VYBERTE SI REGION

Americké univerzity větří talenty po celém světě

Praha - Nejlepší čeští studenti by mohli studovat na nejlepších školách v USA. Musí být ale dobře připraveni, říká Martin Herman pro regionální Deník.

30.10.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/WAVEBREAK

Martin Herman je původně český ekonom. Jako mladý muž emigroval do Spojených států, kde studoval ekonomii na Cornellově univerzitě a na Univerzitě George Washingtona. Již několik let vede nadaci amerických krajanů The American Fund for Czech and Slovak Leadership, která podporuje vzdělávání talentovaných žáků a studentů v České republice a na Slovensku. Jeho partnerem a spolupracovníkem je světoznámé Centrum pro talentovanou mládež Univerzity Johnse Hopkinse v USA, které má ve světě řadu poboček. Usiluje o to, aby jedna z nich s působností pro střední Evropu vznikla i v České republice.

Co bylo hlavním důvodem vašeho odchodu do Ameriky?
Dal jsem přednost kapitalistické nejistotě před jistotou komunistické totality. Po šedesátém osmém roce bylo jasné, že naše budoucnost bude složitá. Začal jsem se tedy systematicky připravovat na svůj odchod na Západ. Hned jak jsem začal studovat na Vysoké škole ekonomické v Praze, navštěvoval jsem soukromé hodiny ekonomie u lidí, kteří byli v té době kapacitami, ale z ideologických důvodů nesměli učit. Získal jsem u nich zajímavé studijní materiály a mohl jsem s nimi diskutovat. Kromě toho jsem se intenzivně učil angličtinu a němčinu.

Jak je možné, že jste se dostal na vynikající americké univerzity? Studium na takových školách není levné.
To je něco, co jsem léta promýšlel, ale nakonec mi pomohlo mé sportovní založení. Protože jsem již v té době hrál dobře tenis, rozhodl jsem se naplánovat svůj odchod na jarní měsíce, a protože jsem měl nedaleko Mnichova přátele, v dubnu 1976 jsem k nim odjel a začal jsem si vydělávat na studia jako tenisový trenér. Psal jsem zároveň na různé americké univerzity, že bych u nich chtěl studovat. Vesměs mi ale odpovídaly: až sem přijedeš, tak se zastav a uvidíme. Až mi moji tenisoví žáci poradili, že v Mnichově existuje organizace, která by mi mohla pomoct. Přijel jsem tam, vyplnil jsem formuláře a do tří měsíců jsem dostal vízum. Tenisová sezona skončila a já jsem za vlastní peníze odjížděl do Spojených států.

Jak se tehdy lišilo studium 
v Praze a na Cornellově univerzitě?
To jsem pochopil, hned jak jsem na univerzitu nastoupil. U nás jsem někdy ani na semináře nechodil. Diskuse tu nebyly nijak náročné, ale tam! Matematika, statistika, ekonometrie, mimořádně náročné diskuse. Během prvního semestru jsem často ani nespal. Navíc jsem musel pracovat, abych všechno zaplatil. Na konci semestru mi šéf ekonomického odboru, 
se kterým jsem hrál tenis, nabídl, jestli bych mu nechtěl v létě pomáhat ve Světové bance. Nakonec jsem v ní strávil dvacet let.

Přejděme k práci, kterou se zabýváte poslední léta. Cílem fondu je podporovat rozvoj talentů způsobem, jak to dělá Centrum pro talentovanou mládež Univerzity Johnse Hopkinse v USA?
Jsem členem nadace, kterou založil velvyslanec Papánek v roce 1948, aby pomáhala uprchlíkům před komunismem. Po roce 1989 toto její zaměření ztratilo smysl, změnila tedy jak obsah, tak 
i název. Nyní se snaží motivovat mladé vedoucí pracovníky ve zdravotnictví, školství a ochraně životního prostředí, aby získávali mezinárodní kontakty a zkušenosti. Před čtyřmi lety jsme se rozhodli přidat program pro nadané středoškoláky. Naši členové jsou přesvědčeni, že je dobré, aby co nejvíce studentů z České republiky a ze Slovenska studovalo na těch nejlepších světových, zvláště amerických univerzitách. Protože to ale není jednoduché, mimo jiné z finančních důvodů, rozhodli jsme se to studentům usnadnit.

Proč zrovna spojení s Univerzitou Johnse Hopkinse?
Tato univerzita má ve vzdělávání mladých lidí dlouholeté mezinárodní zkušenosti. A pochopila, že nemůžeme platit za kurz stejné ceny jako Američané. Dále nás nenutila, abychom vybírali účastníky kurzů na základě testů jako v Americe, ale dohodli jsme se, že uvěří doporučení ředitelů škol 
a my se za kvalitu studentů osobně zaručíme. Naším cílem je založení CTY CE, tedy Centra pro talentovanou mládež v České republice, které by umožnilo vytvořit stejně kvalitní systém podpory talentů jako v Americe, 
a navíc výrazně zlevnit cenu kurzů tak, aby jej mohli využívat všichni talentovaní 
a pracovití.

Máte představu, jak by mohlo centrum pracovat?
Představu máme dobře promyšlenou, vždyť na tom pracujeme již pátým rokem. Potřebujeme pouze více pochopení na české straně. Vyjednávání zde začalo už před čtyřmi lety. Spojil jsem se 
s paní Evou Vondrákovou 
a s ředitelem Keplerova gymnázia panem Růžičkou (do té budovy jsem chodil již jako prvňáček). Pan ředitel Růžička okamžitě pochopil význam takového projektu pro studenty a od začátku s námi spolupracuje.

Kurzy Centra pro talentovanou mládež Univerzity Johnse Hopkinse u nás probíhají zatím online a jsou zakončeny mezinárodním certifikátem. Které obory mohou uchazeči studovat?
Univerzita nabízí 150 kurzů, takže je můžeme těžko vyjmenovat. Jde spíš o to, že u nás obvykle studenti začnou až v posledním ročníku přemýšlet, kam půjdou na vysokou školu. Tak by to ale být nemělo. V Americe se student rozhoduje dva až tři roky před maturitou, protože ví, že musí zvládnout řadu věcí. Na základě své osobní zkušenosti doporučuji studovat obory, které posilují logické myšlení.

Jak se liší studium stejných nebo podobných oborů, které nabízí české střední školy, od vzdělání, které nabízí kurzy CTY online?
Rozdíl je obrovský, mluvíme samozřejmě o těch náročnějších kurzech, které se označují zkratkou AP. Tyto kurzy probírají celou látku střední školy za sedm měsíců, ale tak, aby jí student porozuměl a dokázal ji použít 
v běžném životě. Jestliže student absolvuje takový kurz, může se přihlásit k mezinárodní zkoušce, kterou již nedělá CTY, ale organizace The College Board. Tuto zkoušku skládají studenti z celého světa, není jich moc, osm až deset tisíc v každém předmětu. Když se ale student umístí v první padesátce, pak se často stává, že univerzity zavětří a pošlou mu nabídku ke studiu samy.

Na kurzy CTY Online navazuje 
v létě třítýdenní odborný program v centrech CTY po celém světě. Jakým způsobem vybíráte zájemce?
Existují dva způsoby. Pět nejlepších dostane stipendium na letní kurzy jako bonus. A dalších pět vybíráme soutěží. Studenti musí mimo jiné napsat esej na dané téma v angličtině. Letošní téma bylo kniha, kterou byste doporučil svým přátelům. Potom probíhají ještě pohovory. Vždy bychom na letní třítýdenní kurzy rádi poslali více studentů, než si můžeme dovolit. Stipendium totiž stojí kolem 7000 dolarů.

Jak by mohlo být nebo jak bude CTY CE financováno?
To je základní problém. 
V Americe je financováno ze školného. Já bych to sice 
v Česku rád financoval celé sám, ale na to prostě nemám. Tím, že se projekt přesune sem, se však značně zlevní. Americké univerzity mají vysoké náklady. Aby ale centrum bylo soběstačné, musí mít dostatečný počet studentů, nejméně 1500, proto se snažíme projekt rozšířit i mimo Českou a Slovenskou republiku do celého středoevropského regionu.

Tento stav ale nastane, až 
v České republice vznikne CTY CE. Nejdříve by však mělo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na jeho vznik přispět. Kolik?
Částka pět milionů korun, kterou ministr Marcel Chládek přispěl pro letošní školní rok studentům na kurzovné, to je výborný první krok 
a jsme za to panu ministrovi nesmírně zavázáni. Do začátku potřebujeme ale také peníze na provozní náklady centra, zhruba tři miliony korun ročně na další dva roky, než se nám podaří získat dostatečný počet studentů. Jestliže je nezískáme, nepřesvědčíme Univerzitu Johnse Hopkinse, že má CTY CE v České republice nadějnou perspektivu.

Ve světě je možné spolehnout se při podpoře vzdělávacích projektů na mecenáše. Pocházejí většinou z řad významných podnikatelů. U nás se ale až na výjimky taková skupina nevyskytuje.
Nacismus a následně komunismus zničil tradice filantropie a mecenášství, které se v českých zemích vyvíjely skvěle již v dobách monarchie. Připomeňme si třeba Hlávkovu nadaci. Navázat na dávné tradice vyžaduje trpělivost a dobré příklady. Nějaké tu už jsou a já přesvědčuji ty, kteří poskytují drahé zahraniční školné, aby postupovali efektivněji 
a úsporněji. Kdyby se věnovali vzdělávání vynikajících středoškolských studentů, mohli by tito studenti získat od bohatých zahraničních univerzit stipendium sami. Musí být ale výborně připraveni. Špičkové univerzity mají miliardy dolarů, ale jsou pod určitým tlakem tyto finanční prostředky dobře investovat právě do univerzitního vzdělání talentovaných. Ti jsou totiž vždy příkladem
a tahounem pro ostatní.

Miroslav Žák

Autor: Redakce

30.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Týden fungování EET: 18,1 milionu účtenek a 700 udání

Praha - Restauratéři a hoteliéři odeslali do systému EET do dnešních 19:00, tedy za skoro týden fungování evidence tržeb, zhruba 18,1 milionu účtenek. Zároveň finanční správa už eviduje 706 oznámení o nevydání účtenky. Informovala o tom mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. Systém podle ní běží plynule a bez problémů.

ANO chce Jermanovou ve vedení Sněmovny nahradit Vondráčkem

Praha - Poslanci ANO do vedení Sněmovny vybrali svého místopředsedu Radka Vondráčka. Měl by nahradit místopředsedkyni dolní komory Jaroslavu Jermanovou, která se rozhodla rezignovat kvůli zvolení středočeskou hejtmankou. O nominaci rozhodli poslanci ANO ve středu večer v tajném hlasování. Informovala o tom mluvčí hnutí Lucie Kubovičová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies