VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velká artéská pánev - ohrožené bohatství Austrálie

Sydney - Jedna z největších zásobáren podzemní sladké vody na světě, australská Velká artéská pánev, znamená pro nejmenší kontinent záchranu před suchem, jež se má kvůli změnám klimatu v budoucnu ještě prohloubit.

26.12.2008
SDÍLEJ:

Austrálie. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Současný ohromný odběr podzemní vody však může způsobit, že hladina podzemní vody klesne, což by mohlo mít dalekosáhlé následky vrcholící až hospodářským kolapsem.

Velká artéská pánev se rozkládá na 1,7 milionu kilometrů čtverečních, tedy asi pod pětinou celkového povrchu Austrálie. Její zásoby se odhadují na 65 milionů gigalitrů, což je zhruba 820krát více, než kolik je na kontinentu povrchové vody.

Každoročně do nádrže prosákne propustným pískovcovým podložím kolem milionu megalitrů dešťové vody.

Vody je dost, problém je s tlakem

„Je tam pravděpodobně dost vody, aby pokryla veškeré australské potřeby na 1500 let, kdybychom chtěli celou pánev využít,“ prohlásil hydrolog John Hilier, který vedl výzkum mající za úkol stanovit, kolik vody je ve Velké artéské pánvi.

Tento neuvěřitelný vodní rezervoár je ohrožen, jelikož se z něj trvale odčerpává ohromný objem vody. Její podzemní hladina proto klesá a velký počet artéských studní z tohoto důvodu vysychá.

Princip artéské studně spočívá v tom, že leží níže než okolní hladina podzemní vody, a ta proto může vyvěrat díky vztlaku. Pokud by se objem vody ve Velké artéské nádrži prudce snížil, všechny artéské studně by vyschly a vodu by bylo nutno s velkými náklady čerpat z vrtů hlubokých až tři kilometry.

Tato podzemní nádrž je jediným zdrojem vody pro důlní, turistický a zemědělský průmysl v řadě australských oblastí

Těžba zlata, mědi, uranu a ropy, která by se měla v budoucnu dále rozšiřovat, vyžaduje dnes na 31 tisíc megalitrů vody z podzemních zdrojů. Nejvíce ale odčerpávají chovatelé hospodářských zvířat – kolem 500 tisíc megalitrů vody ročně.

„Na vodě z vrtů stojí společnost a ekonomika v rozlehlých vnitrozemských oblastech Austrálie, kde neexistují jiné trvalé zdroje sladké vody. Kvůli klimatickým změnám naše závislost na Velké artéské nádrži poroste, takže máme morální závazek využívat tuto vodu co nejlépe – neplýtvat jí,“ řekl chovatel dobytka Angus Emmott z centrální oblasti svazového státu Queensland.

Mrhání vodou se omezilo

Narážel tak na marnotratné hospodaření s vodou z artéských studní, běžné v minulosti. Od roku 1878, kdy byla pánev objevena, se z podzemí odvedlo na 87 milionů megalitrů vody, přičemž se z toho 90 procent zbytečně vyplýtvalo.

V důsledku poklesu hladiny podzemní vody vyschlo na tisíc přírodních artéských pramenů a přes třicet procent původních studní.

Od roku 1990 zahájila australská vláda projekt pro udržení zdrojů z Velké artéské pánve(GABSI), díky němuž se plýtvání s podzemní vodou učinila přítrž. V rámci projektu se vrty zavíčkovávají, zavedl se potrubní systém a díky pokrokovým technologiím se hlídá úroveň hladiny. Následkem těchto opatření se ušetří ročně až 272 gigalitrů vody.

Vědci i farmáři se ovšem shodují, že je třeba udělat ještě spoustu práce, aby kontinentu v budoucnosti nehrozila krize kvůli nedostatku vody.

„Uvědomujeme si, že je tam vody hodně, ale musíme se o ni obezřetně starat, protože pokud ji ztratíme, uplyne tolik času, než se opět doplní, že už k tomu ve věku lidstva nedojde,“ dodal Emmott.

Autor: Jiří Mach

26.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies