VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velká artéská pánev - ohrožené bohatství Austrálie

Sydney - Jedna z největších zásobáren podzemní sladké vody na světě, australská Velká artéská pánev, znamená pro nejmenší kontinent záchranu před suchem, jež se má kvůli změnám klimatu v budoucnu ještě prohloubit.

26.12.2008
SDÍLEJ:

Austrálie. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Současný ohromný odběr podzemní vody však může způsobit, že hladina podzemní vody klesne, což by mohlo mít dalekosáhlé následky vrcholící až hospodářským kolapsem.

Velká artéská pánev se rozkládá na 1,7 milionu kilometrů čtverečních, tedy asi pod pětinou celkového povrchu Austrálie. Její zásoby se odhadují na 65 milionů gigalitrů, což je zhruba 820krát více, než kolik je na kontinentu povrchové vody.

Každoročně do nádrže prosákne propustným pískovcovým podložím kolem milionu megalitrů dešťové vody.

Vody je dost, problém je s tlakem

„Je tam pravděpodobně dost vody, aby pokryla veškeré australské potřeby na 1500 let, kdybychom chtěli celou pánev využít,“ prohlásil hydrolog John Hilier, který vedl výzkum mající za úkol stanovit, kolik vody je ve Velké artéské pánvi.

Tento neuvěřitelný vodní rezervoár je ohrožen, jelikož se z něj trvale odčerpává ohromný objem vody. Její podzemní hladina proto klesá a velký počet artéských studní z tohoto důvodu vysychá.

Princip artéské studně spočívá v tom, že leží níže než okolní hladina podzemní vody, a ta proto může vyvěrat díky vztlaku. Pokud by se objem vody ve Velké artéské nádrži prudce snížil, všechny artéské studně by vyschly a vodu by bylo nutno s velkými náklady čerpat z vrtů hlubokých až tři kilometry.

Tato podzemní nádrž je jediným zdrojem vody pro důlní, turistický a zemědělský průmysl v řadě australských oblastí

Těžba zlata, mědi, uranu a ropy, která by se měla v budoucnu dále rozšiřovat, vyžaduje dnes na 31 tisíc megalitrů vody z podzemních zdrojů. Nejvíce ale odčerpávají chovatelé hospodářských zvířat – kolem 500 tisíc megalitrů vody ročně.

„Na vodě z vrtů stojí společnost a ekonomika v rozlehlých vnitrozemských oblastech Austrálie, kde neexistují jiné trvalé zdroje sladké vody. Kvůli klimatickým změnám naše závislost na Velké artéské nádrži poroste, takže máme morální závazek využívat tuto vodu co nejlépe – neplýtvat jí,“ řekl chovatel dobytka Angus Emmott z centrální oblasti svazového státu Queensland.

Mrhání vodou se omezilo

Narážel tak na marnotratné hospodaření s vodou z artéských studní, běžné v minulosti. Od roku 1878, kdy byla pánev objevena, se z podzemí odvedlo na 87 milionů megalitrů vody, přičemž se z toho 90 procent zbytečně vyplýtvalo.

V důsledku poklesu hladiny podzemní vody vyschlo na tisíc přírodních artéských pramenů a přes třicet procent původních studní.

Od roku 1990 zahájila australská vláda projekt pro udržení zdrojů z Velké artéské pánve(GABSI), díky němuž se plýtvání s podzemní vodou učinila přítrž. V rámci projektu se vrty zavíčkovávají, zavedl se potrubní systém a díky pokrokovým technologiím se hlídá úroveň hladiny. Následkem těchto opatření se ušetří ročně až 272 gigalitrů vody.

Vědci i farmáři se ovšem shodují, že je třeba udělat ještě spoustu práce, aby kontinentu v budoucnosti nehrozila krize kvůli nedostatku vody.

„Uvědomujeme si, že je tam vody hodně, ale musíme se o ni obezřetně starat, protože pokud ji ztratíme, uplyne tolik času, než se opět doplní, že už k tomu ve věku lidstva nedojde,“ dodal Emmott.

Autor: Jiří Mach

26.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

S novým rokem se opět mírně upravují pravidla pro přiznání důchodu: rozhoduje nejen dosažení zákonem stanoveného věku, ale rovněž doba pojištění.

Co je dobré stihnout, než odejdete do důchodu

Děčínská zoo.
5

Mladík šel na noční procházku zoo. Měl sexuálně obtěžovat zvířata

Čeští vojáci měli konflikt s policií v Litvě

Pětice českých vojáků, kteří jsou na tříměsíčním cvičení v Litvě, měli v noci na neděli incident s policií v přístavu Klaipeda. Vojáci byli údajně opilí a dožadovali se vstupu do nočního klubu. Informoval o tom server iHned.cz s odvoláním na litevskou policii a ruská a litevská média.

Le Penová v průzkumech trhá rekordy. Volilo by ji více než 40 procent lidí

Kandidátka francouzské krajní pravice na hlavu státu Marine Le Penová dosahuje v průzkumech nových maxim. Přestože se nadále předpokládá, že ve druhém kole prezidentské volby prohraje, její soupeři citelně ztrácejí náskok. Nyní je připraveno ji ve druhém kole volit 42 až 44 procent voličů, píše na svém webu deník Les Echos.

Migranti pronikli na španělské území. Překonali šestimetrový plot

Na 360 migrantů dnes časně ráno proniklo z Maroka přes vysoký hraniční plot do španělské severoafrické enklávy Ceuta. Jde o druhý masový případ za posledních několik dnů. V pátek se takto dostalo na španělské území kolem 500 lidí.

EET? Prázdné výlohy a strach

Po restauracích, barech a hotelech, které už mají za sebou skoro tři měsíce zkušeností, míří elektronická evidence tržeb (EET) do dalších provozoven. Od začátku letošního března čeká živnostníky podnikající v maloobchodě i velkoobchodě. Někteří jsou už teď dokonale připraveni, jiní podlehli strachu a s podnikáním raději končí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies