Z dotazů položených rovnoměrně mužům i ženám dále vyplývá, že 80 % Íránců by rádo pozastavilo výrobu jaderných zbraní výměnou za zahraniční ekonomickou pomoc.

Pro více než polovinu jsou jaderné zbraně zárukou větší bezpečnosti. Pouhých 29 % procent je ale považuje za prioritu číslo jedna.

Tou je podle americké organizace, v jejíž radě sedí prominentní představitelé republikánské i demokratické strany, právě ekonomika. 88 % dokonce chce, aby se jí vláda zabývala přednostně.

56 % Íránců si myslí, že prezident Mahmúd Ahmadínežád nespnil svůj slib z předvolební kampaně a "nedal peníze z ropy na stůl běžných lidí".

Pro demokratický systém je 79 % lidí

Zítřek bez teroru také tvrdí, že 61 % procent dotázaných "nesouhlasí s íránským systémem vládnutí, kdy se nejvyšší vůdci řídí náboženskými pravidly a nemohou být nahrazeni přímou volbou".

79 % pak podporuje demokratický systém, který počítá s přímými a svobodnými volbami.

Zatímco skoro dvě třetiny podporují finanční podporu radikálních skupin, jako je Hamás a Hizballáh, 55 % Íránců je pro uznání státu Izrael a vytvoření palestinského státu výměnou za normální vztahy s USA.

Podle Zítřku bez teroru není v současné době možné do Íránu jet a provést nezávislý průzkum přímo na místě. Hrozí totiž stíhání ze strany úřadů.

"Na posledním průzkumu, který pokládal podobně kontroverzní otázky, pracoval v Íránu v roce 2002 Abbás Abdí. Výsledkem bylo jeho zatčení," stojí ve zprávě Zítřku bez teroru.