Obama volal Fischerovi: Od radaru ustupuje

Spojené státy ustoupí od projektu protiraketové obrany v České republice a Polsku. S odvoláním na své zdroje to uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Podle Washingtonu je totiž v současnosti menší hrozba útoku raket dlouhého doletu ze strany Íránu. Diplomatický zdroj ČTK sdělil, že prezident USA Barack Obama v noci na dnešek telefonicky informoval premiéra Jana Fischera o tom, že Spojené státy od záměru v Česku a Polsku ustoupí.

The Wall Street Journal uvádí, že Washington zakládá svou novou strategii na přesvědčení, že íránský program vývoje raket dlouhého doletu nepokračuje tak rychle, jak se původně předpokládalo.

Podle zdroje z diplomacie by česká strana chtěla, aby navzdory rozhodnutí americké administrativy zůstaly zachovány dohody související se záměrem vybudovat radar, například v oblasti vědecké a vojenské spolupráce.

Čeští politici se vyjádří po obědě

„Domluvili jsme se s americkou stranou, že komentáře budeme poskytovat až po odpoledním jednání s vládní delegací,“ řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. Premiérův mluvčí Roman Prorok pouze potvrdil, že Fischer s Obamou telefonoval a o obsahu hovoru informoval prezidenta Václava Klause.

Americký ministr obrany Robert Gates a zástupce šéfa sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA generál James Cartwright by podle AP měli ve čtvrtekmít tiskovou konferenci, jež by se měla týkat právě plánů ohledně protiraketové obrany. Na stránkách Pentagonu se uvádí, že Gates a Cartwright budou mít tiskovou konferenci v 16:30 SELČ; nepíše se tam však konkrétně, zda se bude týkat právě protiraketové obrany.

Američanka dorazí se zprávami z Polska

Do Prahy dorazí po obědě delegace USA vedená náměstkyní ministryně zahraničí Ellen Tauscherovou, která nyní jedná ve Varšavě.

Původní záměr systému protiraketové obrany, s nímž přišla administrativa exprezidenta George Bushe, počítal s raketovou základnou v Polsku a radarem v Česku. Zahraniční média připomínají, že změna názoru Washingtonu zřejmě potěší Rusko, které proti plánu na projekt ostře protestovalo.

Podle listu WSJ se Američané po posouzení plánu na vybudování protiraketového deštníku ve střední Evropě kloní k názoru, že větší nebezpečí představují pro Evropu íránské rakety středního a krátkého doletu. Proto prý Obamova vláda „nařídí změnu (kurzu) směrem k vývoji regionálních protiraketových systémů“, což bude prý méně kontroverzní.

Obama údajně řeší dilema, zda zbrzdit postupný pokrok ve vzájemných vztazích s Ruskem, které se záměrem Spojených států nesouhlasí, anebo zda zklamat své dva spojence ze Severoatlantické aliance. Spory o štít výrazně ochladily vztahy mezi Washingtonem a Moskvou, která se obávala, že je projekt namířen proti Rusku.

Vláda nového amerického prezidenta se letos po převzetí moci zavázala, že projekt protiraketového štítu namířený proti státům jako je Irán nebo Severní Korea znovu posoudí.

Polský list Gazeta Wyborcza nedávno uvedl, že Obamova vláda si nyní přeje spíš instalovat protirakety na lodích a na základnách v Izraeli a v Turecku. Podle nedávné zprávy listu The New York Times také Američané počítají s úpravou protiraketového systému Aegis SM-3, používaného americkým námořnictvem, pro pozemní účely.

WSJ ovšem připomíná, že bývalí i současní členové americké administrativy, kteří média informovali o posledním vývoji, zřejmě ponechají otevřenou možnost pro to, že by se projekt protiraketové obrany ve střední Evropě znovu nastartoval. A to v případě, že by Írán v budoucnosti pokročil ve vývinu raket dlouhého doletu.

Obamův hlavní vojenský poradce, šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mike Mullen, ve středu řekl agentuře AP, že vláda je „velmi blízko“ k ukončení sedmiměsíčního posuzování návrhu protiraketového obranného štítu, který podporovala vláda předchozího prezidenta Bushe.

V pátek by se s Gatesem údajně měl setkat ministr obrany Martin Barták, který je tento týden na pracovní cestě ve Spojených státech.

vObama nastoupil do úřadu nerozhodnutý v otázce, zda pokračovat v plánu budování protiraketového obranného systému v Evropě, v jehož rámci měl být v České republice umístěn radar a na území Polska antirakety. Oznámil proto, že nechá plán přezkoumat. Jeho vláda se nicméně nikdy nevyjadřovala o tomto projektu s velkým nadšením, dodává AP.

Smlouvu o radaru v Brdech podepsali před více než rokem tehdejší ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, český parlament ji však neratifikoval. Loni v srpnu podepsalo také Polsko s USA smlouvu o umístění americké základny v zemi a zároveň smlouvu o umístění raket Patriot v Polsku.

Původně měl být štít dokončen do roku 2012 a jeho náklady se odhadovaly na jednu miliardu dolarů (asi 17 miliard korun).