VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prehistorický ptačí obr létal. Jako větroně

LUBBOCK (USA) - Měl rozpětí křídel téměř sedm metrů a ke klouzavému letu byl proto skvěle vybavený. Přesto ho jako letce diskvalifikovaly dvě věci: příliš velká tělesná váha a příliš chabé svaly.

3.7.2007
SDÍLEJ:

Prapták ArgentavisFoto: Wikimedia Commons

 

Po dlouhá desetiletí si proto vědci lámali hlavu nad tím, zda se Argentavis magnificens, největší prehistorický pták, vůbec někdy vznesl do vzduchu. Teď je záhada, jak se zdá, vyřešena. Přispěla k tomu počítačová simulace.

Pomáhal protivítr. A vzdušné proudy

Tým amerických vědců z Texaské technické univerzity ve městě Lubbocku v čele s profesorem Sankarem Chatterjeem přišels teorií, že prapředek dnešních kondorů využíval ke vzletnutí protivítr a teplé vzdušné proudy. Jinak není možné, aby se pták vážící téměř sedmdesát kilogramů udržel ve vzduchu.

"Když už se jednou vznesl, nebylpro něj problém uletět za den i tři sta kilometrů," tvrdí Chatterjee v posledním vydání časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Problém pro ptáka, který žil v oblasti dnešních And před šesti miliony let, alebylo dostat se do vzduchu. Sám se vznést nedokázal. Kosterní pozůstatky nalezené na čtyřech lokalitách v Argentině naznačují, že by musel mít třikrát mocnější úder křídel a tedy i svalstvo, než jakým ve skutečnosti disponoval.

Helikoptéra a rogalo

Právě počítačová simulace prokázala, že argentavis byl při dané tělesné váze a rozpětí křídel, s nimiž dokázal opisovat kruhy o poloměru třiceti metrů, schopen vzlétnout v teplých vzdušných proudech i do výše jednoho kilometru. Když se poté snášel dolů, mohl klouzavým letem urazit i několik desítek kilometrů.

Podobnou techniku dnes praktikuje většina velkých ptáků, ti jsou však pro klouzavý let mnohem lépe vybaveni.Slouží jim především k tomu, aby šetřili síly. Kondor má rozpětí křídel okolo tří metrů, váží však ve srovnání s argentavisem nanejvýš patnáct kilogramů.

"Ptáky často srovnáváme s letadly, mnohem příhodnější je však srovnání s helikoptérou," říká Chatterjee. Prehistorický pták se podle nějdo vzduchudostával podobně jako dnešní letci na rogalu: rozběhl se na svých silných nohou z kopce dolů.

Nejistota ale nadále přetrvává v tom, čím se obří pták živil. Na tom, že byl predátorem, se vědci shodnou. Paleontolog Paul Palmqvist působící na univerzitě ve španělské Málaze tvrdí, že požíralmršiny, neboť jeho akční rádius nebyl tak velký, aby se při své tělesné váze dokázal uživit.

Počítačové simulace přispěly přede dvěma lety k tomu, že jiný tým vědců, tentokrát z Cambridge, přišel na to, že ptakoještěři používali při vzletu zvláštní kožní blánu podobnou vztlakovým klapkám dnešních letadel.

3.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marine Le Penová
6 9

Le Penové opět hrozí ztráta imunity

Ilustrační foto.

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

AKTUALIZOVÁNO

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Hlavní město postihly rozsáhlé výpadky elektřiny. Podle mluvčího Pražské energetiky Petra Holubce způsobila asi půlhodinový výpadek technická závada na rozvodně Praha - Jih v Chodově. Proud podle něj nešel v městských částech Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 9 a Praha 10.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies