VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rodiče zavlečených dětí žalují stát

BOSNA - Vedrana Hastorová by mohla mluvit o štěstí. Dostalo se jí dobrého vzdělání a výchovy, žije a pracuje v Itálii. I ona je ale poněkud paradoxně obětí válečné vřavy v Bosně, která vypukla před patnácti lety.

30.8.2007
SDÍLEJ:

Sarajevský sirotčinec Ljubicy Ivezićové. Právě odsud byly děti odvezené do Itálie.Foto:

Dnes dvacetiletá Vedrana se totiž ve skutečnosti jmenuje Maja Ivezićová a její biologičtí rodiče se jí nikdy nevzdali.

Podobně jako třicítka dalších dětí ze sarajevského sirotčince Dům Ljubicy Ivezićové (jde jen o shodu jmen) se narychlo dostala do Itálie, kde byla adoptována. Podle všeho v rozporu s italským zákonem. Aktivistka Jagoda Savićová proto společně s několika rodiči chystá žalobu na bosenské úředníky, kteří nelegální adopce umožnili.

Děti, které se najednou ocitly v Bosně bez rodného listu, nejsou dodnes žádnou výjimkou. Jen v Sarajevu se jich v letech 1992-2001 podle údajů UNICEF narodilo na 1500. Jejich postavení je podle studie OSN špatné: právně totiž neexistují, a tak nemají nárok na sociální a lékařskou péči.

Případ Vedrany je ale jiný: přestože rodný list získala v nepřítomnosti až v roce 2004, v době, kdy byla převezena ze Sarajeva do Itálie, v sirotčinci existovaly záznamy o matce. Její biologický otec Samir Hastor se navíc tehdy s Vedraninou matkou o dcerku soudil.

Stopy vedou k ministrovi

Jenže činnost soudů byla v době obléhání Sarajeva zastavena a souhlasy k adopci tak narychlo vydávala ministerstva. A právě tady prý docházelo k podvodům a manipulacím.Savićová proto podala žalobu na tehdejšího ministra pro lidská práva Mirsada Keba.

Byl toúdajně právěon, kdo koncem roku 2005 jednoduše zametl pod koberec důležitý dopis od italského ministerstva zahraničí, jímž se Italové dotazovali po osudu mezinárodních soudních příkazů, které poslali bosenským biologickým rodičům. Těm ale nikdy žádná žádost o svolení k adopci nedorazila, a italské soudy tak rozhodly v jejich neprospěch.

Návrat dětí? Ne, jen shledání

"Bosenský prokurátor ale nemůže stíhání rozjet, pokud nedostane od Italů data o tom, kdo a kdy dopis za naše ministerstvo zahraničí přijal," vysvětlila Savićová Aktuálně.cz. "Po patnácti letech už je načase, abychom se dozvěděli, kdo stojí za nelegálními adopcemi," dodala.

Navracet děti do země, kde je zdaleka nečekají tak dobré vyhlídky jako v Itálii, by nemělo smysl. "Chci ale navázat kontakt mezi nimi a biologickými rodiči, kteří se jich nikdy nevzdali," zdůrazňuje aktivistka.

30.8.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
4 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies