VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové objevili v severním Izraeli fragment egyptské sfingy

Jeruzalém - Jedná se o vůbec první takový nález v oblasti a experti se nyní snaží zjistit, jak se mohla část unikátní sochy věnované dávnému egyptskému vládci ocitnout na izraelském území. Píše o tom dnes agentura AFP.

10.7.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Sfinga je podle hieroglyfického nápisu na ní zasvěcena egyptskému králi Menkaureovi, který vládl zhruba 2500 let před naším letopočtem a nechal postavit nejmenší ze tří pyramid v Gíze. Socha, kterou odhalili archeologové v úterý při vykopávkách na severu Izraele, je podle odborníků jedinečná hned z několika důvodů.

„Je to jediná monumentální egyptská socha objevená kdy v Levantě – tedy na území dnešního Izraele, Libanonu a Sýrie," řekl agentuře AFP Amnon Ben-Tor, profesor archeologie na Hebrejské univerzitě, která vykopávky v lokalitě Tel Hazor řídí. „Je to také jediná známá sfinga tohoto krále, ani v Egyptě zatím nebyla žádná taková nalezena."

Ve starověkém Egyptě sfinga představovala sochu krále či boha, přičemž lví tělo symbolizovalo sílu. Archeologové v severním Izraeli nalezli asi 50 centimetrů dlouhou spodní část sochy se lvími tlapami. Odhadují, že celá sfinga byla 1,5 metru dlouhá a půl metru vysoká.

Podle odborníků je nepravděpodobné, že by se socha mohla dostat do oblasti již za vlády krále Menkaurea. Jak se tam ale dostala, zůstává zatím záhadou. Jednou z možností prý je, že ji s sebou přinesli Kananejci, kteří ovládali a drancovali část Egypta na přelomu 17. a 16. století před naším letopočtem.

Vedoucí vykopávek Ben-Tor se domnívá, že se sfinga do Tel Hazoru nejspíš dostala jako dar poslaný nějakým pozdějším egyptským vládcem. „Je možné, že sochu poslal nějaký egyptský panovník králi v Hazoru, což byl nejvýznamnější vládce tohoto regionu," řekl.

O Hazoru, který je nejdůležitější izraelskou archeologickou lokalitou a od roku 2005 figuruje na seznamu dědictví UNESCO, se zmiňuje v bibli Jozue jako o nejkrásnějším městě kanaanského království. V Hazoru byly nalezeny důkazy o civilizaci z 27. století před naším letopočtem. V 18. století př.n.l., tedy zhruba v době Abrahama, se stalo město ležící na obchodní tepně mezi Egyptem a Babylonií střediskem obchodu se stříbrem, zlatem, drahokamy a cínovými předměty.

Autor: ČTK

10.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Vzpomínky na legendární jízdu Hanzelky a Zikmunda

Oslavy 70. výročí startu slavné cestovatelské výpravy proběhly v centru Zlína. Krátce po 18. hodině přijela kolona historických Tater.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies