VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čína bojuje s pouští. Buduje Velkou zelenou zeď

TUO-LUN (ČÍNA) - Teng Pao-kuej byl pastevcem v čínské vesnici, kde jeho rodina žila po tři generace. Staral se o pole a stáda až do chvíle, kdy písečné duny pohltily jeho domov.

2.7.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS

Desertifikaci - volně přeloženo jakošíření pouště -, která vyhnala Tenga z domova,padla za oběť mnohemvětší místa, než malé zemědělské vesnice. Je totiž původcem častých prachových bouří, které způsobují potíže i v ulicích samotného Pekingu.

Bariéra o délce 700 kilometrů

Před sedmi lety, kdy sepoušť šířila rychlostítři kilometry za rok, se čínská vláda uchýlila k megalomanskému řešení situace: začala se budovat takzvaná Velká zelená zeď.

Sedmisetkilometrová stromová bariéra se potáhne napříč provinciemi Vnitřní Mongolsko, Che-pej a Šan-si, a to už v roce 2010.

Celá Tengova vesnice čítající 478 obyvatel byla vládou přesídlena, aby udělala místo zelené bariéře. Ta, jak Peking doufá, zastaví pouště v jejich rozpínání.

Nový impuls: olympiáda

"V našich srdcích je neochota ke stěhování. Jsme plní nostalgie. Není lehké toto místo opustit. Narodil jsem se tu a žil celý život," stěžuje si padesátiletý farmář.

"Ale život zde se stále zhoršoval. Vláda se tu objevovala znovu a znovu, každý půlrok nás přícházeli přesvědčovat," řekl reportérům na výletě pro zahraniční média, který organizovala čínská vláda.

Desertifikaceale není pouze čínský problém. Hustý žlutý prach a písečné bouře se objevují také v Jižní Koreji, Japonsku a dokonce i v USA a Kanadě.

Konání olympijských her v Pekingu v roce 2008 dalo projektu čínské "zelené bariéry" nový impuls. Jeho úkolem bude ochránit metropoli před pouští v srpnu,měsíci olympiády.

Farmáři odešli. Za lepším

V roce 2000 byla Tengova vesnice srovnána se zemí a její obyvatelé přestěhování o 20 kilometrů jižněji, do vesnice Fu Čchü-čchüan. Dostali nové domy, studny, toalety, zhrubapůl akru půdy a stodolu k uskladněnísvé úrody.

Teng, který žije spolusmanželkou, dcerou, synem a snachou, tvrdí, že jejich roční společný příjem byl okolo deseti tisíc jüanů, což je několikanásobně víc než v nejhorších letech na konci minulého desetiletí. Udrželi si dokonce vlastnictvíšesti akrů půdy v okolí jejich staré vesnice, kde nyní roste zelená bariéra.

Podle Tenga je nejdůležitější doprava. Ta je teď mnohem jednodušší, protože už není omezovánavšudypřítomným pískem. Jeho vnoučata můžou navštěvovat školu a dostupnější je i lékařská péče.

Tráva místo pšenice

Fu Čchü-čchüanleží 350 kilometrů severně od Pekingu, v provincii Tuo-lun. Do roku 2000 bylo díky suchu, větrné erozi a odlesňování zasaženo téměřdevadesát procent Tuo-lunu desertifikací.

Od té doby bylo vysazeno neuvěřitelných 2,63 miliónu stromů. farmáři byli donuceni pěstovat trávu namísto pšenice a pastevectví bylo v nejpostiženějších oblastech zcela zakázáno.

Čínská antidesertifikační kampaň se neobešla bez sporů a debat. Exilová opoziční uskupení nařkla čínskou vládu z toho,že pod záminkou ochrany životního prostředí hledácestu, jak upevnit postavení čínské kultury a vlivu v provinciích s mongolskou majoritou.

"Vystěhovávání etnických Mongolů vede k dokončení čínské snahy o naprostou eliminaci Mongolů a jejich kultury v regionu." uvádí Centrum pro lidská práva Mongolů na svých webových stránkách.

Oficiálně Tuo-lun dbá na to, aby lidé jako Teng - celkem jich je asi 8300 - byli finančně oškodněni za problémy spojené s jejich stěhováním.

"Před vystěhováním byl roční průměrný příjem zdejších farmářů méně než 700 jüanů (asi 92 dolarů), dnes jejich výdělky dosahují 2600 jüanů za rok," říká Čou Feng, čelní představitel oblasti.

"Tady to začalo"

Na kopcích sousedního kraje Tchaj Pchu-s' ukazuje místostarosta Čang Pao-wen na zelenou linii borovic, kroutící se napříč travnatými kopci. "Poušť Chun Šan-tak je více než pět kilometrů odsud. V roce 2000 byla poušť tady. Tady premiérodstartoval antidesertifikační kampaň,"vysvětluje .

V jiných částech jeho kraje už dobrá půda dala vyrůst meruňkám. Nejrozšířenější jsou tu však topoly.

Krajina teď ročně absorbuje až 385 milimetrů srážek. "Stromům, které jsme zasadili, se v těchto podmínkách neobyčejně daří. Ještě jsme se nesetkali s tím, že by naše topoly usychaly. Je tu zcela jiná situace než v poušti Gobi, kde bez zavlažování stromy nelze pěstovat," dodává Čang.

Bitva však podle něj ještězdaleka není dobojována.První kroky k zastavení pouště však byly úspěšné.

2.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
1

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Týdenní zkrat: Milujte se a množte se

V Česku vzrostl počet obyvatel na 10,6 milionu. Migrací přibylo 25 tisíc lidí. Jeden by doufal, že to je proto, že S umělým oplodněním pomáhají Češkám bratranci, ale prý za to můžou zase migranti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies