VYBERTE SI REGION

Při zkoumámí globálního oteplování jde o život

GRÓNSKO - Když expert na ledovce Konrad Steffen nasedal vGrónsku na sněžný skútr, aby se zajel podívat na jednu meteorologickou stanici, předem nás varovalpřed nebezpečnými trhlinami.

11.6.2007
SDÍLEJ:

Pokud by celé Grónsko roztálo, voda ve světových oceánech by stoupla o sedm metrů a zatopila New York, Londýn nebo ostrovní státy, jako jsou MaledivyFoto: REUTERS/Bob Strong

Načež do jedné sám šlápl a zabořil se levou nohou až po koleno do ledu

"Čekal jsem, že tam bude - podle tamté praskliny vledu," prohlásil glaciolog zColoradské univerzity vBoulderu a zazubil se. "Chtěl jsem si jen svou teorii otestovat."

Když jsme s kolegou z agentury Reuters, fotografem Bobem Strongem, cestovali na grónský ledovec, abychom odtamtud podali zprávu o klimatických změnách, plně jsme si uvědomovali číhající nástrahy, ale nečekali jsme, že se na vlastní kůži přesvědčíme, jak nebezpečné toto místo doopravdy je.

Prohlédněte si fotogalerii z Grónska a video informující o závěrech výzkumu vědců - v tomto článku

 

Obrátili jsme skútry jiným směrem a přísahali si, že se ktrhlině nebudeme přibližovat, zatímco Steffenův přítel, vědec pracující pro NASA Jay Zwally, učinil pravý opak: metodicky šťoural do trhliny hliníkovou tyčí a postupně ji rozšiřoval.

O dva dny dříve se pilot vrtulníku, který nás měl dopravit na místo, propadl podobnou trhlinou o 18 metrů níže a prorazil si lebku. Měl velké štěstí, že přežil.

Oteplování posouvá příkrov

Vlétě se některé trhliny mění vledovcové mlýny obrovské ledové tunely, které usměrňují roztátou vodu pod ledovec, zvlhčují podloží a urychlují skluz ledovcového příkrovu směrem koceánu.

Zwally chtěl zjistit, jestli i tato trhlina nemůže být ledovcovým mlýnem.

Přivázal se ke skútru a naklonil se nad trhlinu, aby si ji natočil na kameru. "Řekl bych, že je nejméně 15 metrů hluboká a dost široká na to, aby se nás do ní vešlo několik," oznámil. "Wegenere, jste tam dole? Co byste si dal kvečeři?"

Mezi těmito polárními vědci často koluje vtip, že radar používaný kměření tloušťky ledu by jednoho dne mohl stanovit přesnou polohu těla Alfreda Wegenera, německého autora teorie kontinentálního driftu, který zahynul při expedici vroce 1930.

Švýcarský tábor

Rodilý Švýcar Steffen zkoumá grónský ledový příkrov už od roku 1990. Spolu skolegy pomohl dokázat, že vzimě, na jaře a na podzim se zde podstatně zvyšují teploty, přičemž celý příkrov rychleji sklouzává do oceánu.

Každý rok od konce dubna do počátku června Steffen spolu sdalšími vědci a postgraduálními studenty žije a pracuje ve "švýcarském táboře", neustálým větrem bičované skupince stanů na ledovcovém příkrovu.

Teploty zde mohou klesnout až na minus 30°C a téměř ustavičně tu vane kousavý vítr. Bouře vytvářejí jednolitou bílou tmu, vníž se nezkušený návštěvník může ztratit i mezi stany, což je potenciálně osudná chyba.

Navzdory chladu nedokáže ani opalovací krém sochranným faktorem 50 udržet na uzdě slunce odrážející se od ledu. Toaletu představuje obyčejná díra vledu, bez jakéhokoliv přístěnku kolem.

Zima, zima a zima

Vědci jsou na tyto těžkosti zvyklí a každý rok se sem těší, protože je žene jakýsi pocit smysluplnosti. Pro novináře však byla práce zde tvrdší, než jsme si dokázali představit.

Zima proniká ktělu přes každý rozepnutý knoflík, přes každou otevřenou chlopeň a nezapnutou přezku. Během několika hodin Bob vybil všechnybaterie ve fotoaparátu a já si vždy dvakrát rozmyslel, zda si mám dělat poznámky, protože použití pera znamenalo nutnost svléknout si jednu ze dvou rukavic, které jsem na každé ruce nosil.

Cestou zmeteorologické stanice jsme se museli několikrát zastavit, abychom posbírali vypadlé vybavení nebo tlačili skútry, které ztratily trakci na hladkých úsecích ledu a dvakrát se zastavily na trhlinách, skrz něž bylo vidět dolů.

Naštěstí byly trhliny prozatím ucpané, ale zanedlouho roztají, rozevřou se a donutí vědce kdlouhým objížďkám.

Vyčerpáni zimou jsme se nakonec sradostí vyhoupli na palubu vrtulníku a vylétli nad počínající sněhovou bouři, která přinutila naše hostitele setrvat další dva dny ve stanech.

11.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies