VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Aktivisté v Bratislavě symbolicky blokovali dům bývalého šéfa StB

Bratislava - Skupina lidí v sobotu v centru Bratislavy symbolicky zablokovala vchod do domu, kde bydlí poslední šéf československé komunistické tajné policie (StB) Alojz Lorenc. V den výročí sametové revoluce si tak připomněli brutální policejní zásah proti pochodu studentů v roce 1989 v Praze.

17.11.2012 3
SDÍLEJ:

Poslední šéf československé komunistické tajné policie (StB) Alojz Lorenc.Foto: ČTK/Samuel Kubáni

Krátkou blokádou prý chtěli účastníci akce Lorencovi ukázat, jaké to je, když lidé chtějí někam jít a nemohou. „To, co oni někdy dělali lidem, jsme nyní udělali my. Lépe pozdě než nikdy," řekl organizátor akce, opoziční poslanec Alojz Hlina. Bývalý šéf Státní bezpečnosti Lorenc, který byl v roce 2002 odsouzen k patnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu vězení za zneužívání pravomocí veřejného činitele, mezi demonstranty nepřišel.

Aktivisté přímo na ulici rovněž zahráli písně z alba The Wall (Zeď) legendární kapely Pink Floyd. Podle Hliny by stát měl zveřejnit výši penze nejvyšších představitelů komunistického režimu. Uvítal by rovněž pojmenování ulic na památku sametové revoluce nebo obětí StB. Poslanec už v srpnu při příležitosti výročí vojenské okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 nechal k domu někdejšího vysokého komunistického funkcionáře Vasilaka Biľaka v Bratislavě přistavit tank.

Výročí sametové revoluce si Slováci připomínají prostřednictvím vícero akcí. Lidé nespokojení s vývojem společnosti svolali do několika měst shromáždění pod názvem „Bereme si zpět svou zemi", která měla upozornit „na rozkrádání společného majetku, vznik finančních skupin, oligarchie a na korupci". V Bratislavě se sešlo několik stovek lidí. Organizátoři akce na sociální síti zveřejnili seznam požadavků, podle kterého například žádají rozpuštění parlamentu, znárodnění strategických odvětví nebo zastavení reforem namířených proti obyvatelstvu.

Některá slovenská média upozornila na rezervovaný postoj premiéra Roberta Fica k výročí sametové revoluce. Předseda vlády a sociálních demokratů si podle své mluvčí nijak zvlášť tyto události připomenout nehodlá. Tisk v této souvislosti citoval Ficův výrok z minulosti, že listopadu 1989 si nevšiml. Fico byl členem Komunistické strany Slovenska a v postkomunistické Straně demokratické levice (SDL) zastával post místopředsedy. Z SDL později odešel a založil vlastní stranu Směr-sociální demokracie. Ta později SDL pohltila.

Autor: ČTK

17.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
11 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Zemřel Václav Hanf, který patřil k dětem z vyhlazených Lidic

Po dlouhé nemoci zemřel ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic za druhé světové války. Dožil se 82 let. Informaci České televize (ČT) v neděli potvrdil Památník Lidice. Z takzvaných lidických dětí zůstává naživu 12 lidí, uvedla ČT.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies