Nalezené vesmírné těleso je takzvaný plynný obr a s pravděpodobností hraničící s jistotou není vhodné pro jakoukoli formu života, oznámil dnes ve Vídni rakouský astronom Werner Weiss, který spolu s dalšími odborníky údaje zaslané sondou vyhodnocuje.

Vědci očekávají, že po plném zaběhnutí tento orbitální teleskop nepochybně objeví pevné planety typu Země, které také patří k hlavním cílům jeho pátrání.

Objevená planeta je od Země vzdálena asi 1500 světelných let, je jedenapůlkrát větší než Jupiter a krouží kolem své hvězdy za jeden a půl dne. Většina planet, které dosud byly zjištěny mimo náš sluneční systém (extrasolární planety či exoplanety), patří právě k tomuto druhu "plynných obrů".

Přístroj Evropské vesmírné agentury (ESA) vynesla na oběžnou dráhu loni 27. prosince ruská raketa z kosmodromu Bajkonur. Váží 670 kilogramů a kolem Země krouží ve výši 823 kilometrů. Tvoří jej vysoce citlivý teleskop o průměru 30 centimetrů, který bude existenci exoplanet zjišťovat měřením kolísání intenzity světla vysílaného hvězdou v momentě, kdy jí obíhající planeta překříží dráhu.

Každých 150 dní bude namířen na určitou oblast vesmíru a pak přesměrován na jinou. Pozorovat by měl až 120.000 hvězd. ESA si od projektu slibuje objevení několika desítek dosud neznámých vesmírných těles a doufá, že mezi nimi budou i skalnaté planety podobné Zemi. Na projektu se spolu s ESA podílejí také Francie, Rakousko, Belgie, Německo, Španělsko a Brazílie.

Na misi evropského COROTa naváže orbitální teleskop Kepler, který plánuje na oběžnou dráhu vypustit americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten už bude mít za úkol nalézat pouze skalnaté planety velikosti Země. Cílem projektů COROT, Kepler i jejich následovníků bude objevit "druhou Zemi", kde by existovaly podmínky umožňující život.

První takovou by mohla být planeta Gliese 581c v souhvězdí Vah. Její objev nedávno oznámil tým astronomů ze Švýcarska, Francie a Portugalska, který provádí pozorování na observatoři La Silla v Chile Tento vesmírný objekt je asi jedenapůlkrát větší něž Země a panuje na něm podle odhadů průměrná teplota mezi nulou a 40 stupni Celsia. To by umožňovalo, aby na planetě byla voda v tekutém skupenství, která je jednou ze základních podmínek života. Zda na jejím povrchu nějaká voda je, však vědci zatím netuší.