VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Amnesty International obvinila Rusko z porušování lidských práv v Sýrii

Damašek – Při ruských náletech bylo v Sýrii od září zabito 200 civilistů. Ve zprávě založené na výpovědích svědků a aktivistů působících v Sýrii to tvrdí organizace ochránců lidských práv Amnesty International (AI), podle které Rusko „vážným způsobem selhává při dodržování mezinárodních zákonů týkajících se lidských práv"..

23.12.2015 24
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

„Na dálku" prý spolupracovníci AI prověřili okolnosti asi 25 útoků ruského letectva v pěti různých oblastech v období mezi 30. zářím a 29. listopadem. „Při ruských náletech v Sýrii zahynuly stovky civilistů, byly poničeny obytné čtvrti, zasaženy domy, mešita a rušné tržiště a rovněž zdravotnická zařízení… Tyto útoky jsou důkazem porušení mezinárodního humanitárního práva," uvádí se ve zprávě AI.

Moskva v minulosti všechna obvinění z nepřesných útoků a ze zabíjení civilistů odmítla a označila podobná tvrzení za součást informační války. Do syrského konfliktu vstoupilo Rusko 30. září údajně na žádost syrského prezidenta Bašára Asada.

Ve zprávě AI jsou informace o útocích v provinciích Homs, Hamá, Idlib, Latákíja a Halab. Pracovníci AI hovořili telefonicky nebo prostřednictvím internetu s 16 svědky, s lékaři a se svými aktivisty. Získali také snímky míst po ruských útocích.

Některé z nich jsou popsány detailně. Při náletu 29. listopadu zahynulo ve městě Aríhá v provincii Idlib 49 civilistů. Zasaženo bylo tržiště, v jehož blízkosti nejsou žádné cíle, které by měly být mezi terči, na něž Rusko podle svého tvrzení útočí.

AI také tvrdí, že ruská armáda používá neřízené bomby v hustě obydlených oblastech. Takzvané barelové bomby byly použity od 30. září ve 20 případech.

„Některé z ruských akcí vypadají jako záměrné útoky na civilisty nebo civilní objekty. Jsou mířeny do obydlených oblastí, kde zjevně není žádný vojenský cíl. Výsledkem je smrt civilistů a zranění dalších. Takové akce lze hodnotit jako válečné zločiny," sdělil ke zprávě ředitel blízkovýchodní sekce AI Philip Luther.

Rusko na tvrzení AI zatím nereagovalo. Prezident Vladimir Putin už v říjnu prohlásil, že zprávy o údajných civilních obětech ruských akcí se objevily ještě dříve, než Rusko nálety vůbec zahájilo.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí na dotaz týkající se barelových bomb odpověděl, že Rusko v Sýrii postupuje v souladu s mezinárodním právem.

Autor: ČTK

23.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
24 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
2 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies