VYBERTE SI REGION

Apartheid po švýcarsku rozdělil zemi

Curych – Žadatelům o azyl vstup zakázán. Takové upozornění, připomínající časy apartheidu v Jihoafrické republice, bude zřejmě brzy viset před knihovnami, bazény nebo kostely v několika švýcarských městech.

9.8.2013 8
SDÍLEJ:

Tito mladí žadatelé o azyl z afrického Toga podle nových pravidel v některých městech do bazénu nesmějí. Foto: ČTK/KEYSTONE

Například městečko Bremgarten nedaleko Curychu už vyjmenovalo 32 zakázaných zón, kde se žadatelé o azyl nesmějí pohybovat. „Rozhodli jsme se z bezpečnostních důvodů vstup do těchto míst zakázat a chránit se tak před rozšiřováním drog," řekl starosta obce Raymond Tellenbach německé stanici ARD. Přistěhovalci žádající 
o azyl mají být podle nových pravidel umísťováni do speciálních středisek, obvykle bývalých kasáren. Ta jsou často vzdálená od měst a jejich obyvatelé nesmějí po páté hodině večerní opouštět areál. První takové centrum vyrostlo právě v Bremgartenu.

Město Menzingen zahrnulo do „zakázaných zón" i okolí místní školy. „Jde pochopitelně o velmi citlivou oblast, protože žadatelé o azyl by mohli potkat naše děti – mladá děvčata a chlapce," zdůvodnil krok pro stanici BBC tamní starosta Roman Staub.

Přestože jde o iniciativu jednotlivých obcí, švýcarský Federální úřad pro migraci se přísných omezení zastává.

„Musíme zajistit mírumilovné a řádné soužití občanů 
a žadatelů o azyl," vzkázal šéf úřadu Mario Gattiker.

Federální vláda se k celé věci staví váhavě. Tvrdí, že nejde o formální zákaz pohybu, zároveň ale potvrdila respektování městských pravidel.

Švýcarsko už přitom kvůli razantním krokům čelí kritice OSN. „Ti lidé jsou ve Švýcarsku legálně a nespáchali žádný zločin. Často jde o děti, ženy a muže, kteří uprchli před válkou a perzekucí a ze všeho nejvíc si přejí rychlý návrat do normálního života," řekl stanici BBC mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Dan McNorton s tím, že žadatelé o azyl by měli mít svobodu pohybu.

Proti opatření se překvapivě staví i někteří politici silné lidové strany (SVP), která byla v minulosti často kritizována za konzervativní populismus.

„Mnoho Švýcarů má vůči žadatelům o azyl velmi negativní postoj, takže poptávka po takových zákazech není překvapivá. Obavy občanů ale nejsou příliš opodstatněné, většina těchto lidí se chová řádně," řekl listu Blick poslanec a expert na azylovou politiku Heinz Brand.

Uprchlíci se stále pod Alpy hrnou

Přestože Švýcaři po referendu v červnu zavedli zpřísnění podmínek pro podání žádosti o azyl, mezi uprchlíky patří tato alpská konfederace stále k nejvyhledávanějším destinacím. V osmimilionové zemi nyní o azyl žádá zhruba 48 tisíc lidí, na jednoho obyvatele tu připadá zhruba dvakrát více uprchlíků než v jiných evropských zemích.

Ani pro Čechy přitom není jednoduché ve Švýcarsku pracovat. V zemi totiž stále platí sporné kvóty pro získání dlouhodobého pobytu. Ty se původně týkaly osmi nejnovějších členů EU, letos se opatření rozšířilo na všechny členské státy.

Autor: Martin Dohnal

9.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies