Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Americký ministr obrany chce, aby členové NATO zvýšili vojenské rozpočty

Washington - Americký ministr obrany Chuck Hagel chce, aby členské státy Severoatlantické aliance v Evropě kvůli ruskému postupu na Ukrajině zvýšily své vojenské rozpočty. Na dnešní přednášce ve Washingtonu o budoucnosti NATO Hagel také řekl, že Moskva rozbila mýtus evropské bezpečnosti, který na kontinentu po skončení studené války panoval.

2.5.2014 54
SDÍLEJ:

Americký ministr obrany Chuck Hagel podal demisi.Foto: ČTK/AP

Anexe Krymu a ruský podíl na krizi v dalších částech Ukrajiny podle Hagela „připomněl alianci důvody jejího vzniku". Ukrajinský vývoj prý také odkryl problematické financování armád, na což Spojené státy již dlouho upozorňovaly.

„Je třeba obnovit finanční závazky všech členů NATO," řekl Hagel. Upozornil na fakt, že USA vydávají na bezpečnost třikrát více než ostatních 27 aliančních členů dohromady, ačkoli americký hrubý domácí produkt je menší než HDP všech těchto zemí.

Česko například vydává na armádu mírně přes jedno procento HDP, aliance přitom požaduje nejméně dvě procenta. Tento cíl nicméně neplní většina členů vojenského uskupení.

„Toto nevyrovnané břemeno ohrožuje pospolitost, soudržnost a schopnosti NATO a koneckonců i evropskou a transatlantickou bezpečnost," prohlásil ministr. Pouze čtyři alianční země v loňském roce splnily své závazky v podobě vydaných dvou procent HDP na obranu. Vedle Spojených států dostatek peněz do armády investovali ještě Estonci, Řekové a Britové. Francie a Turecko se k dvouprocentní hranici těsně přiblížill.

Mír není samozřejmost

Za jednu z největších překážek, které investicím do obrany brání, označil šéf Pentagonu to, že vnímání hrozby válečného konfliktu se po skončení studené války rozplynulo.

„Ruské akce na Ukrajině ale tento mýtus rozbily," dodal s tím, že Moskva zároveň dala vzniknout nové realitě. Státy NATO by podle Hagela měly v budoucnu čekat na ruský test „smysluplnosti naší aliance". „Nemůžeme brát za samozřejmé, a to dokonce ani v Evropě, že mír je zaručen díky odstrašující vojenské síle," řekl.

Ke zvýšení vojenských investic vyzval členy NATO také generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Ten také počátkem dubna při návštěvě Prahy upozornil, že české vojenské výdaje jsou příliš nízké. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že se nedomnívá, že by Česká republika kvůli poklesu výdajů na armádu nebyla plnohodnotným členem aliance.

Stejný požadavek jako Rasmussen sdělil Česku tento týden i Hagel. Využil k tomu návštěvy ministra obrany Martina Stropnického ve Washingtonu.

Autor: ČTK

2.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 54
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policisté vyšetřují na místě, kde k hrůzné události došlo.
AKTUALIZOVÁNO
8

V Doubici zavraždili mladou dívku, další bojuje o život

Tomio Okamura ve Sněmovně.
14 9

Piráti a Okamura ve Sněmovně, TOP 09 mimo, říká průzkum

Trump nám vyhlásil válku, tvrdí Severokorejci. Americké bombardéry sestřelíme

Ministr zahraničí Severní Koreje Ri Yong-ho dnes v New Yorku oznámil, že Pchongjang si vymezuje právo sestřelit americké bombardéry i v případě, že budou mimo severokorejský vzdušný prostor. USA podle něj Severní Koreji vyhlásily válku. Svět by si „měl jasně pamatovat“, že to byli první Američané, kdo válku deklaroval, prohlásil Ri Yong-ho.

Rekonstrukce české ambasády v Berlíně spolyká přes půl miliardy korun

Rekonstrukci české ambasády v Berlíně za víc než půl miliardy korun dnes schválila vláda. Návrh počítá s tím, že by se s přípravou mělo začít příští rok, úprava by měla být dokončena do roku 2023. Budoucnost stavby ze 70. let, která leží v centru Berlína na prestižní adrese Wilhelmstrasse 44, se v posledních letech řešila opakovaně.

Zadeh manželovi vyhrožoval a nechal ho unést, tvrdí svědkyně

Podnikatel Shahram Abdullah Zadeh obžalovaný z daňových úniků za 2,5 miliardy a údajného ovlivňování svědka v pondělí opět stanul před Krajským soudem v Brně. Soud vyslýchal bývalou zaměstnankyni firmy, kde byl Zadeh investor. „Manželovi vyhrožoval a nutil ho účastnit se daňových úniků. Také ho nechal unést a poté nás jeho lidé sledovali,“ řekla svědkyně Milena Fajfrová.

Dvanáct korun za vydání léku nestačí. Lékárníci chtějí třicetikorunu

Lékárníci kritizují připravovanou úhradovou vyhlášku. Chtějí od zdravotních pojišťoven více peněz za výdej léku na recept. Česká lékárnická komora (ČLK) to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Nyní mají za takzvaný signální výkon 12 korun, podle komory by měl být 30 korun jako zrušený regulační poplatek. Vyhlášku, která upravuje platby za výkony zdravotní péče pro příští rok, poslalo ministerstvo minulý týden do připomínkového řízení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení