VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Summit odvalil kámen na cestě reforem Evropské unie

BRUSEL - Maratonský summit Evropské unie odvalil kámen na cestě k reformám evropských institucí a dokázal, že unie je ještě s to se mezi sebou dohodnout. I když to může být na poslední chvíli v pět hodin ráno a i když po jednání zůstává trpká pachuť, zejména v souvislosti s vyjednávací taktikou Polska.

24.6.2007
SDÍLEJ:

Evropská unieFoto:

Politici se v Bruselu dohodli na obrysech nové "reformní" smlouvy, tedy na podrobném mandátu pro mezivládní konferenci, která začne jednat v červenci. Výsledek jednání budou příští rok jednotlivé země ratifikovat, takže by nová smlouva měla platit před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2009.

Pro Českou republiku je důležité, že by jednání ani ratifikační proces neměly ovlivnit její předsednictví EU v první polovině roku 2009. Ale pro celou unii je klíčové, že se bude moci plně zaměřit na důležitější věci jako jsou důsledky globalizace, změna klimatu a migrace.

Kancléřka Angela Merkelová, jejíž země předsedá unii a měla za úkol problém s euroústavou vyřešit, se snažila vyhovět zemím, kterým se ústava nelíbila, i 18 státům, které ji ratifikovaly.

I když byly z dohody vyřazeny symboly jako jsou hymna, vlajka či slovo ústava, zůstane řada viditelných změn. Vznikne funkce prezidenta EU, který nahradí dosavadní rotující předsednictví, sníží se počet členů Evropské komise a především se rozšíří oblasti unijních politik, v nichž se nebude rozhodovat jednohlasně a kvalifikovanou většinou.

Největší pozornost na sebe strhl boj Polska za hlasy v unii. Nyní má Polsko (ale i třeba Španělsko a v menší míře malé země EU) disproporčně velký počet hlasů. Ústava měla zavést systém "dvojí většiny" zohledňující počet států i obyvatel. Polsko jako jediné - jen za podpory nynější české vlády - bylo proti a nabízelo alternativní systém. Nakonec ustoupily obě strany a v zásadě odložily zavedení nového hlasování na rok 2017.

Dalším "potížistou" byla Británie, která prosadila většinu svých požadavků - má výjimky v oblasti justice a vnitra a nevztahuje se na ni Charta základních práv. Nedosáhla zrušení, ale aspoň přejmenování ministra zahraničí, který také bude mít menší pravomoci, než předpokládala ústava.

Česká republika, která patřila při vyjednávání k početně malému táboru euroskeptiků, dosáhla podle premiéra Mirka Topolánka prakticky všeho, čeho si předsevzala. Chtěla zrušení "kvazistátních" symbolů, kvůli nimž byla připravená vetovat, a premiér si po summitu pochvaloval, že "ústava byla smetena se stolu". Nicméně zde se dobývala do otevřených dveří, protože se ztrátou symbolů se dávno smířily jako s nezbytným ústupkem "eurooptmistické" vlády. Podle řady euroskeptiků ale vypuštění slova ústava znamená jen nový přebal pro "původní zboží".

Češi také podporovali Nizozemsko v posílení úlohy národních parlamentů, které ale nedostaly do ruky "červenou kartu" umožňující zrušení nějaké bruselské legislativy. Praze také záleželo na "obousměrné flexibilitě", tedy na tom, aby bylo možné přenášet pravomoci nejen do Bruselu, ale i zpátky na členské země. Tato možnost však již existovala, jen byla do mandátu vložena mírně upřesňující formulace celého mechanismu.

Praha také ještě před summitem slibovala veto na výjimky pro jednotlivé země, přestože se vědělo, že Británie bude takové výjimky tvrdě prosazovat. Výjimku udělenou Británii také nevetovala - podle Topolánka kvůli ohledu na "britské precedenční právo".

Praha se rovněž snažila angažovat na dosažení kompromisu kolem polských požadavků a podle premiéra se zasloužila o to, aby Poláci zůstali u vyjednávacího stolu. V klíčové fázi však rozhodovali v noci na sobotu jiní hráči.

Nejprve Merkelová blufovala hrozbou vyhlásit mezivládní konferenci bez souhlasu Varšavy. Současně francouzský prezident Nicolas Sarkozy začal spolu s britským premiérem Tonym Blairem přemlouvat polského prezidenta Lecha Kaczyńského a také volat do Varšavy premiérovi Jaroslawovi. Přibrali ještě španělského premiéra Josého Luise Zapatera a ve finále hrál klíčovou úlohu veterán evropské politiky, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Summit tak nakonec skončil dohodou. Merkelová potvrdila své vyjednávací kvality a výjimečné postavení na evropské scéně. Hyperaktivní Sarkozy na svém prvním summitu potvrdil, že s ním přišla nová energie a nový styl. Blair, který byl zase na své poslední vrcholné schůzce, prosadil většinu britských výhrad diktovaných spíše než vlastním přesvědčením ohledem na nástupce Gordona Browna a na britský euroskeptický tisk. "Utekl" mu ale manévr Sarkozyho, který vymazal z cílů unie zmínku o "trhu ničím neomezovaným konkurencí".

Přes dohodu ale summit zanechal jizvy, z nichž nejhlubší zřejmě způsobil polský styl vyjednávání a především protiněmecké výroky. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt popsal na svém blogu své dojmy z jednání slovy, že mu Poláci připadají, jako kdyby byli z jiné planety. Skutečný šok však v unii, která byla založena hlavně kvůli překonávání druhé světové války, vyvolal výrok premiéra Kaczyńského, podle něhož Polsko "žádá jen to, oč přišlo". "Kdyby Polsko neprožilo léta 1939 až 1945, mělo by 66 milionů obyvatel," řekl.

24.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies