VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Arméni si dnes zvolí silnou armádu. A hochy z Karabachu

Dnešní volby jsou bojem hlavně mezi vládnoucí elitou

12.5.2007
SDÍLEJ:

Příznivci opozice během předvolebního mítinku na Francouzském náměstí v Jerevanu. Na plakátu je přeškrtnutá podobizna prezidenta Roberta KočarjanaFoto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Jerevan - "Silná armáda" - tak zní heslo, se kterým jdou republikáni, vládní arménská strana, do dnešních parlamentních voleb v této zakavkazské postsovětské republice.

Slogan, který obvykle nestojí na prvním místě ve výčtu hesel politických stran, však v malé Arménii, kde kandiduje několik desítek politických uskupení, téměř zaručuje volební úspěch.

Až za tímto heslem se řadí hesla typu "nová pracovní místa, rozvoj venkova, zdraví obyvatel nebo věda a vzdělání".

Napětí na hranicích

Arménie totiž silnou armádu potřebuje. Její vztahy se sousedními státy Tureckem a Ázerbajdžánem nejsou zrovna ideální.

Na východě Arménie, na hranicích separatistické republiky Náhorní Karabach s Ázerbájdžánem občas dochází k přestřelkám mezi vojáky obou táborů.

S Tureckem zase Arménie vede diplomatickou válku za to, že nechce narozdíl od mnoha států světa uznat genocidu arménského obyvatelstva v někdejší Osmanské říši mezi léty 1915-1923.

Tip: Jak si Arméni připoměli 92. výročí genocidy - čtěte ZDE

Hranice mezi těmito státy jsou uzavřeny, neexistují mezi nimi žádné diplomatické vztahy.

OBSE má výhrady

A to je podle mluvčího arménského ministerstva zahraničí Vladimíra Karapetijana také důvod, proč země odmítla k dnešním volbám přizvat turecké pozorovatele.

Odmítnutí vpustit Turky do země však kritizovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která na volby dohlíží.

"Bránit některým pozorovatelům, aby se zúčastnili voleb, porušuje principy transparentnosti a objektivity," uvedl v prohlášení Christian Strohal, ředitel úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE.

OBSE bude mít během voleb v zemi 400 pozorovatelů a hlasitě připomíná, že poslední volby v roce 2003 měly k mezinárodním standardům, jak je vidí OBSE, hodně daleko.

Všechno je v rukou "hochů z Karabachu"

V minulých volbách získaly většinu tři proprezidentské strany: Republikáni, Dašnaktsutiun a Orinats Jerkir (Země zákonů), která se ale později přidala k opozici tvořené ještě stranou Narodní jednota a spravedlnost.

Podle analytiků má z více než třicítky politických uskupení, které kandidují v letošních volbách, reálnou šanci na vstup do parlamentu sedm stran. Z toho jsou čtyři loajální prezidentu Robertu Kočarjanovi.

Tento bývalý prezident separatistického Náhorního Karabachu byl zvolen v roce 1998 a znovuzvolen právě v kritizovaných volbách v roce 2003. Největším favoritem jsou i v těchto volbách republikáni.

Jejich předsedou je Serž Sarksijan, Kočarjanův spolubojovník za nezávislost Karabachu z dob před 20 lety. Své přátelství opět utužili poté, co v březnu zemřel premiér Andarik Margarijan. Na jeho místo totiž nastoupil právě Sarksijan.

Netradiční souboj

Opozice je rozdělena a tvrdí, že nedostala dostatečný prostor v televizi. V Arménii přitom existuje přes 10 televizních kanálů.

Analytici upozorňují, že letošní volby nejsou bojem mezi koalicí a opozicí, ale válkou uvnitř arménské vládnoucí elity. Nejvíce napjaté vztahy jsou mezi Sarksijanem a vlivným podnikatelem a předsedou strany Prosperující Arménie Gagikem Tsarukijanem.

Před několika týdny se najatí střelci snažili zabít vlivného politika z Reublikánské strany, kdosi také nechal vyhodit do povětří kancelář strany Prosperující Arménie v Jerevanu.

Tyto události někteří připodobňují k událostem v roce 1999, kdy byl při střelbě v arménském parlamentu zabit premiér a také předseda komory.

V dnešních volbách se tedy žádné velké překvapení nečeká. V hlasování jde spíše o to, aby byla koalice dost silná na to, aby v prezidentských volbách v příštím roce zajistila Serži Sarksijanovi křeslo hlavy státu.

S Ruskem a Íránem v zádech

Arménie má nejtěsnější vztahy z Ruskem. Na arménském území je velká ruská vojenská základna a Rusko plánuje v Arménii vybudovat ruskou verzi protiraketového deštníku S400 Triumf.

Dalším významným spojencem, který zemi dodává životně důležitý zemní plyn, je Írán. Právě před několika měsíci byl otevřen úplně nový plynovod vedoucí z Íránu.

"Nemyslím si, že se tato orientace země bude po volbách měnit," uvedl nedávno Sarksijan, neopomněl však dodat, že je Arménie zahrnuta do programu politiky sousedství Evropské unie.

12.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies