VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Američané jsou rozděleni v otázce jaderného bombardování Japonska

Washington – Americká veřejnost je v otázce použití jaderných bomb proti Japonsku v roce 1945 rozdělena, doposud přitom průzkumy veřejného mínění svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki přesvědčivě schvalovaly. Aktuální sondáž Gallupova institutu, která byla zveřejněna u příležitosti dnešní návštěvy Baracka Obamy v Hirošimě, ukazuje, že se svržením bomb souhlasí 43 procent dotázaných Američanů, 44 procent jich bylo proti.

27.5.2016 2
SDÍLEJ:

Dnešní návštěva Baracka Obamy v Hirošimě.Foto: ČTK/AP/Carolyn Kaster

Ještě v roce 2005 z podobného průzkumu Gallupova institutu vyplynulo, že jaderné bombardování Japonska na sklonku druhé světové války schvaluje 57 procent respondentů, proti jich bylo 38 procent. Sondáže z let 1995 a 1990 rovněž ukazují podporu svržení nukleárních bomb, pro se vyslovilo 59, respektive 53 procent oslovených.

Největší podporu má jaderné bombardování, jehož cílem bylo donutit Japonsko k okamžité kapitulaci, a tím zabránit odhadovaným vysokým ztrátám v řadách spojeneckých invazních vojsk, mezi muži, bělochy a republikány. Naopak ženy, nebělošská část populace a demokraté zastávají odmítavý postoj. Rozdíly jsou i v jednotlivých věkových kategoriích, kdy nejmladší generace s nezbytností svržení bomb na Japonsko nesouhlasí, zatímco ta nejstarší ho podporuje.

Obama dnes jako první úřadující americký prezident navštívil Hirošimu. Při této příležitosti prohlásil, že svět nese společnou odpovědnost za to, aby se nic podobného už nikdy neopakovalo.

Americký nálet ze 6. srpna 1945 jedinou pumou srovnal Hirošimu se zemí a připravil o život na 140.000 lidí. O tři dny později svrhly Spojené státy další atomovou bombu na město Nagasaki, která měla obdobný ničivý účinek. Šest dní poté Japonsko kapitulovalo.

Autor: ČTK

27.5.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
1 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies