VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Angolané po 16 letech volili parlament

Luanda – Dlouhé fronty se v pátek tvořily před volebními místnostmi, kam Angolané přišli odevzdat své hlasy vprvních volbách od roku 1992.

5.9.2008
SDÍLEJ:

Před volebními místnostmi v metropoli Luandě se v pátek tvořily dlouhé fronty. Foto: Reuters

Přestože hlasování neproběhlo bez problémů, vládne přesvědčení, že peklo občanské války, které se znovu rozhořelo po nedokončených prezidentských volbách před 16 lety, se tentokrát nebude opakovat.

„Politické strany vůbec poprvé nepodněcují lidi, hlavně ty mladé, aby proti sobě bojovali,“ řekl stanici BBC bývalý dětský voják Luis Samakundi. „Doufejme, že výsledky budou uznány a mír vydrží.“

Volby provází optimismus i přesto, že podle odhadů páteční hlasování upevní moc Lidového hnutí za osvobození Angoly (MPLA), které zemi vládne již více než tři desetiletí, zatímco bývalí povstalci z Národního svazu za úplnou nezávislost Angoly (UNITA) zůstanou v opozici.

Nedostupné urny

Na řadě míst, hlavně v hlavním městě Luandě, zůstaly volební místnosti uzavřeny ještě tři hodiny po oficiálním zahájení hlasování.
Podle ústřední volební komise byly na vině „logistické“ potíže.

„Tohle je bordel,“ ulevil si před novináři Isaias Samakuva, současný vůdce opozičního svazu UNITA.
Už před volbami si opozice stěžovala na nerovné podmínky, vládní hnutí MPLA totiž mělo na kampaň více peněz a média mu věnovala více prostoru.

„V Luandě je to velmi problematické, nicméně na venkově je to lepší,“ popsala agentuře Reuters průběh voleb Luisa Morgantiniová, vedoucí skupiny pozorovatelů z Evropské unie.

Podle prvních odhadů se k volbám zaregistrovalo 8,3 milionu Angolanů, přesný počet obyvatel ovšem není znám, různé zdroje udávají 12 a 16 miliónů.
První výsledky jsou očekávány nejdřív za týden.

Chudá ropná velmoc

Opozice svou kampaň postavila na kritice vlády MPLA, že nespravedlivě rozděluje zisky plynoucí z nerostného bohatství země. Vláda naopak současný hospodářský rozkvět – vloni angolská ekonomika vzrostla meziročně o rekordních 24 procent – prezentuje jako svůj úspěch.

Kromě nechvalně známých „krvavých diamantů“, které pomáhaly financovat dlouhou řadu afrických konfliktů, oplývá Angola především ropou.

Od konce 27leté občanské války před šesti lety se objem těžby zdvojnásobil na zhruba dva miliony barelů denně. Do Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla Angola přijata v minulém roce a již letos se stala hlavním vývozcem černého zlata do Číny, když předběhla Saúdskou Arábii.

Navzdory rekordním ziskům musí dva ze tří Angolanů vystačit denně s částkou nižší než dva dolary. Podle odhadů je dlouhodobě bez zaměstnání na 40 procent práceschopného obyvatelstva.

Krvavá minulost

Občanská válka v Angole propukla záhy po vyhlášení nezávislosti na Portugalsku v roce 1975. Krvavé boje mezi MPLA prezidenta Josého Eduarda dos Santose, který je u moci již přes 30 let, a povstalci z UNITA vedenými Jonasem Savimbim načas ustaly v roce 1992, kdy mírová jednání vyvrcholila uspořádáním prezidentských voleb.
Když ale po prvním kole hlasování vedl dos Santos, Savimbi obvinil vládu z machinací a občanská válka se naplno rozhořela znovu.

Prostor pro mírová jednání vytvořila smrt Savimbiho, zabitého roku 2002 vládními vojáky.

„Právě jsme odstartovali novou politickou éru, novou cestu, jak využít politiky k dosažení našich cílů,“ konstatoval v pátek spokojeně prezident dos Santos poté, co odevzdal v Luandě svůj hlas.

Volby nového prezidenta jsou naplánovány na příští rok.

Autor: Kryštof Válka

5.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies