Bohové a lázně

Řečtí archeologové objevili v oblasti Olympie čtyři komorové hrobky z mykénského období mezi lety 1450-1050 př.n.l. Jedna z nich byla dětská a obsahovala hračky, sošky božstev pro ochranu a vyobrazení jeho matky - ženy držící dítě v náručí.

V hrobkách nechyběla keramika (dózy, alabastrové nádoby, různé amfory, některé se čtyřmi uchy, baňka s kyperskými rysy), která poskytuje ucelenou představu o mykénské keramické dílně.

Na jednom úlomku amfory je zobrazeno tělo na nosítkách, která nesou čtyři muži, což je ojedinělé. V pohřební výbavě byly rovněž intaglie (drahé kameny řezané do hloubky), dvě pečeti z mastku a bižuterie - náhrdelníky, skleněné perly.

V kraji Skafidias jiný tým vědců objevil římské lázně, které se rozkládaly na ploše deseti arů v blízkosti ústí řeky Iardano. Lázně, které fungovaly od 1. do 4. století našeho letopočtu, tvořilo 16 místností rozložených kolem ústředního peristylu (sloupořadí) obloženého mramorem. Chodby byly vyzdobeny mozaikami.

Kněžka ze slovinských hor

Hrobku starověké kněžky ze 7. století před naším letopočtem objevili archeologové v Kapitelji nedaleko Noveho Mesta na východě Slovinska. Spolu s kněžkou byly v hrobce uloženy také bronzové šperky a keramické předměty.

Pozůstatky napovídají, že kněžka byla pohřbena se sponami ve vlasech, náhrdelníkem z kostí a jantarových kuliček a bronzovými náramky. V centrální části hrobky ležely bronzové spony.

Bronzové žezlo dokládá, že zesnulá patřila vysoko na společenském žebříčku. Tento předmět byl podle vědců užíván také při různých rituálech.

Předkové terakotové armády

Čínští archeologové zase objevili čtyři sošky lidských postav, které jsou ještě o 500 let starší než známí terakotoví válečníci z císařské hrobky v Sianu.

Tyto sošky pocházejí ze stejné oblasti a jsou asi 80 centimetrů vysoké. Byly vytvořeny v období vlády dynastie Čou (1046-221 před naším letopočtem). Po této dynastii následovala známá dynastie Čchin, jejiž zakladatel Š'-chuang nařídil vybudování armády z terakoty (pálené hlíny).

Nově nalezené figury jsou pomalované čtyřmi barvami a byly umístěny ve čtyřech rozích hrobky v obci Liang-taj ve středočínské provincii Šan-si. Na místě vykopávek badatelé našli četné předměty ze zlata, mědi, nefritu a železa.

Původně byly sošky vojáků vyřezané ze dřeva, ale zub času tento materiál nahlodal natolik, že získaly vzhled podobný hlíně, z jaké byli vyrobeni sianští válečníci.

V tomto období bylo zvykem obklopovat hrobky terakotovými vojáky, sloužícími, konkubínami i jinými osobami, které tvořily doprovod v záhrobním životě. Ještě dříve čínští vládci nechali u svých mauzoleí pohřbívat živé lidi.

Nejstarší šperky a královský "kurt"

Na zámku ve Versailles archeologové našli pozůstatky míčovny krále Ludvíka XIII. Míčová hra, která byla jakousi předchůdkyní tenisu, se v 17. století těšila velké oblibě.

Pozůstatky sálu, kde Ludvík XIII. (1601-1643) hrával, byly odhaleny ve dvoře zvaném Grand Commun. Z budovy zůstaly spodní části zdí a také zbytky galerie, z níž mohli diváci hru sledovat.

V jeskyni Taforalt ve východním Maroku zase vědci odhalili pravěké šperky staré 82 000 let. Jde o provrtané a nabarvené mušle, které pravěcí lidé zřejmě provlékali šňůrkou a nosili jako náhrdelníky a náramky.

Podle marocké vlády jsou tyto šperky - opracované ulity malého mořského plže vršatky - dokonce dosud nejstaršími nalezenými ozdobami vytvořenými člověkem.

Výrobu ozdob považují vědci za důkaz existence velmi rozvinuté řeči a dalších typicky lidských evolučních výdobytků.

Zdroje: EFE, Nová Čína, Reuters, AP, ČTK