VYBERTE SI REGION

Arménie si připomíná genocidu a provokuje Turky

Turecko varuje Západ: Nebodejte do vosího hnízda

24.4.2007
SDÍLEJ:

Pochod v JerevanuFoto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Jerevan (od našeho zvláštního zpravodaje) - Jedenadvacetiletý Armén Artyom Harotenian zapálil svíčku a spolu s dalšími dvaceti tisíci převážně mladými lidmi se za zpěvu národních písní vydal na pochod. Vzdal čest svým předkům, kteří zahynuli během první genocidy nového věku.

Turecko, možný budoucí člen Evropské Unie a významný spojenec Izraele a USA varuje, že pokud se bude neustále otevírat téměř sto let staré téma genocidy Arménů, jeho spojenectví se Západem získá vážné trhliny.

Devadesát dva let stará událost, kterou si mnoho Arménů připomnělo už včera v noci při pochodu hlavním městem, stále jitří vášně nejen mezi Arménií a Tureckem, ale hlavně mezi Tureckem a Západem.

"Proč jsem dnes tady? Jsem Armén, tak proto. Je to má povinnost připomenout si tuto tragickou událost. Genocida je v naších myslích i srdcích. Neměli bychom jí však žít," říká Artyom.

Jednání o uznání

S blížícím se stým výročím této události mezi Armény převážně žijícími v zahraničí sílí tlak na různé vlády světa, aby tento akt Turků uznaly jako genocidu.

Uznání genocidy při které zahynulo podle růzých údajů 800 000 - 1 500 000 Arménů a která započala 24.dubna 1915 vyvražděním arménské elity Turky, se díky silné komunitě Arménů v zahraničí dostává na pořad jednání většiny parlamentů světa. Turecko jako nástupce Osmanské říše však výraz genocida odmítá.

Akt genocidy uznala například Francie, kde je popírání arménské národní tragédie dokonce trestným činem, nebo Kanada a Slovensko. Izrael, jehož obyvatelé sami zažili holokaust, uznání genocidy Arménů zamítl. Je známo, že Turecko je jedním z mála spojenců Izraele na Blízkém Východě.

"Chtějí, aby se připomínala pouze ta jejich tragédie. Chtějí, aby se jenom o nich hovořilo jako o těch, kteří minulé století trpěli," shodují se Arméni, kteří procházeli ulicemi města směrem k památníku genocidy, odkud je nádherný výhled na Ararat, posvátnou horu Arménů, která však leží za momentálně neprostupnými hranicemi v Turecku.

Jak nepřijít o spojence

Položit květinu na toto místo, kde hoří věčný oheň, se během dneška vypraví téměř milion Arménů nejen z celé země, ale i ze všech koutů planety, hlavně potom z USA, Francie, Libanonu, Sýrie, Ruska a dalších zemí.

Turecko, které má druhou nejsilnější armádu v NATO a je významným spojencem USA, dalo Američanům jasně najevo, že pokud oficiálně uznají genocidu, země přestane pomáhat USA v Iráku.

I přesto, že tlak arménské diaspory je v USA silný, pokud by to mělo znamenat oslabení pozic v Iráku, vláda George Bushe neustoupí, shodují se odborníci.

Americkým Arménům se však povedl už jeden významný krok, kdy stát Kalifornie, kde je jejich zastoupení nejpočetnější, v čele s guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem genocidu uznal. Jako reakci pak turecká televize odvysílala záběry na kterých Turci v ulicích pálí knihy a plakáty rakouského svalovce.

Vztahy na bodu mrazu

Osmanská říše v roce 1915 rozhodla o přesídlení Arménů do syrské pouště. V průběhu deportací zemřely brutálním způsobem podle arménské strany až 2 miliony lidí, podle Turků desetkrát méně. Podle turkologa Gabriela Pirického zahynulo asi 800 tisíc lidí.

Kromě Turecka dávají historikové za vinu vraždění Kurdům a také Německu, které tehdy bylo spojencem Turků a genocidě se nesnažilo zabránit, i když o ní vědělo.

I přes některé pokusy o sblížení jsou vztahy Arménie a Turecka stále na bodu mrazu. Arménský prezident Robert Kočarjan sice v únoru nabídl Turecku navázání oficiálních diplomatických vztahů, odpovědi se ale nedočkal.

Turecko zase investovalo miliony dolarů na rekonstrukci arménského kostela na jezeře Van ve východním Turecku. Vytvořilo z něj však muzeum a neumožnilo se v něm Arménům modlit.

Před nedávnem se také konala konference tureckých a arménských podnikatelů na které vyzvali k otevření hranic. To by podle nich výrazně usnadnilo pohyb zboží a posílilo turistický ruch v oblasti.

24.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
5 4

Lékárny nelegálně vyvezly léky za 149 milionů korun

Zemětřesení zasáhlo opět Itálii, padají i laviny
AKTUALIZOVÁNO
9

Zemětřesení v Itálii: lavina zasypala hotel, je v něm „mnoho mrtvých“

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Praha - Krajský soud v Praze v pondělí vrátil k došetření druhou větev kauzy bývalého poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha. Napsala to dnes Mladá fronta Dnes (MfD), které to sdělila mluvčí krajského soudu Pavlína Bočková. Důvody rozhodnutí mluvčí odmítla uvést s tím, že musí být nejprve doručeno účastníkům řízení. Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, kriminalisté v něm navrhli obžalovat devět lidí a osm firem včetně stavební společnosti Metrostav.

Na KLDR budou shlížet bývalí vůdci. Kim staví na nejvyšší hoře sousoší dynastie

Severokorejský diktátor Kim Čong-un utrácí miliony dolarů za výstavbu nového sousoší, které bude znázorňovat trojici dosavadních vůdců KLDR - tedy jeho, jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. Socha se má tyčit na vrcholu nejvyšší severokorejské hory Pektu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies