Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Arménie si připomíná genocidu a provokuje Turky

Turecko varuje Západ: Nebodejte do vosího hnízda

24.4.2007
SDÍLEJ:

Pochod v JerevanuFoto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Jerevan (od našeho zvláštního zpravodaje) - Jedenadvacetiletý Armén Artyom Harotenian zapálil svíčku a spolu s dalšími dvaceti tisíci převážně mladými lidmi se za zpěvu národních písní vydal na pochod. Vzdal čest svým předkům, kteří zahynuli během první genocidy nového věku.

Turecko, možný budoucí člen Evropské Unie a významný spojenec Izraele a USA varuje, že pokud se bude neustále otevírat téměř sto let staré téma genocidy Arménů, jeho spojenectví se Západem získá vážné trhliny.

Devadesát dva let stará událost, kterou si mnoho Arménů připomnělo už včera v noci při pochodu hlavním městem, stále jitří vášně nejen mezi Arménií a Tureckem, ale hlavně mezi Tureckem a Západem.

"Proč jsem dnes tady? Jsem Armén, tak proto. Je to má povinnost připomenout si tuto tragickou událost. Genocida je v naších myslích i srdcích. Neměli bychom jí však žít," říká Artyom.

Jednání o uznání

S blížícím se stým výročím této události mezi Armény převážně žijícími v zahraničí sílí tlak na různé vlády světa, aby tento akt Turků uznaly jako genocidu.

Uznání genocidy při které zahynulo podle růzých údajů 800 000 - 1 500 000 Arménů a která započala 24.dubna 1915 vyvražděním arménské elity Turky, se díky silné komunitě Arménů v zahraničí dostává na pořad jednání většiny parlamentů světa. Turecko jako nástupce Osmanské říše však výraz genocida odmítá.

Akt genocidy uznala například Francie, kde je popírání arménské národní tragédie dokonce trestným činem, nebo Kanada a Slovensko. Izrael, jehož obyvatelé sami zažili holokaust, uznání genocidy Arménů zamítl. Je známo, že Turecko je jedním z mála spojenců Izraele na Blízkém Východě.

"Chtějí, aby se připomínala pouze ta jejich tragédie. Chtějí, aby se jenom o nich hovořilo jako o těch, kteří minulé století trpěli," shodují se Arméni, kteří procházeli ulicemi města směrem k památníku genocidy, odkud je nádherný výhled na Ararat, posvátnou horu Arménů, která však leží za momentálně neprostupnými hranicemi v Turecku.

Jak nepřijít o spojence

Položit květinu na toto místo, kde hoří věčný oheň, se během dneška vypraví téměř milion Arménů nejen z celé země, ale i ze všech koutů planety, hlavně potom z USA, Francie, Libanonu, Sýrie, Ruska a dalších zemí.

Turecko, které má druhou nejsilnější armádu v NATO a je významným spojencem USA, dalo Američanům jasně najevo, že pokud oficiálně uznají genocidu, země přestane pomáhat USA v Iráku.

I přesto, že tlak arménské diaspory je v USA silný, pokud by to mělo znamenat oslabení pozic v Iráku, vláda George Bushe neustoupí, shodují se odborníci.

Americkým Arménům se však povedl už jeden významný krok, kdy stát Kalifornie, kde je jejich zastoupení nejpočetnější, v čele s guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem genocidu uznal. Jako reakci pak turecká televize odvysílala záběry na kterých Turci v ulicích pálí knihy a plakáty rakouského svalovce.

Vztahy na bodu mrazu

Osmanská říše v roce 1915 rozhodla o přesídlení Arménů do syrské pouště. V průběhu deportací zemřely brutálním způsobem podle arménské strany až 2 miliony lidí, podle Turků desetkrát méně. Podle turkologa Gabriela Pirického zahynulo asi 800 tisíc lidí.

Kromě Turecka dávají historikové za vinu vraždění Kurdům a také Německu, které tehdy bylo spojencem Turků a genocidě se nesnažilo zabránit, i když o ní vědělo.

I přes některé pokusy o sblížení jsou vztahy Arménie a Turecka stále na bodu mrazu. Arménský prezident Robert Kočarjan sice v únoru nabídl Turecku navázání oficiálních diplomatických vztahů, odpovědi se ale nedočkal.

Turecko zase investovalo miliony dolarů na rekonstrukci arménského kostela na jezeře Van ve východním Turecku. Vytvořilo z něj však muzeum a neumožnilo se v něm Arménům modlit.

Před nedávnem se také konala konference tureckých a arménských podnikatelů na které vyzvali k otevření hranic. To by podle nich výrazně usnadnilo pohyb zboží a posílilo turistický ruch v oblasti.

24.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

USA zažily poprvé od roku 1918 úplné zatmění Slunce napříč celým územím.
AKTUALIZOVÁNO
1 23

VIDEO: Nad USA bylo po 99 letech vidět úplné zatmění Slunce

Ilustrační foto.
8

Vláda jednala s odbory o platech. Učitelům by mohly růst víc než ostatním

Teror v Barceloně: Otec chránil syna vlastním tělem. Chlapec přežil, on zemřel

Životní příběhy, jak je posbírala ve stručnosti britská BBC, ukazují, že za krví na La Rambla nebyly bezejmenné davy turistů nebo domácích obyvatel města. Ale konkrétní lidé se svými radostmi, starostmi a teď už i věčným spánkem.

K bazénu v Chomutově přišly oblečené muslimky. Plavce to rozhořčilo

/ANKETA/ Ženy neměly burkiny, což jsou speciální plavky, ale dlouhé černé hábity.

AKTUALIZOVÁNO

Policie zastřelila hledaného teroristu z Barcelony. Měl na sobě atrapu výbušnin

Španělští policisté oznámili, že dopadli nebezpečného pachatele, který měl na těle sebevražedný pás. Policie potvrdila, že se jedná o hledaného 22letého Maročana Younese Abouyaaquouba. Ten minulý týden vjel dodávkou v Barceloně do davu, celkem připravil o život patnáct lidí.

Česko pošle do Srbska a Jordánska 42 milionů, kvůli migraci

Česko podpoří 42 miliony korun Jordánsko a Srbsko v rámci programu na pomoc uprchlíkům a zemím čelícím migračním tlakům. Ministerstvo vnitra v tiskové zprávě uvedlo, že jeho návrh dnes schválila vláda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení