VYBERTE SI REGION

Australští muslimové si přejí splynout se zdejšími lidmi

AUSTRÁLICE - Jako teenager vyrůstající na předměstí australského Sydney se Mecca Laalaaová vždycky cítila být Australankou, přestože se většinu života nemohla účastnit typické australské kratochvíle: plavání a slunění na pláži, píše list The New York Times. "Znemožňovalo mi to oblečení," vysvětluje Mekka.

20.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Alena Burešová

Mekka je muslimka a od čtrnácti let dobrovolně nosí burku, tradiční hábit zahalující ženu od hlavy k patě. Těžko se dá plavat, když máte tělo ovinuté v bavlně, která když se namočí, je velice těžká, říká.

Teď její obtížnou situaci vyřešila módní novinka - burkini ((složenina slov bikiny a burka), sestávající z červených legín a delšího žlutého trika. A tak se temperamentní dvacetiletá Mecca stala dobrovolnou plavčicí v rámci programu Na stejné vlně, který je určen australským muslimům.

Program rozjela před rokem nezisková skupina Surf Life Saving Australia s federálním ministerstvem přistěhovalectví a místní radnicí. Projekt byl reakcí na ošklivou epizodu na pláži Cronulla jižně od centra Sydney v prosinci 2005, kdy tu potulující se skinheadi a neonacisté, mnozí opilí a s rasistickými slogany na tělech a tričkách, zbili Libanonce.

V zemi i v zahraničí se mnozí obávali, zda v Austrálii nenastává období rasové nenávisti. Ze zhruba 20,2 milionu Australanů je necelého půl milionu muslimů. Většina z nich žije v Sydney a Melbourne.

Program Na stejné vlně chce podpořit kulturní porozumění, začlenit příslušníky menšin - Číňany, Somálce, Súdánce - do "plážové" kultury. Chce také vyvrátit všeobecně vžitou představu, že záchranář je vždycky blond, modrooký a opálený.

V rámci programu se 22 mužů a žen od 14 do 40 let, včetně ženy se třemi malými dětmi, rozhodlo stát se záchranáři. Většinou to byli etničtí Libanonci, ale byl tu i Palestinec, Syřan a Libyjec. "Ale všichni hrdí Australané," říká jeden z nich Suheil Damouny. "To nesmíme opomenout."

Dvacetiletý Suheil, sportovní zpravodaj týdeníku The Torch, nerad mluví o své národnosti. Jeho prarodiče odešli z Palestiny v roce 1948 do Libanonu a pak do Spojených arabských emirátů, kde žil do té doby, než se před sedmi lety přestěhoval do Austrálie. Považuje se za Australana. Jeho přátelé prý nechápou, proč toužil stát se záchranářem - zvlášť v Cornulle. A už vůbec si nemysleli, že by byl schopen přestát osmitýdenní kurz. "Ale zvládl jsem to," hlásá hrdě.

Ukazuje na žluté surfové prkno s červeným nápisem Záchranný surf (Surf Rescue), které čeká na použití v kritické situaci. Damouny, který měří 170 centimetrů a váží 64 kilo, přiznává: "Nejtěžší bylo zvyknout si na tuhle ohavnou velkou věc. Je pořádně těžká."

Jednou z věcí, kterou musel zvládnout, bylo vyvléci plavce v bezvědomí na palubu člunu a pak ho dostat vysokými vlnami na pobřeží. Mekka si přerazila nos, když se snažila prodrat se troskami rozlámaného surfového prkna. Vymkla si také oba kotníky. "Mám podlitiny na celém těle," postěžovala si. "Ale jsem odhodlaná zvládnout to."

Přiznává, že příliš nedoufala, že kurz zvládne. "Jsem prostě ženská se vším všudy," připouští. "Ráda cupkám na vysokých podpatcích."

Jenže jedním z důvodů, proč se připojila k záchranářům, je fakt, že chtěla, aby se Australané dozvěděli víc o muslimech. "Myslí si, že muslimky neumějí plavat," říká. "A že vůbec nic nezvládnou," směje se nahlas. Když lidé vidí ženu v burce, automaticky si myslí, že je utlačovaná. "Já nejsem utlačovaná," konstatuje. "Říkám, co si myslím. Jsem vzdělaná. Rozhoduji sama za sebe."

Pro ni a další ženy bylo největší překážkou oblečení. Vyřešil to za ně místní podnikatel Aheda Zanetti, který navrhl "dynamické plavky a sportovní oblečení pro moderní muslimky". Zanetti, který tvoří pod značkou Ahiida, stvořil pro záchranáře dvoudílné plavky z pružné látky. Jeho plavecký oblek kryje dokonce i vlasy.

20.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies