VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Turci opravili Arménům kostel. Vztahy ale nezlepší

VAN (Od našeho zpravodaje) - Starou zrezavělou kocábkou se spolu s dalšími dvaceti lidmi na odkryté palubě šineme po hladině neklidného jezera Van na jihovýchodě Turecka.

2.6.2007
SDÍLEJ:

Kostel sv. Kříže leží na malebném ostrůvku Akdamar obklopeném vodami jezera Van s vysokými horami v pozadíFoto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Ač je slunečný den, celí promočení za půl hodiny dorážíme k našemu cíli - ostrovu Akdamar.

Malý ostrůvek byl kdysi dočasným sídlem krále a později centrem křesťanské Arménie, teď však patří - spolu s celou bývalou Západní Arménií Turecku.

Na ostrově stojí 1100 let starý kostel sv. Kříže, na jehož opravu Turecko věnovalo více než 1,5 milionu dolarů. Slavnostně otevřen byl za účasti zástupců obou stran toto jaro, po 18 měsících oprav.

Akt usmíření?

Podle Turecka jde o gesto usmíření mezi oběma zeměmi, jejichž vztahyvážně narušily události z roku 1915, kdy Osmanská říše nechala zabít nejménějeden milion Arménů.

Akt, který jako genocidu uznalo mnoho západních zemí, však Turecko popírá a tvrdí, že během let 1915-1923 zemřelo pouze několik desítek tisíc lidí. Nepřiznaná genocida je také jedním z problémů Turecka při jeho snaze vstoupit do Evropské unie.

Ostrov leží asi 18 kilometrů od pevniny a jeho součástí jsou také ruiny staré pevnosti, ve které sídlil král. Při procházce ostrovem můžete na zemi nalézt obrovské, do kamene vytesané kříže (chačkchary), ale také tabulky napsané unikátním arménským písmem.

Hned u přístavu, vedle bufetu s čajem a automatu na Coca-Colu, stojí výběrčí vstupného do tohoto "muzea". Turecko totiž odmítlo žádost arménských představených, aby byl tento největší svatostánek Arménů v Turecku vysvěcen.

Kostel, kde se nesmí modlit

Surp Kchač, jak zní arménský název kostela, tak bude sloužit pouze jako muzeum. Turci zvažují, zda umožní Arménům alespoň jednou ročně v něm konat mše, ale Arméni jsou skeptičtí.

Ostrov je pro Armény významný tím, že na něm od roku 1116 do roku 1895 sídlil Katolikos, neboli nejvyšší arménský duchovní. Arménie byla ze všechdodnesexistujících zemí první, která přijala křesťanství jako státní náboženství.

Nejvýznamější představitelé arménské církve, jako jsou Aram I. nebo Karekin II., upozorňují, že oprava kostela nebude dokončena do té doby, dokud na špici vysoké kopule nebude vrácen kříž, který byl odstraněn na začátku genocidy v roce 1915.

Oprava přece jen někoho sblížila

Na opravě kostela spolupracovali také arménští archeologové, architekti a historici. Podle turecké agentury Anatolia vědci z obou zemí našli společnou řeč i ohledně rekonstrukce dalších památek.

I přes existující shodu architektů, vědců, obchodníků nebo třeba sportovců, zůstává společná hranice obou zemíneprodyšně uzavřena. Hlídají ji po zuby ozbrojení vojáci, a tak nejrychlejší způsob, jak se z Arménie k jezeru Van dostat, je letecky přes tisíce kilometrů vzdálený Istanbul.

Více o Turecku a Arménii

Redaktor Aktuálně.cz se vydal do Arménie a na východ Turecka, aby zjistil, jaké jsou vztahy mezi těmito zeměmi 92 let po arménské genocidě, při které zahynulo přes milion lidí a která je dodnes živým problémem ve vztazích mezi Tureckem a Západem a také jednou z překážek vstupu Turecka do Evropské unie.

 

 

 

2.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
9 15

Tři malí chlapci ubili plameňáka v zoo. Jejich rodiče se nyní omluvili

Barack Obama
6

Obamacare zřejmě hlasování ustojí. Ryan nesehnal dost jmen

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Lídři členských státu EU se ve Vatikánu sešli s papežem

Papež František dnes přijal prezidenty a premiéry 27 zemí Evropské unie. S nejvyššími představiteli unijních států s výjimkou Británie se setkal den před jejich římským summitem, který má připomenout 60 let evropské integrace. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies