VYBERTE SI REGION

Afghánské opium loni vyneslo Tálibánu sto milionů dolarů

Kábul, Teherán -Až 100 milionů dolarů jen za minulý rok získalo militantní hnutí Tálibán z „daní“, které mu platí afghánští farmáři pěstující makovice na výrobu opia.

24.6.2008 4
SDÍLEJ:

Afghánské slumy a chudoba, to je živná půda pro podnikání Tálibánu.Foto: REUTERS

Podle včera zveřejněné zprávy Spojených národů se celková hodnota opia vyprodukovaného vzemi zmítané nepokojipohybuje okolo miliardy dolarů. Na „daň“ pro Tálibán tak připadá zhruba 10 procent z této částky. Další prostředky pak rebelové získávají z pašování drog přes hranice země a za ochranu laboratoří, kde se narkotika vyrábějí.

Hnutí podle velení afghánské mise NATO používá peníze na financování svých operací na jihovýchodě země.

„V některých částech pěti jižních provincií (Helmandu, Kandaháru, Uruzanu, Zábulu a Kundí) jsou rebelie a obchod s ilegálními narkotiky jedno a totéž,“ prohlásil nedávno americký generál Dan McNeill, jehož 16měsíční vedení afghánských sil NATO skončilo v červnu.

Sisyfovské snažení

Spojené státy přitom do boje proti široce rozšířenému pěstování opia v zemi investovaly od roku 2001 závratných 878 milionů dolarů. Loňská rekordní sklizeň svědčí o tom, že nepříliš úspěšně.

Svou roli v tom sehrává i přístup vlády afghánského prezidenta Hámida Karzáího. Ten dlouhodobě odmítá tlak USA na agresivnější postup proti obchodníkům s drogami a sází na přesvědčovací taktiku.

„Afghánistán loni vyprodukoval okolo 8000 tun opia,“ řekl BBC šéf Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu Antonio Maria Costa. „Svět v posledních pár letech spotřeboval okolo 4000 tun, takže vzniká přebytek. Ten je někde uskladněn, a není to u farmářů,“ domnívá se.

Ukryté zásoby mají cenu stovek milionů dolarů, zatím ale není jasné, zda je mají v držení překupníci, zkorumpovaní politici nebo Tálibán. Jedním z možných vysvětlení také je, že se opium dostává do oběhu přeměněné v tajných laboratořích na heroin.

Výroba drog v zemi, z níž pochází 93 procent roční světové produkce opia, znepokojuje OSN již řadu let. Počátkem června přijala Rada bezpečnosti jednohlasně rezoluci, v níž své členy vyzývá k posílení kontroly mezinárodního obchodu s chemikáliemi používanými k výrobě heroinu.

Drogy a politika

Trochu paradoxně je hlavní nárazníkovou zónou mezi výrobci drog a západními trhy Írán, přes který do světa podle odhadů OSN proudí celá polovina afghánských narkotik. Během dvou desítek let ochrany téměřtisícikilometrové hranice mezi oběma zeměmi zemřelo v šarvátkách s mnohdy těžce vyzbrojenými pašeráky na 3500 příslušníků íránských bezpečnostních sil.

Jen za minulý rok se na hranici podařilo zadržet na 900 tun narkotik, 80 procent opia je v celosvětovém měřítku zabaveno právě tady.

Ochrana hranice před pašeráky byla donedávna jednou z mála oblastí, v níž západní svět jinak kontroverzní íránský režim oceňoval, a dokonce mu na ni finančně přispíval.

Tato podpora se ale nyní možná zastaví. Rada bezpečnosti Spojených národů na Írán naposledy v letošním březnu uvalila sankce kvůli kontroverznímu programu obohacování uranu, který podle západních politiků může směřovat k získání jaderné zbraně.

Země navíc formálně neodpověděla na poslední nabídku Rady ze 14. června. Další opatření, jejichž součástí by mohlo být i zrušení finanční podpory směřující na boj s pašeráky drog, tak na sebe nejspíš nenechají dlouho čekat.

Heroinová tsunami?

Financování přitom nikdy nebylo jednoduché. Kontroverzní politika a ještě kontroverznější režim prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda totiž mnoho dárců odrazuje. Na program ochrany hranice se íránské pobočce Costova úřadu podle jejího šéfa Roberta Arbitria podařilo za poslední tři roky vybrat jen 8,5 milionu dolarů oproti původně plánovaným dvaceti.

Antonio Maria Costa ale varuje, že Írán je možná jedinou hrází, která západní svět dělí od plného zásahu „heroinovou tsunami“.

I další odborníci vidí věc jasně. Proti narkotikům je třeba vystupovat společně. „Boj s obchodníky s drogami by neměl být politizován,“ shrnuje argumenty íránský protidrogový expert Ismail Ahmadí Moghaddam. „Až narkotika dorazí do Evropy, budou to lidé, ne vlády, kdo bude trpět.“

Autor: Dina Podzimková

24.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
21

Kriminalisté vyhodnocují stovky hodin záznamů. Míšu ale stále nenašli

Situace v hotelu po pádu laviny.
25

Nová naděje. Z trosek italského hotelu po pěti dnech zachránili tři štěňata

AKTUALIZOVÁNO

Trump podepsal příkaz o odstoupení USA od transpacifické smlouvy

Washington - Americký prezident Donald Trump dnes podepsal exekutivní příkaz o odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP). Obchodní dohodu 12 tichomořských zemí vláda Baracka Obamy uzavřela před rokem, Kongres USA dokument ale ještě neratifikoval.

Otrávené návnady na zvířata v přírodě bude dohledávat cvičený pes

Otrávené návnady nastražené na vydry, kuny či lišky, na něž často umírají také draví ptáci, začne letos v Česku dohledávat první speciálně vycvičený pes. Česká společnost ornitologická (ČSO) ho získá díky mezinárodnímu projektu dotovanému unií. Podle ochránců přírody případů otrav volně žijících živočichů přibývá. 

Český agrární diplomat kvůli Trumpovi možná do USA nezamíří

Praha - Nový český agrární diplomat, který měl letos nastoupit do Spojených států amerických, možná do zámoří nezamíří. Ministerstva se rozhodnou těsně před jeho jmenováním. Bude záviset i na tom, zda bude nová americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zavádět dovozová cla. Dnes to na tiskové konferenci řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). ČR má v zahraničí čtyři agrární diplomaty, další tři měli letos nastoupit. Kromě USA by měli zamířit do Japonska a Libanonu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies