VYBERTE SI REGION

Evropan Saakašvili: Díky Rusku máme moderní ekonomiku

GRUZIE - Evropská Unie musí pomoci vyřešit "jeden z nejvíce opomíjených etnických konfliktů 20. století," vyhánění Gruzínců ze svých domovů v prorusky orientované separatistické republice Abcházie.

9.7.2007
SDÍLEJ:

Saakašvili chce odměnit regiony, které mu pomohly vyhrát ve volbách.Foto: AP/Jacques Brinon

V rozhovoru pro agenturu Reuters to prohlásil gruzínský prezident Michail Saakašvili. Upozornil také, že podle jeho informací je Rusko ochotno ukončit hospodářskou blokádu Gruzie.

Mezi Gruzií a Ruskem nefunguje železniční ani letecké spojení. Nefunguje doprava zboží ani pošta. Ruská blokáda je podle Západu odvetou za snahy bývalého satelitního státu Ruska vstoupit do NATO a Evropské Unie.

"Paradoxně bychom měli Rusku děkovat"

Saakašvili řekl, že mu během nedávné společné schůzky v Petrohradě ruský prezident Vladimír Putin řekl, že sankce je třeba postupně zrušit. Momentálně probíhá jednání o obnovení leteckého spojení.

Gruzínský vůdce, který se dostal k moci v roce 2003 díky "růžové revoluci", tvrdí, že Rusové si uvědomili, že jejich sankce jeho zemi příliš neuškodily. Ale naopak ji učinily silnější a nezávislejší.

"Nevím, kolik jiných zemí přišlo za týden o odbytiště pro 70 procent zboží které vyváží a přesto dosáhlo skoro desetiprocentního růstu jako my letos," poznamenal.

"Paradoxně bychom měli Rusům děkovat za to, že nám pomohli vytvořit moderní ekonomiku. Sankce skutečně donutily naše výrobce a podnikatele k diverzifikaci."

Prezident varoval "jestřáby z Moskvy"

Saakašvili ujistil, že nepomýšlí na hlavní roli ve vytváření problémů v regionu a že by rád udržoval se severním sousedem dobré vztahy. Ale varoval "jestřáby" v Moskvě před vyvoláváním potíží na Kavkaze před ruskými prezidentskými volbami, které se budou konat napřesrok v březnu.

Někteří analytici se podle Reuters obávají, že protizápadní síly v Kremlu by mohly vyvolat konflikty ve dvou oblastech Gruzie ovládaných ruskými separatisty, aby roznítily nacionalismus a získaly sympatie voličů pro kandidáty Kremlu.

Západ by se podle Saakašviliho neměl bát reakce Moskvy na gruzínské členství v NATO. To podle prezidenta není receptem na špatné vztahy s Ruskem, které by mělo respektovat, že každý má právo volby.

"Největší exodus"

Saakašvili dále upozornil, že polovina obyvatel Abcházie, černomořské republiky sousedící s Ruskem, muselo opustit své domovy poté, co se v zemi v roce 1992 ujali vlády separatisté, kteří vyhlásili Tbilisi válku.

Abcházci, které podporují Rusové, podle prezidenta ovládají republiku z ruského Suchumi, města ležícího nedaleko Soči, kde se uskuteční olympijské hry v roce 2014.

Právě dnes byl granátem zraněn abcházský premiér Aleksandr Ankvab, když jel ve svém voze do úřadu v Suchumi, informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa.

Oblast vyhlásila nezávislost, ale tu žádný jiný stát neuznal, proto je tato vláda politicky i ekonomicky izolovaná.

Saakašvili vyzval západní mocnosti, aby nezavírali oči nad tisíci gruzínskými rodinami, které se nemohou vrátit do svých rodných domovů v Abcházii. Celá oblast je kompletně odřízlá od Gruzie a je kontrolována ruskými mírovými jednotkami.

V Abcházii nežili před válkou pouze Gruzinci, ale také Arméni a Řekové. Nezávislé zdroje hovoří o tom, že před válkou v oblasti žilo více než pul milionu lidí, zatímco teď v ní žije pouze přes 100 000 lidí.

9.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies