Agentura kritizuje diskriminaci Romů při bydlení v unii

Agentura ve zprávě, kterou zveřejnila v úterý, tvrdí, že evropští Romové čelí diskriminaci v přístupu k bydlení, potýkají se s nevyhovujícími podmínkami ubytování, životem v ghettech a nuceným vystěhováváním. Zpráva hodnotí bytovou situaci Romů ve všech členských státech EU včetně Česka a Slovenska.

„Mnohé regionální orgány a orgány místní správy v EU přistupují k přijímání a provádění odpovídajících strategií zaměřených na bydlení Romů s určitou neochotou,“ zjistila FRA podle svého ředitele Mortena Kjaeruma.

Špatné podmínky bydlení a vylučování z většinové společnosti podle něj přitom negativně ovlivňují i vzdělávání, zaměstnanost a zdraví Romů. Bydlení v ghettech ztěžuje příslušníkům tohoto etnika přístup do škol a může komplikovat hledání práce nebo dojíždění do zaměstnání, upozornil Kjaerum.

Proti Romům se spikli obyvatelé i vlády, míní agentura

Životní podmínky mnoha Romům podle FRA zhoršuje i to, že často musejí žít v nelegálních osadách bez potřebné infrastruktury, pitné vody, elektřiny a plynu. Romové dle zprávy čelí i vysoké míře segregace v oblasti bydlení, která je „někdy výsledkem záměrných politických rozhodnutí orgánů místní správy a/nebo vlád jednotlivých zemí“.

Postižení příslušníci menšiny však mají malé povědomí jak se bránit. Pouze 30 procent dotázaných Romů podle agentury vědělo, že existují zákony, které zakazují jejich diskriminaci v přístupu k bydlení. Jednasedmdesát procent z nich se ale domnívá, že pokud diskriminaci nahlásí, nic se nezmění. Téměř polovina si navíc není jista tím, jak takovou diskriminaci nahlásit.

Staré bydlení je špatné, nové se také nehodí

V souvislosti s Českou republikou a Slovenskem zpráva zmiňuje případy, kdy byli příslušníci romské menšiny vystěhováni bez zajištění patřičného alternativního bydlení, byly jim soudně odebrány děti pouze na základě špatných ubytovacích podmínek nebo je noví majitelé neprávem vystěhovali z restituovaných budov.

Romští obyvatelé se prý také snadno zadluží nebo se stávají obětí nepřiměřeného zvyšování nájmů a lichvy. Zpráva zmiňuje případ z Ústí nad Labem, kde majitel domu využíval k lichvě neschopnost nájemníků splácet nebo případ sídliště Luník IX v Košicích, jehož obyvatelé dluží za nájemné a energie dohromady okolo miliardy slovenských korun.

Jako příklady úspěšné integrace romské menšiny zpráva uvádí například vybudování smíšených vesnic po povodních v Ostravě v roce 1997 nebo zbudování kvalitního sociálního bydlení v centru vesnice Vaľkovňa na Slovensku.

Spíše jako kuriózní příklad je uveden pokus studentů architektury Slovenské technické univerzity navrhnout sociální domy, jež mají zohlednit potřeby romských obyvatel. Studenti se prý nechali příliš unést romantickými představami a obyvatelé domů si stěžují, že se jim do nich kvůli trojúhelníkovému půdorysu špatně vejde nábytek.