VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rodiče zavlečených dětí žalují stát

BOSNA - Vedrana Hastorová by mohla mluvit o štěstí. Dostalo se jí dobrého vzdělání a výchovy, žije a pracuje v Itálii. I ona je ale poněkud paradoxně obětí válečné vřavy v Bosně, která vypukla před patnácti lety.

30.8.2007
SDÍLEJ:

Sarajevský sirotčinec Ljubicy Ivezićové. Právě odsud byly děti odvezené do Itálie.Foto:

Dnes dvacetiletá Vedrana se totiž ve skutečnosti jmenuje Maja Ivezićová a její biologičtí rodiče se jí nikdy nevzdali.

Podobně jako třicítka dalších dětí ze sarajevského sirotčince Dům Ljubicy Ivezićové (jde jen o shodu jmen) se narychlo dostala do Itálie, kde byla adoptována. Podle všeho v rozporu s italským zákonem. Aktivistka Jagoda Savićová proto společně s několika rodiči chystá žalobu na bosenské úředníky, kteří nelegální adopce umožnili.

Děti, které se najednou ocitly v Bosně bez rodného listu, nejsou dodnes žádnou výjimkou. Jen v Sarajevu se jich v letech 1992-2001 podle údajů UNICEF narodilo na 1500. Jejich postavení je podle studie OSN špatné: právně totiž neexistují, a tak nemají nárok na sociální a lékařskou péči.

Případ Vedrany je ale jiný: přestože rodný list získala v nepřítomnosti až v roce 2004, v době, kdy byla převezena ze Sarajeva do Itálie, v sirotčinci existovaly záznamy o matce. Její biologický otec Samir Hastor se navíc tehdy s Vedraninou matkou o dcerku soudil.

Stopy vedou k ministrovi

Jenže činnost soudů byla v době obléhání Sarajeva zastavena a souhlasy k adopci tak narychlo vydávala ministerstva. A právě tady prý docházelo k podvodům a manipulacím.Savićová proto podala žalobu na tehdejšího ministra pro lidská práva Mirsada Keba.

Byl toúdajně právěon, kdo koncem roku 2005 jednoduše zametl pod koberec důležitý dopis od italského ministerstva zahraničí, jímž se Italové dotazovali po osudu mezinárodních soudních příkazů, které poslali bosenským biologickým rodičům. Těm ale nikdy žádná žádost o svolení k adopci nedorazila, a italské soudy tak rozhodly v jejich neprospěch.

Návrat dětí? Ne, jen shledání

"Bosenský prokurátor ale nemůže stíhání rozjet, pokud nedostane od Italů data o tom, kdo a kdy dopis za naše ministerstvo zahraničí přijal," vysvětlila Savićová Aktuálně.cz. "Po patnácti letech už je načase, abychom se dozvěděli, kdo stojí za nelegálními adopcemi," dodala.

Navracet děti do země, kde je zdaleka nečekají tak dobré vyhlídky jako v Itálii, by nemělo smysl. "Chci ale navázat kontakt mezi nimi a biologickými rodiči, kteří se jich nikdy nevzdali," zdůrazňuje aktivistka.

30.8.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
1 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies