Drobnou ukázkou, co by v případě pokračující neshody v neklidné oblasti mohlo následovat, je nedělní střelba na jihu Srbska. Tamní policie tu svedla boj s kosovskými ozbrojenci, jeden z nich prudkou přestřelku nepřežil.

Podle oficiální srbské verze, kterou publikovala čtk, maskovaní albánští odstřelovači napadli policisty během zátahu proti gangu, který na kosovské hranici přepadává a okrádá cestující na hlavním silničním tahu. "Zahájili střelbu na policii … proměnilo se to ve skutečné bitevní pole," uvedl srbský ministr vnitra Dragan Jočić.

Nejlepší ze špatných řešení…

I poslední incident dokládá, jak je situace v Kosovu vyostřená. Experti se shodují, že v nabídce diplomatických řešení existují pouze špatná a ještě horší.

Samostatnost Kosova je jedním z těchto špatných řešení. Hrozí, že po jejím vyhlášení Albánci začnou usilovat o spojení všech Albánců do jednoho státu.

Proti samostatnosti Kosova jsou Srbové, které podporuje Rusko. Na území Kosova totiž leží řada památek spojených se srbskou historií. Navíc v Kosovu stále přebývá stotisícová srbská menšina.

Mezinárodní instituce pravděpodobně nedokážou případné eskalaci násilí zabránit.

… nebo současný stav?

"Mezinárodní společenství se v Kosovu už na samém počátku dostalo do slepé uličky. Jeho postavení je tam podobné jako postavení Američanů v Iráku," myslí si Karel Jirásek, který se problémy Balkánu dlouhodobě zabývá.

"Musí Albáncům slibovat potenciální samostatnost a předání veškeré moci místním úřadům, jinak by se na Kosovu neudrželo. Současně však musí toto předání moci oddalovat, jinak by tu vzniklo nekontrolovatelné ohnisko napětí a nestability. Pokus o vytvoření multietnické společnosti je naprosto iluzorní, předem odsouzený k nezdaru," tvrdí.

Balkanolog Jan Rychlík kritizuje přístup mezinárodního společenství: "Je naprosto kontraproduktivní a často schizofrenní. Mezinárodní společenství nikdy nemělo jasný plán ohledně budoucnosti Kosova. Místo něj se ohánělo prázdnými frázemi o multietnickém Kosovu," říká.

Podle oslovených expertů by relativně nejstabilnějším řešením bylo mnohaleté zachování současného stavu; tedy aby Kosovo formálně náleželo Srbsku, ale pod mezinárodní správou. Během té doby by se v Kosovu muselo rozvíjet vzdělání a ekonomika.

Až utečou Srbové

Pokud v budoucnu dojde ke stažení mezinárodních jednotek, vzroste kriminalita.

Desetitisíce Srbů žijících na území Kosova pravděpodobně utečou do Srbska. Je jen otázkou, zda utečou sami, nebo je Albánci z Kosova vyženou.

"Přesídlení sta tisíc Srbů z Kosova do Srbska může vyvolat další problémy. Vláda zřejmě nebude mít jinou možnost, než pokusit se o jejich umístění ve Vojvodině, což ale může narušit křehkou rovnováhu mezi tamními Srby, Maďary, Slováky a Rusíny," obává se Jan Rychlík.

Putin se bojí

Nezávislost Kosova by také mohla rozvrátit křehké uspořádání v Bosně a Hercegovině.

Po uznání samostatného Kosova porostou preference nacionalistických politických stran v Srbsku. Podle jednoho z posledních průzkumů by například polovina Srbů za cenu udržení Kosova obětovala vstup do Evropské unie.

Ruský prezident Putin navíc tvrdí, že uznáním samostatného Kosova bude porušeno mezinárodní právo a že by precedens v podobě nezávislosti dodal síly separatistům v dalších zemích včetně Ruska.

Karel Jirásek shrnuje: "Čím dříve k nezávislosti Kosova dojde, tím horší to bude mít důsledky."

Velká Albánie?

Po vyhlášení nezávislosti hrozí, že Albánci začnou usilovat o sjednocení všech Albánců v jeden stát a vznik takzvané Velké Albánie.

Takovou možnost už nyní připouštějí i někteří albánští politici. Velká Albánie by zahrnovala samotnou Albánii, část Makedonie, Kosovo, a možná i část Řecka, Srbska a Černé Hory.

Takový pokus by znamenal destabilizaci celého regionu, zejména Makedonie, kde žije početná albánská menšina.

Občanská válka v Makedonii už vypukla před šesti lety a nyní hrozí její další vzplanutí.