VYBERTE SI REGION

Arabista Čuřík: Rúhání je nečekaná šance na změnu. V čase 12.02

Praha /ROZHOVOR/ - Írán je Evropě 
v mnohém bližší než Turecko, říká odborník na Blízký východ Jan Čuřík.

17.6.2013 2
SDÍLEJ:

Odborník na Blízký východ Jan Čuřík.Foto: Archiv Jana Čuříka

Znamená vítězství Hasana Rúháního v prezidentských volbách změnu pro Írán?
Určitě ano, přestože častý pohled je, že prezident v Íránu nemá příliš velký vliv. Pokud ale porovnáme období dvou jeho předchůdců, je zjevné, že to není tak úplně pravda. Prezidentská moc působit navenek i dovnitř íránské společnosti může být zčásti neformální, přesto ale obrovská. Volba Rúháního je rozhodnutí v čase 12.02. Je to velmi nečekaná příležitost, jak se odpoutat od konfrontační politiky posledních let reprezentovanou Mahmúdem Ahmadínežádem.

Co rozhodlo?
Byla to síla okamžiku, shoda na Rúháním se podle mého názoru vytvořila až v posledních čtyřech dnech. Prvním signálem bylo ale už odstoupení druhého z reformních kandidátů, který tak Rúhánímu neubíral hlasy.

Ahmadínežád, který byl v posledních letech pod palbou kritiky konzervativních duchovních i reformistů, v politice končí?
Myslím, že jeho politická kariéra skutečně skončila. Evropa a USA se ale příliš zaměřily na silná Ahmadínežádova slova, přestože síly, které brání zlepšení situace pro běžné Íránce, se nacházejí na úplně jiných místech. Lidé na Západě mají tendenci vnímat jako hlavní komplikaci ve vztazích k Íránu politické síly spjaté s islámským duchovenstvem.
Ahmadínežád byl ale laický, a dokonce nevojenský politik, zatímco Rúhání má paradoxně islámské vzdělání 
a jako jediný z kandidátů 
v kampani používal oděv šiítského klerika. Myslím, že to potvrzuje, že jakákoliv změna v Íránu musí vycházet zevnitř, ne zvenčí.

Odráželi kandidáti vybraní Radou dohlížitelů rozvrstvení společnosti?
Příliš ne. Všichni kandidáti, kteří mají šanci projít do voleb, musejí jednoznačně 
a aktivně souhlasit s principy vlády islámských právníků. Je ale zjevné, že velké množství zejména mladších Íránců se s tímto systémem neztotožňuje.

Proč se letošní volby tak lišily od těch minulých, kdy vypukly obrovské nepokoje?
Nemyslím, že by byly tak odlišné. Měli bychom si počkat ještě 14 dní, zda bude výsledek voleb zpochybňován.

Írán popisujete jako měnící se zemi plnou paradoxů. Jaké jsou ty nejkřiklavější?
Základní paradox je v tom, že v zemi funguje politický systém, který vůbec neodpovídá představám značné části obyvatel. V Íránu jsou zhruba dvě třetiny lidí mladší 34 let, což znamená, že nikdy nezažili nic jiného než rétoriku islámské revoluce. Pod tou se ale skrývá řada nepravostí, represí a snah bezpečnostních složek uzurpovat si životy lidí. Dalším paradoxem je fakt, že ačkoliv na univerzitách převažují ženy, naprosto to neodpovídá jejich postavení ve společnosti. Zejména za poslední dva roky pak íránskou společnost těžce poznamenaly mezinárodní sankce. Zatímco někdo dokáže na této situaci profitovat, dopad například na zdravotnictví je devastující. Sankce přitom stále pokračují, ačkoliv šance na změnu režimu touto cestou se rovnají nule, přesto pořád pokračují. To by měl Západ přehodnotit.
Zajímavé je také srovnání společenských změn za posledních 20 let v Íránu, který česká diplomacie vykresluje jako ďábelský stát, a v Turecku, které je v NATO a usiluje o vstup do EU. Írán z tohoto srovnání vychází jako mnohem světštější a Evropě bližší země.

Autor: Martin Dohnal

17.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies