VYBERTE SI REGION

Atentát na Svobodnou Evropu zaznamenali i seismologové

Německo - Před pětatřiceti lety, 
21. února 1981, byla sobota a na mě vyšla víkendová služba. Budova Rádia Svobodná Evropa, kde ve všední dny pracovalo v pěti národních redakcích a v dalších patnácti jazykových odděleních Rádia Svoboda kolem tisícovky lidí, byla víkendově ztichlá.

21.2.2016 37
SDÍLEJ:

Ludmila Rakušanová.Autor: Deník/Michal Bílek

O sobotách a nedělích se vysílaly předtočené pořady, takže na místě byli zprávaři a z redaktorů jen ten, kdo měl na starosti aktuality. Když jsem po šesté večer odcházela přes firemní parkoviště k autu, bylo pod nulou a na zemi ležel sníh. V křídle našeho oddělení se svítilo už jen v přízemí v redakci zpráv a ve studiu v prvním patře, odkud se každou celou hodinu vysílal živě desetiminutový zpravodajský blok.

Kolem jedenácté večer zazvonil u nás doma telefon: 
„V rádiu vybuchla bomba. Přímo v naší redakci. Ale z centrálního pracoviště v zadním traktu vysíláme dál." Kdo mi to volal, už si nepamatuju. Další dny byly jako zlý sen.

Teroristé umístili trhavinu přímo pod oknem, za kterým tři kolegové z naší redakce právě finišovali s přípravou zpravodajské relace na dvaadvacátou hodinu. Ta se už do éteru nedostala. Krátce po tři čtvrtě na deset zazvonil na okenním parapetu telefon. Písařka Maruška Puldová ho šla zvednout. Nikdo se nehlásil.

Když bomba ve 21:50 vybuchla, stála u okna a dostala zásah přímo do tváře. Z nemocnice pak volali, abychom jim poslali Maruščinu fotografii. Chtěli vědět, jak vypadala, než jí začnou rekonstruovat obličej. Hlasatel Alan Antalis přišel o oko, novinář Ruda Skukálek žil do smrti se střepinou v mozku. Maruška prodělala nespočet plastických operací.

Blesk z čistého nebe

Výbuch byl tak silný, že ho zaznamenaly seismografy bavorského úřadu pro monitorování zemětřesení. Vysypala se okna domů v celém okolí. Kanceláře v československém oddělení vypadaly jak po náletu. Statika celého křídla byla narušena natolik, že rekonstrukce trvala přes půl roku.

Atentát přišel jako blesk z čistého nebe. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se k něčemu podobnému schylovalo. Žádné výhrůžky, žádné anonymní dopisy, nic. Ani mezinárodní situace nebyla nijak napjatá. Právě naopak: vrcholila politika uvolňování napětí mezi Západem a Východem. Kdo mohl být pachatelem, o tom jsme mohli jen spekulovat. Domnívali jsme se, že to má souvislost s československou tajnou službou a nejspíš i s KGB. Prsty v tom mohl mít i agent Pavel Minařík, který v rádiu fízloval v 70. letech a pak se vrátil do Prahy.
Na druhou stranu šlo o křídlo relativně daleko od hlavního vchodu a navíc snadno dostupné z ulice. Kolem budovy RSE, která měla jen běžnou ostrahu, nebyl tehdy žádný plot ani zeď, jen trávník s keři. Když po atentátu přijeli bezpečáci 
z Washingtonu, dost se zděsili. Americká zařízení ve světě byla už v té době občas cílem teroristických útoků. Na RFE/RS ale v téhle souvislosti evidentně nikdo nepomyslel. Pro atentátníky ideální příležitost. Teprve když se po roce 1989 otevřely archivy komunistických tajných služeb, dozvěděli jsme se, že atentát provedla ve spolupráci s rumunskou Securitate a pod dohledem teroristy Carlose čtyřčlenná bojůvka, složená ze dvou příslušníků německé Frakce Rudé armády (Johannes Weinrich a Brunno Brequet) a dvou členů baskické ETA (Jose Maria Larretxea a neidentifikovaná žena)

Že práce v rádiu, které komunistické režimy ve východním bloku prohlásily za svého úhlavního nepřítele, asi nebude moc bezpečná, to jsme si před listopadem 1989 uvědomovali v rádiu všichni. Nikdy jsme o tom ale nemluvili. A když, tak s nadsázkou. To se v podstatě nezměnilo ani po atentátu. Já osobně jsem byla vždycky přesvědčená, že se kvůli své práci nebojím ani tak o sebe, jako o Lucku, naši dceru. A modlila jsem se, aby ty estébácké hajzly nenapadlo jí ublížit.

Jenže asi tři měsíce po atentátu jsem seděla sama pod otevřeným oknem v obrovské zasedací místnosti, kam nás kvůli rekonstrukci přestěhovali. Měla jsem opět víkendovou službu, zvenku to vonělo jarem, nikde nikdo, klid, pohoda. A najednou prásk, rána jak z děla! Nikdy v životě, předtím ani potom, jsem se tak příšerně nelekla, jako tehdy, když na stromě před oknem skočila veverka na ztrouchnivělou větev a ta se pod ní s rachotem ulomila. V té chvíli jsem si v duchu řekla, že jsem ten strach o sebe asi nepřekonala. Jen jsem ho v sobě někam zahrabala. Někam hodně hluboko.

Autor: Ludmila Rakušanová

21.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Pád zdi v Pekařské ulici v centru Olomouce

Na chodce se v Olomouci zřítil kus zdiva. Tři zranění, včetně ženy s kočárkem

Olomouc – Kusy zdiva dopadly ve středu odpoledne na chodník v rušné Pekařské ulici v centru Olomouce. Zdravotníci museli ošetřovat zraněné. Jednomu muži zachránilo život, že uskočil do budovy, která se částečně zřítila. Byla přitom nedávno opravena. Policie celou ulici uzavřela, náhradní autobusy uzavírka poslala přes ulici Dobrovského.

AKTUALIZOVÁNO
Stanislav Křeček

Zástupce ombudsmanky Křeček se zastal řidičů, kteří nestihli přihlásit auto

Brno - Zástupce veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové Stanislav Křeček se obrátil na ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) v případu vlastníků vozidel, kteří na sebe nestihli přepsat auto v registru vozidel do loňského 30. června a kvůli jejich administrativnímu zániku je ze zákona nemohou používat. Křeček dnes v tiskové zprávě uvedl, že to považuje za extrémně přísné, a požádal Ťoka o stanovisko k možnému odstranění tvrdosti právní úpravy. Ministerstvo na dotaz k této věci dosud neodpovědělo.

AKTUALIZOVÁNO
Členové skupiny Ztohoven.

Vyvěšení trenýrek na Hradě není podle soudu trestným činem

Praha - Vyvěšení červených trenýrek na Hradě skupinou Ztohoven nebylo podle soudu trestným činem. Obvodní soud pro Prahu 1 dnes chtěl případ postoupit Obvodnímu úřadu Prahy 1, aby rozhodl, zda se jednalo o přestupek. Státní zástupkyně ale na místě podala proti rozhodnutí stížnost. Případem se proto bude zabývat městský soud. Podle soudkyně obvodního soudu se umělci nedopustili ani krádeže, ani výtržnictví. Filipu Crhákovi, Matěji Hájkovi a Davidu Honsovi hrozily za krádež, poškozování cizí věci a výtržnictví až tři roky vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies