Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Rypouši, živé průzkumné ponorky

Jižní Georgie, Antarktida - Jak se tvoří led v Antarktidě a jak rychle? Vědci se rozhodli získat data potřebná pro příslušný výpočet originálním způsobem - vzali si na pomoc rypouše sloní.

13.8.2008
SDÍLEJ:

Zdá se, že přístroj rypouši nijak nevadí.Foto: REUTERS/CSIRO/Handput

Rypouši sloní se ukázali jako ideální pomocníci oceánografů studujících tvorbu ledu a chování mořských proudů v Antarktidě. Vědci přilepili osmapadesáti těmto ploutvonožcům na hlavu speciální minipočítače s anténkou, které automaticky zaznamenávají fyzikální údaje o jejich okamžité pozici, salinitě moře a teplotě vody.

Pro výzkumníky představují tito tvorové téměř dokonalé živé ponorky, neboť denně uplavou až 100 kilometrů a při shánění potravy se potápějí až do neuvěřitelné hloubky 2000 metrů a pod vodou tráví 90 procent svého času.

Během dne se asi 60krát vynoří, aby se nadechli. Některé z těchto pauz před dalším potopením do hlubin jižního Pacifiku jsou dostatečně dlouhé na to, aby počítač na jejich hlavě odvysílal nashromážděná data prostřednictvím počítače vědcům do jejich computerů.

Jak uvádí francouzský list Le Monde, Antarktida je v zimě pro plavidla nedostupná a satelity mohou monitorovat pouze povrch ledového příkrovu. Členy mezinárodního, australsko-francouzsko-americko-britského týmu zajímají především fyzikální procesy spojené s růstem ledu v Antarktidě, který má mimo jiné významný vliv na proudění vody v oceánech.

Mořské proudy a vertikální profil salinity

Pro tento účel potřebují takzvaný vertikální profil teploty a salinity. Rychlost, s níž led v Antarktidě v zimě přibývá, je nesmírně důležitá pro pochopení mechaniky oceánských proudů. Princip spočívá v tom, že z ledu vznikajícího na hladině moře „vymrzá“ sůl. Pod ním se proto vytvoří tlustá vrstva mimořádně slané, husté vody, která pak klesá ke dnu oceánu.

Tato hustá voda pak proudí na dně oceánů a tvoří součást takzvané termohalinní cirkulace, oceánského proudění vyvolaného rozdílem teplot a koncentrace soli. Toto proudění pomáhá v oceánech rovnoměrně rozdělovat energii a živiny.

Senzory na hlavách rypoušů pomáhají vědcům nejen získávat fyzikální data, která by jinak byla zcela nedostupná, ale poskytují také mnoho nových informací o způsobu života rypoušů.

Pokud jde o vlastní počítače na hlavách rypoušů, pak oceánografové zdůrazňují, že jsou naprosto neškodné a zvířatům v nejmenším nevadí. Pouzdra s nimi jsou přilepena k srsti tvorů a po roce, kdy rypouši začnou pelichat, sama odpadnou.

Autor: Václav Viták

13.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve vlaku, který jel večer 22. září z Brna směrem na Blansko, se stala vražda.
AKTUALIZOVÁNO
10 4

Střelba ve vlaku: policisté zadrželi podezřelého z vraždy, má to být narkoman

Při závěrečném seskoku osmi parašutistů na Dnech armády na pražské Letné 23. září se jeden z nich netrefil do určeného prostoru a dopadl mezi diváky. Zraněni jsou tři diváci a výsadkář. Na snímku místo nehody.
3 4

Stropnický: Seskoky výsadkářů byly po neštěstí na Letné zrušeny

AKTUALIZOVÁNO

Herec Jan Tříska se zranil při pádu z Karlova mostu, je ve vážném stavu

Herec Jan Tříska leží ve vážném stavu v nemocnici. Zranil se včera po pádu z Karlova mostu v Praze. Populární český herec měl od pondělí natáčet film Na střeše. 

Kobyla spadla do díry u bazénu. Před utonutím ji zachránili hasiči a jeřáb

/FOTOGALERIE/ V technické šachtě bazénu se zaklínil kůň v Lelekovicích na Brněnsku. V neděli ráno našel majitel kobylu uvězněnou v šachtě s otvorem o průměru zhruba metr a půl. V následujících minutách nastalo drama, prostor se totiž začal plnit vodou z přilehlého bazénu, podle hasičů patrně kvůli poškozenému potrubí.

AKTUALIZOVÁNO

Německé kroje nebo prezident ve frontě. Uživatelé se baví německými volbami

Německé volby byly tématem nedělního dne. Za velkého zájmu odvolila i německá kancléřka Angela Merkelová. Na místě na ni čekaly desítky novinářů. Na mnoha místech se tvořily fronty. Tu si kvůli velkému zájmu musel vystát i současný prezident Frank-Walter Steinmeier. Ještě větší pozornost však vzbudili někteří občané, již přišli volit v krojích.

V Mexiku udeřilo další zemětřesení. Mělo sílu 5,9 stupňů

Mexiko prožívá opravdu velmi krušné časy. V rozmezí několika hodin jej zasáhlo další zemětřesení. Tentokrát o síle 5,9 stupňů Richterovy škály. Úřady zatím nezveřejnily informace o případných škodách či obětech. Země se přitom stále vzpamatovává z úterních otřesů, které připravilo o život 310 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení