VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Africký trh: Zapomeňte na hygienu

KISANGANI - Je libo uzenou opici? Či smaženou housenku? Arašídy na všechny způsoby, smažený maniok nebo živou slepici? Pak je africký trh tím pravým místem.

26.11.2007
SDÍLEJ:

Trh v KonguFoto: Markéta Kutilová

„Vyrazit na nákupy“, to v Africe neznamená vejít do obchodního centra jako vEvropě. Tady stačí vyjít na ulici nebo vyrazit na místní trh. Už na ulici lze totiž sehnat skoro všechno.

Každý druhý člověk zde totiž něco prodává. Nejčastějí si pak své zboží nosí na hlavě - mísu sbanány, chleba, arašídy, ananasy, laky na nehty, plechovky makrel, igelitové pytlíky naplněné místní pálenkou z banánů, proutěné židle a vše, co se na hlavu vůbec vejde a dá se to prodat.

A tak cokoliv člověk potřebuje, najde často na hlavách kolemjdoucích. Ten, kdo nemá své zboží na hlavě, ho má rozložené na malém plácku před sebou na okraji cesty.

„Živím se tím, že vařím kukuřici a pražím arašídy,“ říká Anastázíe Mbwandelubová a přikládá pod hliněný hrnec další dřívka. Jedna vařená kukuřice stojí 50 franků, tedy asi tři koruny. Stejně jako plechovka od rajčatového protlaku naplněná arašídy. „Kdepak váhy, ty jsou moc drahé, na ty bych nikdy neušetřila, jsem ráda když za den vydělám 500 franků (20 korun),“ říká súsměvem matka tří dětí.

Každý, kdo něco prodává, odměřuje své zboží na plechovky, nejčastěji pak od rajského protlaku.

Odměřuje se na hromádky


Pokud na ulici člověk nesežene, co potřebuje, může se vydat do centra obchodování - na místní tržiště. Vznáší se nad ním vytrvalý šum a do toho se ozývá křik hádajících se žen, volání prodavačů a kdákání drůbeže.

„Kupte si slepici, stojí jen čtyři dolary,“ vykřikuje žena sturbanem na hlavě, jež drží vrukou několik opeřenců visících hlavami dolů.
Hned vedle ní sedí na zemi vdlouhé řadě za sebou prodavačky lilků. Ani ony své zboží neváží, ale prodávají po hromádkách. Stejně tak je tomu i sbrambory, okurkami, fazolemi či banány. Vše se tady odměřuje na hromádky nebo na kusy.

Největší prostor tržiště však zabírají ženy, které sedí na stolech vedlekupek rýže či mouky. Nic není přikryté a tak jsou obiloviny plné much a brouků. Nikomu to ale příliš nevadí.

Konžané jsou zvyklí jíst různé brouky či housenky. Říká se jim bilulu a jsou důležitou součástí jejich jídelníčku. Ačkoliv housenky oku rozhodně nelahodí, jsou velmi výživné.

Vněkterých regionech země získávají lidé až polovinu příjmu bílkovin právě zhousenek a larev.
Na zemi se jich kupí hromady také na trhu vKisangani. Jsou už smažené, takže je lze hned konzumovat, což také většina kolemjdoucích dělá.
„Je to úplně normální, jsou dobré a výživné. Připravujeme je srůznými omáčkami anebo je chroupeme jen tak,“ říká kuchař Konstantin, který na trhu nakupuje suroviny pro svou restauraci.

Kozí hlavy na polévku

Na trhu se ale prodávají i jiné pochoutky. Sekce masa se pozná snadno – line se od ní silný zápach a všude poletují hejna much. Čerstvě stažená zvířata leží na pultu, odkud prodavač odsekuje sekerou jednotlivé kousky na požádání. Koupit ale lze i čerstvě vyvrhnuté vnitřnosti či ovčí a kozí hlavy.

„Já zde maso nekupuju, je to nehygienické, raději si opatřím mražené,“ říká Konstantin. Jak ale přiznává, ani to není spolehlivé, protože výpadky proudu vKisangani často trvají i půl dne.

Vzadní části trhu je pak sekce soblečením a nejrůznějšími doplňky. Všechny zlesklého žlutého kovu, protože Afričané si potrpí na zlato. Málokdo si je však může dovolit.

Podobné je tomu soblečením. Konžané se velmi rádi oblékají a zejména obouvají. Jen málo znich si však může koupit drahé věci a tak i zde na tržišti prodává většina stánkářů boty i oblečení už obnošené.

Není se co divit, neboť plat učitele, lékaře či policisty je jen 40 dolarů (750 korun). „Většina toho, co tu máme sem jde zUgandy, ale jsou na tom cedulky vyrobeno vČíně,“ říká prodavač Jim.

 

(Autorka je spolupracovnicí agentury Pozitivum)

26.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
9 15

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Akce se zatím obešla bez problémů

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Deníku, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies