VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Izrael už nebude přijímat uprchlíky z Dárfúru

JERUZALÉM - Měsíce izraelský kabinet zvažoval, jak naložit s rostoucí vlnou uprchlíků ze súdánského Darfúru. Rozhodnutí padlo o víkendu: sinajská hranice, kterou žadatelé o azyl přebíhají, se zavře. Od teď budou vojáci ilegální imigranty vracet zpět do Egypta.

20.8.2007
SDÍLEJ:

Čekání na azyl v nové, zaslíbené zemi? Izraelská vláda říká ne.Foto:

Deportaci zažila už první skupina 48 Súdánců. Většina z nich podle Izraelských obranných sil (IDF) pocházela právě z válkou postiženého Dárfúru.

Organizace na ochranu lidských práv vládní rozhodnutí odsoudily. Argumentují zprávami, podle kterých jsou uprchlíci v Egyptě zabíjeni.

"Pravidlo vrácení každého, kdo vstoupí do Izraele iliegálně, se týká i těch, kteří přichází z Dárfúru," reagoval mluvčí úřadu izraelského premiéra David Baker. Súdánce popsal v televizi CNN jako "ekonomické imigranty z Afriky".

Súdán trápí genocida

Aktivistům vadí, že vláda premiéra Ehuda Olmerta nedala Afričanům šanci o azyl aspoň požádat. Izraelská Asociace pro občanská práva argumentovala genocidou, jež Súdán trápí.

Tamní boje mezi provládními milicemi a rebely stály od února 2003 život už více než 200.000 lidí. Přes 2,5 milionuobyvatel ze svých domovů uteklo.

Tisíce z nich do sousedního Egypta. Odtud se pak skupinky díky převaďečům snaží pěšky dostat do Izraele.

V současné době Izrael hostí 2.500 přistěhovalců z Afriky. Z Dárfúru jich pochází 500.

Izraelská vláda mnohé z nich prozatimně ubytovala ve vězeních až do doby, než rozhodne o jejich osudu. To vyvolalo kritiku neziskových organizací, které pro Súdánce pomáhají najít místo v rodinách a kibucech.

Pochybnosti ještě umocnilo oznámení egyptského ministerstva zahraničí, staré zhruba dva týdny. Káhira podle něj přeběhlíkům hranic nedovolí vrátit se.

"Židé také čelili persekucím"

Verdikt Olmertovy vlády rozhořčil také desítky poslanců. Jejich reakcí bylo sepsání petice, která volá po zrušení deportací. A to přsto,že izraelské zákony zakazují udělení azylu občanům znepřátelených států. A tím muslimský Súdán je.

"Stát Izrael by měl ukázat slitovánís uprchlíky.Zvláště proto, žežidovský národ během svých dějin sám čelil perzekucím," přimlouvá se za Súdánce jejich advokát Ejtan Schwarz.

Ephraim Zuroff z Wiesenthalova centra, prosluléhopátráním po bývalých nacistech, s ním nesouhlasí. Žadatelé o azyl podle něj odešli před genocidou do Egypta. A odtud "odcházejí kvůli špatným životním podmínkám a špatným ekonomickým vyhlídkám".

20.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Army Run na Hluboké gradoval bahnem a shyby těsně před cílem

V kempu Křivonoska u Hluboké nad Vltavou odstartoval prvním závodem seriál extrémních překážkových běhů Army Run 2017.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies