VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Astronomové objevili první hornatou planetu vně sluneční soustavy

Německo - Evropští astronomové objevili první hornatou planetu mimo sluneční soustavu. Těleso nazvané CoRoT-7b se nachází asi 500 světelných let od Země a jeho hustota je shodná s „modrou planetou“.

16.9.2009 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS

Žít na něm se ale z pohledu člověka nedá, protože podle dnešního oznámení na internetových stránkách Evropské jižní observatoře (ESO) teploty na jeho povrchu dosahují až 2000 stupňů Celsia.

„Z těch planet, které jsme doposud našli, je nejvíc podobná Zemi. Je jen trochu moc blízko svému slunci,“ poznamenal podle agentury AP ředitel Durynské observatoře v Německu Artie Hatzes, který se na výzkumu planety podílel. CoRoT-7b je od své mateřské hvězdy vzdálena 2,5 milionu kilometrů a obkrouží ji každých 20 hodin. Pro srovnání Merkuru, planetě nejblíže Slunci v našem systému, to zabere 88 dní. Na té straně CoRoT-7b, která je přivrácená k hvězdě, tak panují teploty až 2000 stupňů Celsia. Na odvrácené naopak klesají na minus 200 stupňů Celsia.

Život na planetě nepředpokládají

„Je tak horká, že jí říkáme lávová planeta,“ prohlásil Hatzes, podle něhož planeta váží asi pětkrát více než Země. Je tak jednou z nejlehčích exoplanet, které byly dosud nalezeny. Podle jeho kolegyně Claire Moutouové by na chladné „noční straně“ mohly být hory. Tekutá voda, předpoklad existence života, se na planetě ale s největší pravděpodobností nevyskytuje.

CoRoT-7b zachytila letos v únoru evropská družice CoRoT. Na její změření astronomové použili nejvýkonnější pozemský exoplanetární spektrograf HARPS na obřím teleskopu observatoře La Silla v Chile. Evropští astronomové současně objevili i její sesterskou planetu. Zda je také složena z hornin, ale nebylo možné ze Země změřit. Vědci dosud odhalili přes 300 exoplanet, tedy planet vně sluneční soustavy. Většinou to byli plynní obři několikanásobně větší než Jupiter, největší planeta našeho solárního systému.

Družice CoRoT je projektem Evropské vesmírné agentury (ESA) a do kosmu byla vynesena v roce 2006. Před dvěma roky sonda ohlásila svůj první objev. Nalezený plynný obr ale s velkou pravděpodobností není vhodný pro život.

Vedle ní po vzdálených planetách podobných Zemi pátrá také americký kosmický teleskop Kepler, který je ve vesmíru od letošního března. „Druhou Zemi“ hledá v souhvězdí Labutě a Lyry. Vědci věří, že během své více než tříleté mise objeví asi 50 planet s přibližně shodným průměrem, jaký má Země, a přes 800 planet, jejichž velikost bude dosahovat zhruba dvojnásobku průměru „modré planety“.

Autor: ČTK

16.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
43 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Jiří Paroubek.
30 6

Takže na shledanou, pane redaktore, odešel Paroubek naštvaně ze studia

AKTUALIZOVÁNO

Ze školky se ztratily tři děti. Učitelky ani nevěděly jména, uvedla policie

Pátrání po dětech, které se nepozorovaně oddělily od skupiny ekoškolky pobývající v přírodě, dobře dopadlo, ale věc bude mít dohru. Ke čtvrteční události to v pátek připomněl Tomáš Hulan z ředitelství pražské policie. Podle něj je ale předčasné předjímat, zda případ nakonec skončí u správního orgánu, či dokonce u soudu, anebo se věcí budou zabývat jiné kompetentní orgány.

Lithium je surovina budoucnosti: Zelení podpořili těžbu na Cínovci

Na Mostecku letos poprvé v historii České republiky probíhá klimatický tábor. Severočeští Zelení se ho účastní pod heslem „Uhlí ne, lithium ano!". Jejich experti totiž zhodnotili těžbu lithia pod Cínovcem jako vhodnou alternativu pro budoucnost tohoto tradičně průmyslového regionu. Těžba by také měla přinést nová pracovní místa pro zaměstnance zavřených hnědouhelných dolů.  

Jak brexit proměnil Británii? Katastrofické scénáře ekonomů se nenaplnily

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Plány na výstavbu lázní za dvě miliardy korun u Pasohlávek na Brněnsku dostávají vážné trhliny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies