VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O poruchách v jaderných elektrárnách se málo informuje

BRUSEL - Veřejnost nemá dostatečně srozumitelné informace o poruchách v jaderných elektrárnách a možných rizicích, která představují. To je jeden z hlavních závěrů studie, kterou dnes zveřejnili evropští poslanci z frakce Zelených a která upozorňuje na 16 závažných nehod jaderných zařízení z posledních dvaceti let, o nichž se veřejnost dozvěděla buď velmi málo nebo se zpožděním. V seznamu nefiguruje žádná porucha české či slovenské elektrárny.

9.5.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Podle studie se v jaderných elektrárnách na celém světě každoročně odehrají tisíce menších či větších poruch. Veřejnost však má kvůli neexistenci mezinárodně uznávaného systému, který by poruchy hodnotil, jen malou šanci dozvědět se, jak velké bezpečnostní riziko konkrétní poruchy znamenají.

V současnosti se poruchy jaderných elektráren klasifikují podle mezinárodní stupnice INES; ta je ale podle autorů studie nedostatečná a může být i zavádějící.

"Velmi závažné události často zůstávají zcela bez povšimnutí veřejnosti a pokud jde o jejich možná rizika, bývají podceňovány," uvádí studie, na níž se podíleli odborníci ze čtyř zemí.

"To, že za poslední roky nedošlo k žádné jaderné katastrofě, neznamená, že k ní několikrát nebylo blízko," řekl Mycle Schneider, jeden z autorů studie.

Odborníci zkoumali nejrůznější poruchy v jaderných elektrárnách za posledních 20 let, tedy od doby, kdy vybuchl reaktor v ukrajinském Černobylu. Z nich vybrali 16 nehod, které byly podle nich velmi závažné a o kterých samy elektrárny i média nedostatečně informovaly.

Studie upozorňuje třeba na případ, kdy se v březnu 2005 v bulharské elektrárně Kozloduj zasekly palivové tyče, nebo na přiznání japonských úřadů, které falšovaly bezpečnostní údaje o provozu reaktorů. Velké riziko prý představovala i série nehod v maďarské elektrárně Paks před čtyřmi lety, kdy dokonce unikly radioaktivní látky, nebo exploze vodíku v německém Brunsbüttelu v roce 2001.

Ačkoli české ani slovenské jaderné elektrárny mezi největšími hříšníky ve studii nefigurují, poslankyně Rebecca Harmsová a Monica Frassoniová ostře kritizovaly bezpečnost dokončovaných bloků slovenské jaderné elektrárny v Mochovcích. Investice do dostavby reaktorů se zastaralou technologií je podle nich "katastrofálním" rozhodnutím.

Česká jaderná elektrárna Temelín měla podle oficiálních údajů za pět let provozu do konce letošního dubna celkem 168 poruch. Většina z nich, konkrétně 152 případů, byla hodnocena jako odchylka, kdy nejsou porušeny limity a podmínky provozu. Zbylých 14 případů byly takzvané anomálie od schváleného režimu.

Všechny události spadaly podle mezinárodní stupnice INES do nejnižších stupňů nula a jedna. Významnější poruchy jsou od stupně čtyři; škála má osm úrovní.

Například ve Francii úřady od roku 1986 zaznamenaly přes 10.000 poruch v jaderných elektrárnách - 59 z nich bylo na škále INES klasifikováno stupněm dva a jedna stupněm tři. Z 2200 poruch, které ve svých elektrárnách od roku 1991 nahlásilo Německo, bylo 72 na stupni jedna či vyšším.

9.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto.
1 4

„Dobrá smrt." Máme se v Česku zase začít bavit o eutanazii?

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies