VYBERTE SI REGION

Arménie si připomíná genocidu a provokuje Turky

Turecko varuje Západ: Nebodejte do vosího hnízda

24.4.2007
SDÍLEJ:

Pochod v JerevanuFoto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Jerevan (od našeho zvláštního zpravodaje) - Jedenadvacetiletý Armén Artyom Harotenian zapálil svíčku a spolu s dalšími dvaceti tisíci převážně mladými lidmi se za zpěvu národních písní vydal na pochod. Vzdal čest svým předkům, kteří zahynuli během první genocidy nového věku.

Turecko, možný budoucí člen Evropské Unie a významný spojenec Izraele a USA varuje, že pokud se bude neustále otevírat téměř sto let staré téma genocidy Arménů, jeho spojenectví se Západem získá vážné trhliny.

Devadesát dva let stará událost, kterou si mnoho Arménů připomnělo už včera v noci při pochodu hlavním městem, stále jitří vášně nejen mezi Arménií a Tureckem, ale hlavně mezi Tureckem a Západem.

"Proč jsem dnes tady? Jsem Armén, tak proto. Je to má povinnost připomenout si tuto tragickou událost. Genocida je v naších myslích i srdcích. Neměli bychom jí však žít," říká Artyom.

Jednání o uznání

S blížícím se stým výročím této události mezi Armény převážně žijícími v zahraničí sílí tlak na různé vlády světa, aby tento akt Turků uznaly jako genocidu.

Uznání genocidy při které zahynulo podle růzých údajů 800 000 - 1 500 000 Arménů a která započala 24.dubna 1915 vyvražděním arménské elity Turky, se díky silné komunitě Arménů v zahraničí dostává na pořad jednání většiny parlamentů světa. Turecko jako nástupce Osmanské říše však výraz genocida odmítá.

Akt genocidy uznala například Francie, kde je popírání arménské národní tragédie dokonce trestným činem, nebo Kanada a Slovensko. Izrael, jehož obyvatelé sami zažili holokaust, uznání genocidy Arménů zamítl. Je známo, že Turecko je jedním z mála spojenců Izraele na Blízkém Východě.

"Chtějí, aby se připomínala pouze ta jejich tragédie. Chtějí, aby se jenom o nich hovořilo jako o těch, kteří minulé století trpěli," shodují se Arméni, kteří procházeli ulicemi města směrem k památníku genocidy, odkud je nádherný výhled na Ararat, posvátnou horu Arménů, která však leží za momentálně neprostupnými hranicemi v Turecku.

Jak nepřijít o spojence

Položit květinu na toto místo, kde hoří věčný oheň, se během dneška vypraví téměř milion Arménů nejen z celé země, ale i ze všech koutů planety, hlavně potom z USA, Francie, Libanonu, Sýrie, Ruska a dalších zemí.

Turecko, které má druhou nejsilnější armádu v NATO a je významným spojencem USA, dalo Američanům jasně najevo, že pokud oficiálně uznají genocidu, země přestane pomáhat USA v Iráku.

I přesto, že tlak arménské diaspory je v USA silný, pokud by to mělo znamenat oslabení pozic v Iráku, vláda George Bushe neustoupí, shodují se odborníci.

Americkým Arménům se však povedl už jeden významný krok, kdy stát Kalifornie, kde je jejich zastoupení nejpočetnější, v čele s guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem genocidu uznal. Jako reakci pak turecká televize odvysílala záběry na kterých Turci v ulicích pálí knihy a plakáty rakouského svalovce.

Vztahy na bodu mrazu

Osmanská říše v roce 1915 rozhodla o přesídlení Arménů do syrské pouště. V průběhu deportací zemřely brutálním způsobem podle arménské strany až 2 miliony lidí, podle Turků desetkrát méně. Podle turkologa Gabriela Pirického zahynulo asi 800 tisíc lidí.

Kromě Turecka dávají historikové za vinu vraždění Kurdům a také Německu, které tehdy bylo spojencem Turků a genocidě se nesnažilo zabránit, i když o ní vědělo.

I přes některé pokusy o sblížení jsou vztahy Arménie a Turecka stále na bodu mrazu. Arménský prezident Robert Kočarjan sice v únoru nabídl Turecku navázání oficiálních diplomatických vztahů, odpovědi se ale nedočkal.

Turecko zase investovalo miliony dolarů na rekonstrukci arménského kostela na jezeře Van ve východním Turecku. Vytvořilo z něj však muzeum a neumožnilo se v něm Arménům modlit.

Před nedávnem se také konala konference tureckých a arménských podnikatelů na které vyzvali k otevření hranic. To by podle nich výrazně usnadnilo pohyb zboží a posílilo turistický ruch v oblasti.

24.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies