VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O poruchách v jaderných elektrárnách se málo informuje

BRUSEL - Veřejnost nemá dostatečně srozumitelné informace o poruchách v jaderných elektrárnách a možných rizicích, která představují. To je jeden z hlavních závěrů studie, kterou dnes zveřejnili evropští poslanci z frakce Zelených a která upozorňuje na 16 závažných nehod jaderných zařízení z posledních dvaceti let, o nichž se veřejnost dozvěděla buď velmi málo nebo se zpožděním. V seznamu nefiguruje žádná porucha české či slovenské elektrárny.

9.5.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Podle studie se v jaderných elektrárnách na celém světě každoročně odehrají tisíce menších či větších poruch. Veřejnost však má kvůli neexistenci mezinárodně uznávaného systému, který by poruchy hodnotil, jen malou šanci dozvědět se, jak velké bezpečnostní riziko konkrétní poruchy znamenají.

V současnosti se poruchy jaderných elektráren klasifikují podle mezinárodní stupnice INES; ta je ale podle autorů studie nedostatečná a může být i zavádějící.

"Velmi závažné události často zůstávají zcela bez povšimnutí veřejnosti a pokud jde o jejich možná rizika, bývají podceňovány," uvádí studie, na níž se podíleli odborníci ze čtyř zemí.

"To, že za poslední roky nedošlo k žádné jaderné katastrofě, neznamená, že k ní několikrát nebylo blízko," řekl Mycle Schneider, jeden z autorů studie.

Odborníci zkoumali nejrůznější poruchy v jaderných elektrárnách za posledních 20 let, tedy od doby, kdy vybuchl reaktor v ukrajinském Černobylu. Z nich vybrali 16 nehod, které byly podle nich velmi závažné a o kterých samy elektrárny i média nedostatečně informovaly.

Studie upozorňuje třeba na případ, kdy se v březnu 2005 v bulharské elektrárně Kozloduj zasekly palivové tyče, nebo na přiznání japonských úřadů, které falšovaly bezpečnostní údaje o provozu reaktorů. Velké riziko prý představovala i série nehod v maďarské elektrárně Paks před čtyřmi lety, kdy dokonce unikly radioaktivní látky, nebo exploze vodíku v německém Brunsbüttelu v roce 2001.

Ačkoli české ani slovenské jaderné elektrárny mezi největšími hříšníky ve studii nefigurují, poslankyně Rebecca Harmsová a Monica Frassoniová ostře kritizovaly bezpečnost dokončovaných bloků slovenské jaderné elektrárny v Mochovcích. Investice do dostavby reaktorů se zastaralou technologií je podle nich "katastrofálním" rozhodnutím.

Česká jaderná elektrárna Temelín měla podle oficiálních údajů za pět let provozu do konce letošního dubna celkem 168 poruch. Většina z nich, konkrétně 152 případů, byla hodnocena jako odchylka, kdy nejsou porušeny limity a podmínky provozu. Zbylých 14 případů byly takzvané anomálie od schváleného režimu.

Všechny události spadaly podle mezinárodní stupnice INES do nejnižších stupňů nula a jedna. Významnější poruchy jsou od stupně čtyři; škála má osm úrovní.

Například ve Francii úřady od roku 1986 zaznamenaly přes 10.000 poruch v jaderných elektrárnách - 59 z nich bylo na škále INES klasifikováno stupněm dva a jedna stupněm tři. Z 2200 poruch, které ve svých elektrárnách od roku 1991 nahlásilo Německo, bylo 72 na stupni jedna či vyšším.

9.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdeňka Procházková.
4 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

Hokejisté padli s Ruskem po nájezdech. Přesto budějovický turnaj ovládli

Ve svém závěrečném vystoupení na Carlson Hockey Games prohráli hokejisté České republiky bez svých největších hvězd s Ruskem 3:4 po samostatných nájezdech, i tak potvrdili prvenství v turnaji.

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies