Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rezervace Indiánů se mění v peklo. Může za to alkohol

USA - "Kdo může, uteče," říká rozhodně Siouxka původem z indiánské rezervace Fort Peck.

30.7.2007 1
SDÍLEJ:

Siouxové už nežijí v teepee a nechodí v mokasínách. Mary Baker sedí se svou dcerou a nevlastním synem před svým domovem ve městě. Přes den si Mary dělá doktorát, po večerech chodí na brigády.Foto: Mary Rizos

Už dva roky žije Mary Baker v Missoule, druhém největším městě amerického státu Montana. Studuje tu psychologii, chodí na brigády a neměnila by. Zatím.

Přestože se jí život ve městě líbí, nechce se stát "Američankou". "Jsem Siouxka a jsem na to hrdá. Nejvíce na světě bych si přála zdědit jméno mojí matky Feather Earring, Náušnice z peří," prozrazuje Mary u kuchyňského stolu v bytě domku pro dvě rodiny, který patří univerzitě.

Rezervace - z ráje se stalo peklo

Ve státě Montana žije podle sčítání lidu z roku 2005 bezmála 950 tisíc obyvatel. Počet původních obyvatel Ameriky se pohybuje mezi šesti a sedmi procenty. Celoamerický průměr je přitom 0,8procenta.

Zhruba dvě třetiny z pětašedesáti tisíc montanských indiánů žijí v takzvaných rezervacích. Ty většinou vznikaly v devatenáctém století na základě mírových smluv mezi federální vládou a indiánskými kmeny.

Válčením zdecimovaní Indiáni souhlasili s přemístěním do rezervací, kde jim měla vláda zajistit vzdělání a zdravotní péči.

V rezervaci prožila Mary Baker celé dětství a má z ní i hezké vzpomínky. Jak se ale přibližoval čas její dospělosti, zjišťovala, že žít se tu nedá.

"Odejít z rezervace byla pro mě a mého manžela otázka života a smrti, museli jsme odejít, abychom se zachránili," vypráví. Ona i její manžel byli alkoholici. Potkali se na léčení. Ona alkohol zvládla, její manžel na tom byl hůř. "Pil až do bezvědomí, když se probral, objednal si další. Jedl jednou týdně, vodu nepil vůbec," říká Mary.

Zákon rezervace:alkohol, násilí

I přesto, žetu za běžně soukromou zdravotní péči nemusí většina příslušníků indiánských kmenů platit, Mary Baker odešla jinam. Svou rodinu opustila, protože nechtěla, aby její dcera vyrůstala obklopená narkomanií, alkoholismem, násilím a beznadějí.

Odborníci a sociální pracovníci se shodují, že závislost na alkoholu a "methu", metadonu, drtí populaci indiánů na severu USA v nepředstavitelné míře. Studie amerického národního institutu pro zneužívání alkoholu a alkoholismus uvádí, žepříčina úmrtí je u 75 procent amerických Indiánů spojena s alkoholem.

"Lidé u nás pijí, protože život v rezervaci je těžký," odpovídá po dlouhé odmlce Mary na dotaz proč se tak mladá stala alkoholičkou.

Pod pojem těžký život se v řeči Indiánů schová hodně věcí. Mimo jiné obrovská nezaměstnanost, špatné vzdělání, beznaděj, prostředí plné frustrovaných lidí se sklony k násilí. Ale především to, že v rezervacích není doslova nic.

Bez rozvoje beznaděj roste

"V rezervacích opravdu není nic," souhlasí Janet Robideau, původem Čejenka, nyní ředitelka organizace Indian People's Action, která se v Missoule zaměřuje na pomoc nejen indiánským chudým a sociálně slabým rodinám.

"Není tam práce, vzdělání je pod úrovní a zdravotní péče je nedostatečná. Jsou to ty nejzaostalejší oblasti v zemi," dodává. O něco lépe jsou na tom rezervace v blízkosti větších měst jako například rezervace Flathead kmenů Salish-Kootenai.

Většině ostatních se investořivyhýbají obloukem. Není v nich pracovní síla a hlavně jsou daleko. "Uprostřed ničeho" jak říká Robideau.

Ale ani život ve městě není pro Indiány peříčko. Kromě ekonomických problémů nebo nedostatku levnějšího ubytování čelí diskriminaci při hledání práce nebo na úřadech. "Pořád se tu setkávám s lidmi, kteří mi říkají, ať táhnu, odkud jsem přišla," vypráví Janet Robideau.

Když přišla Mary Baker poprvé do města, měla ještě jiný problém. "V rezervaci za vás všechno tak nějak udělají. Chcete bydlet? Přidělí vám dům," říká. "Rezervace vás vůbec nepřipraví na život."

 

Červi v kotlíku

Když se podívá zpět, má skoro pocit, jakoby to bylo schválně. "Panuje tam taková zvláštní mentalita. Jako červi v kotlíku. Jeden se snaží vysápat ven, opravdu se snaží a ostatním jde jen o to, jak ho stáhnout zpátky," zamýšlí se Mary a rychle dodává, že takoví nejsou všichni a pořád.

Takový je její pocit, který v ní dnes slovo rezervace vyvolává.

Půl roku po odchodu z domova nezvedala ona ani její manžel svým rodičům telefony. Její blízcí jí totiž neustále připomínali to, proč utekla.

"Pro Indiány je rodina důležitá. Když mi ale každý den volala matka, že se můj otec opil a bratr už zase začal brát meth, trhalo mi srdce, že jsem byla rozhodnutá se nevrátit. Měla jsem pocit, že pomoct musím," říká Baker.

Jednou ale, až se její život usadí, děti dorostou a ona bude schopná se vrátit mezi alkoholiky, se Mary do rezervace vrátit chce. I když teď na to nemyslí, ví že se to stane. "Chci se vrátit a předat dál tu pomoc, které se tam dostalo mně."

30.7.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
5

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Archeologové našli u Přerova kostry dětí staré tři a půl tisíce let

Předmostí u Přerova, které kdysi proslavil nález hromadného hrobu lovců mamutů, vydává další svědectví o nepřetržitém osídlení tohoto místa. Archeologové, kteří nyní bádají na trase dálnice D1, našli v jedné z jam kostry dvou dětí ze starší doby bronzové. Další jáma ukrývala kostru mladého muže a ženy. Skelety, pochované v typické skrčené poloze, jsou staré zhruba tři a půl tisíce let.

Z Polska vezli marihuanu za dva miliony. Hrozí jim dvanáct let

Vezeme deset kilo technického konopí, hájila se osádka osobního auta. Jenže hlídku celníků, která je na Pardubicku zastavila, o tom nepřesvědčila.

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení