Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Makedonské historické poklady rozkrádají zloději

Cenné vykopávky mizí v zahraničí

1.5.2007
SDÍLEJ:

Alexandr Veliký.Foto:

Skopje - "Bacha na to, kam šlapete!" žertují často archeologové v Makedonii, "nebo rozšlápnete starobylý hrnec". To by se klidně mohlo stát.

Makedonie, která je jen o něco větší než Belgie - ale má jen dva miliony obyvatel - totiž zaregistrovala na šest tisíc archeologických nalezišť. 

Experti varují, že od té doby, co země získala před 16 lety nezávislost a vystoupila z rozpadající se Jugoslávie, se stalo její starobylé dědictví obzvláště zranitelné vůči lupičům. Ti využívají moderního technického hloubícího řízení, takže jen zanedbatelná část nalezišť zůstává nedotčena.

Nic je nezastaví. Třetina pracovních sil země je bez práce a vláda tvrdí, že si může dovolit najmout jen jediného pracovníka, aby se potýkal s bujícím obchodem se starožitnostmi. 

"Není to nic jiného než zjevná pozvánka pro ilegální kopáče, aby sem dorazili a poohlíželi se po zakopaných pokladech," míní 72letý Tajp Tahiri, penzionovaný učitel z vesnice Dedeli asi 180 kilometrů jižně od metropole Skopje.

Jeho dům se nachází v blízkosti bohatého naleziště z doby železné, kde bylo objeveno 98 hrobek.

Šéfka makedonského sdružení archeologů Irena Kolistrkoská každoročně upozorňuje, že spousta místních i zahraničních kopáčů odhaluje nedocenitelné pozůstatky z doby železné - ať už řecké, thrácké, římské či byzantské artefakty.

"Jsou dva hlavní důvody, proč se Makedonii nedaří chránit své kulturní bohatství - chabá strategie na celostátní úrovni a nedostatek expertů v této sféře," míní Kolistrkoská.

Podle ředitele Národního ředitelství pro ochranu kulturního dědictví Paska Kuzmana jsou vykopávky z doby železné v jihovýchodní Makedonii častým terčem lupičů. Policie podle něj už má beztak plné ruce práce s bojem proti organizovanému zločinu.

Makedonie je součástí regionu, do něhož spadá část Řecka a Bulharska, které se staly mocnými ve starobylém světě za vlády Filipa II. makedonského a jeho syna Alexandra Velikého. Alexandr byl jedním z nejúspěšnějších vojenských velitelů v historii, který vybudoval rozlehlou říši, jež před jeho smrtí v roce 323 před Kristem sahala až k Indii.

Východně od Dedeli leží Isar-Marvinci, kde jsou vesničané připraveni dělat návštěvníkům průvodce a zavést je do kopců, aby tam mohli pátrat po starobylých fragmentech.

"Není žádný problém najít římské mince nebo keramiku. Stačí se jen pozorně dívat. Každý kámen je tady tisíce let starý," říká jeden z venkovanů, který odmítl říci své jméno, protože se bojí, aby si na něj nedošlápli ostatní průvodci.

Patnáct dalších místních mužů bylo zatčeno kvůli ilegálním vykopávkám a obchodování s artefakty.

"Protože jsme místní, není pro nás problém artefakty najít. Ale stát za ně neplatí. Nemáme práci a cizinci, kteří sem přijíždějí, mají spoustu peněz," dodal.

Podle Kuzmana během vykopávek v Isar-Marvinci v letech 1995 až 2003 bylo ukradeno na 2500 artefaktů.
   

1.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
24

Třicítky se vrací, víkend bude horký a slunečný

Ilustrační foto

Oko za oko: V Pákistánu nařídili znásilnění dívky kvůli činu jejího bratra

Dánské krby znečišťují ovzduší víc než dieselové motory

Britové se chtějí za třiadvacet let vypořádat s auty na konvenční paliva, řada světových metropolí v dohledné době nepustí do centra dieselové vozy. Dánové ale nyní zjistili, že tolik oblíbené domácí krby zamořují ovzduší v zemi ještě víc než automobilový provoz.

Vandal poškodil fotoobrazy Jadrana Šetlíka v prachatické galerii

/FOTOGALERIE/ Po vandalovi, který poškodil díla Jadrana Šetlíka, vystavené v Galerii Dolní brána v Prachaticích, pátrá policie.

Bill Gates už není nejbohatším mužem světa. Předstihl ho zakladatel Amazonu

Zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos se stal nejbohatším člověkem světa. Na čele vystřídal zakladatele softwarové společnosti Microsoft Billa Gatese, jenž se na čele žebříčku držel od roku 2013.

AKTUALIZOVÁNO

Zaorálek: Egypt musí sdělit okolnosti útoku a zvážit odškodnění

Egypt musí sdělit, co přesně se odehrálo předminulý týden na pláži v letovisku Hurgada při útoku, na jehož následky v noci na dnešek zemřela občanka České republiky. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Egypt by podle něj měl rovněž zvážit, zda neodškodní pozůstalé v Česku. Záležitost chce Zaorálek řešit i s egyptským protějškem. Česká republika bude požadovat také záznam z pitvy. Tělo zesnulé by mohlo být převezeno z Egypta začátkem příštího týdne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení