Na zkoumání nálezu spolupracovali vědci z Floridské univerzity. „Objev je významný pro celý italský poloostrov,“ píší v Mikrochemickém žurnálu.
Podle posledních nálezů se totiž vědci domnívali, že vinařství se v italském regionu rozvíjelo až ve střední době bronzové (1300 – 1100 let před naším letopočtem), tedy před třemi tisíci lety. Objev tak dokazuje, že to bylo ještě o další tři tisíce let dříve.
Podle posledních zjištění historiků řemeslo do regionu přinesli řečtí, nebo římští bakchanálové. Takzvané bakchanálie byly oslavy boha vína Dionýsa a Bakcha, divoce se při nich pilo, tancovalo a prováděli se další neřesti.
„Tento nový výzkum nabízí naprosto nový pohled na ekonomiku tehdejší starobylé společnosti,“ píší výzkumníci.
Starobylé měděné nádoby, téměř nedotčené zubem času, nalezené v jeskyni Monto Kronio na jihozápadě Sicílie, tak hrají zásadní roli v historii italského vinařství. Jestli jde o červené, nebo bílé, bohužel už ale nejde rozpoznat.
Společně s vínem byla nalezena i nádoba obsahující kyselinu vinnou a sodnou sůl, které se používají při kvašení alkoholického nápoje.
Jedná se rovněž o jeden z nejstarších nálezů na světě. Nejstarší důkazy o výrobě vína byly nalezeny v Arménii a jsou staré rovněž šest tisíc let. Někteří vědci ale argumentují, že lidé znali výrobu vína mnohem dříve, dokonce už v mladší době kamenné době – před deseti tisíci lety.
Nejstarší podobný nález v byl Itálii byl objeven v 90. letech blízko hlavního města Sardinie Cagliari, jeho stáří se datuje na tři tisíce let.
O tom, jestli prastaré víno skončí v muzeu, nebo půjde do dražby zatím není rozhodnuto.