Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Australští muslimové si přejí splynout se zdejšími lidmi

AUSTRÁLICE - Jako teenager vyrůstající na předměstí australského Sydney se Mecca Laalaaová vždycky cítila být Australankou, přestože se většinu života nemohla účastnit typické australské kratochvíle: plavání a slunění na pláži, píše list The New York Times. "Znemožňovalo mi to oblečení," vysvětluje Mekka.

20.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Alena Burešová

Mekka je muslimka a od čtrnácti let dobrovolně nosí burku, tradiční hábit zahalující ženu od hlavy k patě. Těžko se dá plavat, když máte tělo ovinuté v bavlně, která když se namočí, je velice těžká, říká.

Teď její obtížnou situaci vyřešila módní novinka - burkini ((složenina slov bikiny a burka), sestávající z červených legín a delšího žlutého trika. A tak se temperamentní dvacetiletá Mecca stala dobrovolnou plavčicí v rámci programu Na stejné vlně, který je určen australským muslimům.

Program rozjela před rokem nezisková skupina Surf Life Saving Australia s federálním ministerstvem přistěhovalectví a místní radnicí. Projekt byl reakcí na ošklivou epizodu na pláži Cronulla jižně od centra Sydney v prosinci 2005, kdy tu potulující se skinheadi a neonacisté, mnozí opilí a s rasistickými slogany na tělech a tričkách, zbili Libanonce.

V zemi i v zahraničí se mnozí obávali, zda v Austrálii nenastává období rasové nenávisti. Ze zhruba 20,2 milionu Australanů je necelého půl milionu muslimů. Většina z nich žije v Sydney a Melbourne.

Program Na stejné vlně chce podpořit kulturní porozumění, začlenit příslušníky menšin - Číňany, Somálce, Súdánce - do "plážové" kultury. Chce také vyvrátit všeobecně vžitou představu, že záchranář je vždycky blond, modrooký a opálený.

V rámci programu se 22 mužů a žen od 14 do 40 let, včetně ženy se třemi malými dětmi, rozhodlo stát se záchranáři. Většinou to byli etničtí Libanonci, ale byl tu i Palestinec, Syřan a Libyjec. "Ale všichni hrdí Australané," říká jeden z nich Suheil Damouny. "To nesmíme opomenout."

Dvacetiletý Suheil, sportovní zpravodaj týdeníku The Torch, nerad mluví o své národnosti. Jeho prarodiče odešli z Palestiny v roce 1948 do Libanonu a pak do Spojených arabských emirátů, kde žil do té doby, než se před sedmi lety přestěhoval do Austrálie. Považuje se za Australana. Jeho přátelé prý nechápou, proč toužil stát se záchranářem - zvlášť v Cornulle. A už vůbec si nemysleli, že by byl schopen přestát osmitýdenní kurz. "Ale zvládl jsem to," hlásá hrdě.

Ukazuje na žluté surfové prkno s červeným nápisem Záchranný surf (Surf Rescue), které čeká na použití v kritické situaci. Damouny, který měří 170 centimetrů a váží 64 kilo, přiznává: "Nejtěžší bylo zvyknout si na tuhle ohavnou velkou věc. Je pořádně těžká."

Jednou z věcí, kterou musel zvládnout, bylo vyvléci plavce v bezvědomí na palubu člunu a pak ho dostat vysokými vlnami na pobřeží. Mekka si přerazila nos, když se snažila prodrat se troskami rozlámaného surfového prkna. Vymkla si také oba kotníky. "Mám podlitiny na celém těle," postěžovala si. "Ale jsem odhodlaná zvládnout to."

Přiznává, že příliš nedoufala, že kurz zvládne. "Jsem prostě ženská se vším všudy," připouští. "Ráda cupkám na vysokých podpatcích."

Jenže jedním z důvodů, proč se připojila k záchranářům, je fakt, že chtěla, aby se Australané dozvěděli víc o muslimech. "Myslí si, že muslimky neumějí plavat," říká. "A že vůbec nic nezvládnou," směje se nahlas. Když lidé vidí ženu v burce, automaticky si myslí, že je utlačovaná. "Já nejsem utlačovaná," konstatuje. "Říkám, co si myslím. Jsem vzdělaná. Rozhoduji sama za sebe."

Pro ni a další ženy bylo největší překážkou oblečení. Vyřešil to za ně místní podnikatel Aheda Zanetti, který navrhl "dynamické plavky a sportovní oblečení pro moderní muslimky". Zanetti, který tvoří pod značkou Ahiida, stvořil pro záchranáře dvoudílné plavky z pružné látky. Jeho plavecký oblek kryje dokonce i vlasy.

20.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Karolína Plíšková na Roland Garros.
20

Soupeřky rozhodly: Plíšková bude jedničkou i při US Open

Desetisíce obyvatel Hongkongu vyšly do ulic
7

Desetitisíce lidí v Hongkongu vyšly do ulic kvůli zatčení trojice aktivistů

Bez elektřiny desítky hodin, stojí i některé vlaky. To je účet páteční bouřky

Řádění živlů z pátku na sobotu zaměstnalo v jižních Čechách spoustu lidí a mnohým zkomplikovalo život. Ještě v neděli večer zůstávaly bez elektřiny domácnosti nejen v okolí lipenské přehrady. 

AKTUALIZOVÁNO

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

/FOTOGALERIE/ U Bantic zemřeli v neděli dva lidé. Od pátku policie registruje na Znojemsku čtyři mrtvé a šest těžce zraněných včetně čtyř dětí.

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

/ROZHOVOR/ Režisér filmu Václav Marhoul, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

Dítě vběhlo pod auto, poté následovala rvačka dospělých

K těžké dopravní nehodě došlo v sobotu kolem 18. hodiny v části obce Filipov na Čáslavsku ve středních Čechách. Čtyřleté dítě tam vběhlo pod kola projíždějícího osobního auta. Vrtulník letecké záchranné služby ho s vážným zraněním přepravil do pražské nemocnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení