VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Další narozeniny ve vězení. Su Ťij je dnes 62

RANGÚN - Barmská nositelka Nobelovy ceny míru a opoziční aktivistka, světově známý symbol boje za demokracii Aun Schan Su Ťij tráví další své narozeniny v domácím vězení.

19.6.2007
SDÍLEJ:

Su Ťij - protestyFoto:

Na 300 lidí dnes před zchátralou budovou Národní ligy pro demokracii, jejíž je Su Ťij vůdkyní,oslavovalo 62. narozeniny ženy, která v Barmě neboli Myanmaru vyhrála poslední demokratické volby a na kterou vládnoucí vojenská junta uvalila domácí vězení.

Liga znovu opakovala své požadavky na propuštění Su Ťij a také dalších 1100 politických vězňů. Nátlak na neomezeného vládce Barmy generála Thana Shwe už se snažili vyvíjet jak Evropská unie tak zástupci OSN, zatím však bez úspěchu.

Tajní policisté v nevzhledných šatech a s fotoaparáty s dlouhými objektivy pozorovali oslavu z druhé strany cesty. Několik nákladních automobilů přivezlo také příznivce vojenské junty, kteří se shromáždili opodál.

Protesty, tentokrát bez Thajska

 

V Manile nebo v Dillí protestovalo několik desítek lidí před ambasádou Myanmaru. V Thajsku, kde je nejpočetnější skupina barmských uprchlíků a kde je také nejsilnější disidentská komunita, se však žádné akce nekonaly.

Agentura Reuters uvádí, že se Barmánci obávají odezvy vojenského režimu, který je od loňského září u moci také v Bangkoku.

Blahopřání disidentce zaslal také bývalý český prezident Václav Havel, který ji v roce 1991 navrhl na udělení Nobelovy ceny míru a který je jedním z jejích nejvěrnějších zastánců:

"Věřím, že Vám jednou budu moci blahopřát osobně, myslím na Vás," uvedl v dopise Havel. Není však jasné, zda-li si jej Su-Ťij bude moci přečíst.

"Telefon stále mlčí, protože linka byla odpojena. Domovní zvonek nikdy nezazvoní, poněvadž návštěvy jsou zakázány. Neexistuje tu pošta, neexistují zprávy," píšou právní zástupci Su-Ťij v textu, který si můžete přečíst celý pod tímto článkem.

 

Dáma a junta (Jared Genser a Meghan Barronová )

Text byl publikován v deníku International Herald Tribune

Na druhém konci světa sedí jednašedesátiletá žena sama ve svém domě, a sedí tak už celá léta. Telefon stále mlčí, protože linka byla odpojena. Domovní zvonek nikdy nezazvoní, poněvadž návštěvy jsou zakázány. Neexistuje tu pošta, neexistují zprávy.

Pro Aun Schan Su Ťij, demokraticky zvolenou nejvyšší představitelku Myanmaru a nositelku Nobelovy ceny míru, je izolace téměř úplná.

Více než jedenáct zposledních sedmnácti let totiž vojenská diktatura vládnoucí v Myanmaru neboli Barmě drží Su Ťij vdomácím vězení. Generálové zpočátku tvrdili, že tato odloučenost je vzájmu její ochrany.

Dnes tvrdí, že tato pacifistka a oddaná buddhistka představuje "ohrožení národního míru a klidu". Když její umírající manžel žádal o povolení ke vstupu do Myanmaru, aby se sní naposledy uviděl, byla mu i tato žádost zamítnuta.

"Využijte, prosím, své svobody kpodpoře té naší," prohlásila Su Ťij. Mezinárodní společenství reagovalo celou plejádou gest dobré vůle, znovupotvrzených ve čtvrtém nálezu Pracovní skupiny OSN o svévolném zadržování, podle něhož je Su Ťij zadržována vrozporu smezinárodním právem. Ani veškeré toto úsilí však zatím výsledky nepřineslo.

Předák vládnoucí junty, generál Than Shwe, nedávno znovu prodloužil její trest o další rok - od roku 2003 tak činí každoročně.

Vsázce je přitom mnohem více než osud jediné ženy - "Dámy", jak ji láskyplně oslovují její lidé. Zatímco Su Ťij tráví den za dnem uvězněna ve svém domě, junta plení její zemi a tyranizuje její lid.

Od roku 1996 bylo srovnáno se zemí 3000 vesnic, neboť armáda vede proti etnickým menšinám nelítostnou kampaň plnou zabíjení, mučení a znásilňování. Zemi opustil milion uprchlíků a 600000 dalších lidí vysídlených uvnitř země zdomovů se snámahou snaží přežívat vprimitivních podmínkách džungle. Více než 800000 lidí je využíváno na nucené práce a vzemi existuje přes 70000 dětských vojáků.

Rozpad a rozklad Myanmaru prosakuje i do sousedních zemí a ohrožuje regionální bezpečnost. Myanmar je vsoučasné době druhým největším vývozcem heroinu a opiátů na světě a také významným producentem metamfetaminu. Neschopnost junty řešit překotně se vyvíjející krizi kolem HIV/AIDS vede kšíření této nemoci podél drogových tras do sousedních zemí.

Potřeba mezinárodní akce nikdy nebyla naléhavější. Prvním krokem kzáchraně Myanmaru je záchrana jeho zvolené vůdkyně Su Ťij, jejíž politická strana Národní liga za demokracii získala spolu se spojenci vparlamentních volbách vroce 1990 více než 80 procent křesel.

Valné shromáždění OSN a někdejší Komise pro lidská práva přijaly kMyanmaru 29 po sobě jdoucích rezolucí, znichž mnohé volaly po propuštění Su Ťij. Ktémuž naléhavě vyzvali rovněž bývalý a současný generální tajemník OSN Kofi Annan a Pan Ki-mun, jakož i Evropská unie.

Zapropuštění Su Ťij se vyslovilo dokonce i Sdružení států jihovýchodní Asie, které se jinak zdráhá vyvíjet nátlak na některého ze svých členů.

Počátkem tohoto měsíce vyzval kpropuštění Su Ťij také bývalý norský premiér Kjell Magne Bondevik a spolu sním i 58 dalších bývalých prezidentů a premiérů, včetně tak význačných postav, jako jsou Bill Clinton, George H. W. Bush, Jimmy Carter, Václav Havel, Lech Wałęsa, Kim Te-džung, Corazón Aquinová, Megawati Sukarnoputri a Margaret Thatcherová.

Odvážná žena jménem Su Ťij stále zasévá do srdce barmské junty strach. Mezinárodní výzvy k jejímu propuštění zůstaly bez povšimnutí.

Vsázce je příliš mnoho, než aby mohlo mezinárodní společenství polevit. "Boj za demokracii a lidská práva vBarmě je bojem za život a důstojnost. Je to boj, jenž zahrnuje naše politické, sociální a ekonomické aspirace," prohlásila Su Ťij.

Ačkoliv se mezinárodnímu společenství prozatím vMyanmaru nedaří, musíme vytrvat. Nespravedlnost vpodobě pokračujícího zadržování "Dámy" a utrpení jejího lidu zůstává skvrnou na našem kolektivním svědomí.

Jared Genser a Meghan Barronová působí jako dobrovolní právníci ve washingtonské organizaci Freedom Now, která zastupuje Aun Schan Su Ťij.

19.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies