VYBERTE SI REGION

Američané odtajnili seznam cílů jaderného bombardování, byla mezi nimi i Praha

Washington - Americký Národní bezpečnostní archiv odtajnil zatím nejpodrobnější seznam míst v bývalém Sovětském svazu, ve východní Evropě a v Číně, která se v případě jaderného konfliktu měla stát koncem 50. let minulého století terčem atomového bombardování. Oznámil to dnes americký tisk. Na soupisu je i řada měst a vojenských objektů v bývalém Československu.

23.12.2015 27
SDÍLEJ:

Zničená Hirošima po výbuchu atomové bomby.Foto: čtk

Z odtajněných údajů vyplývá, že američtí armádní plánovači se v roce 1956 zaměřili na systematickou destrukci městských a průmyslových cílů včetně výslovného zaměření na civilní obyvatelstvo klíčových měst. Zařazeny jsou mezi ně Moskva, Leningrad (dnes Petrohrad), Peking, tehdejší východní Berlín a Varšava. Komentář Národního bezpečnostního archivu v této souvislosti poznamenává, že záměrné a přímé útoky na civilisty jsou v rozporu s už tehdy platnými normami mezinárodního práva.

Odtajněné údaje, zpřístupněné veřejnosti v souladu s archivními zákony USA, mají 800 stránek. Mezi místa určená k "systematické destrukci" jaderným úderem bylo zařazeno 1200 měst v tehdejším sovětském bloku od východního Německa až po Čínu. Každé z nich má pořadové číslo podle významu, jedničkou je označena Moskva se 179 cíli jaderného útoku, dvojkou Leningrad se 145 cíli včetně cílů civilních.

69 cílů v Praze

V tehdejším Československu byla hlavním terčem Praha s pořadovým číslem 61 a s 69 cíli určenými ke zničení. Další cíle byly v okolí hlavního města v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném a Štěchovicích.

Pro cíle ve východní Evropě měly být použity bomby, které by měly ve srovnání s pumami pro SSSR nižší ničivou sílu, zejména z "politických a psychologických důvodů", uvádí americký archiv. Výjimkou měly být objekty používané armádním letectvem Varšavské smlouvy. Prioritou přitom byly cíle v tehdejším východním Německu.

Velký důraz kladli američtí plánovači na likvidaci vojenských letišť, protože v éře před nasazením strategických balistických raket byly dálkové letouny hlavním nosičem jaderné munice. Na území dnešní České republiky se měla stát terčem pražská letiště ve Kbelích, Ruzyni a Vodochodech, dále letiště v Bechyni, Brně, Čáslavi, Českých Budějovicích, Dobřanech, Holešově, Milovicích, Mimoni, Pardubicích, Přerově a Žatci.

Na Slovensku to byla letiště v Bratislavě, Košicích, Piešťanech, Sliači a Trenčíně. Hlavní úder jaderných zbraní měl být veden proti sovětským letištím Bychov a Orša v Bělorusku, kde byly v té době dislokovány strategické letouny Tu-16, jež ohrožovaly síly USA a jejich spojenců v západní Evropě.

Útoky amerického letectva měly být zasazeny s použitím jaderných pum o síle 1,7 až devět megatun. Americké velení tehdy požadovalo i nálože o síle 60 megatun, které chtělo použít s cílem zastrašení a v případě náhlého sovětského útoku.

Nálož o síle jedné megatuny má sedmdesátinásobnou ničivou sílu ve srovnání s bombou svrženou v roce 1945 na japonskou Hirošimu.

Autor: ČTK

23.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký astronaut českého původu Eugene Cernan v roce 2008 navštívil Českou republiku. V pozadí Cernanova vnučka Ashley.
2 10

Zemřel astronaut Eugene Cernan. Poslední muž, jenž stanul na Měsíci

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies