VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Útočí žraloci na lidi, nebo spíše lidé na žraloky?

Sydney - Největším nebezpečí pro podmořský život neznamenají žraloci, ale lidé. Navzdory třem žraločím útokům v Austrálii a velkému ohlasu, který s sebou v posledních dnech přinesly, je celkové „skóre“ mnohem více v neprospěch predátorů.

17.1.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Žraločí kousnutí zabíjí průměrně pět osob ročně; v roce 2007 to byl dokonce jen jeden případ. Oproti tomu, podle australského Institutu pro výzkum žraloků přijde každým rokem kvůli lidské honbě za pochutinami o život až sto milionů žraloků, včetně chráněných druhů.

V běžném prostředí oceánů jsou žraloci na samotném vrcholu potravního řetězce a jako takoví nemají konkurenci. Tedy dokud se neobjeví člověk. Komerční rybolov decimuje žraločí populaci, jelikož jejich maso je velmi chutné a polévka z ploutví žádanou pochutinou zejména v Asii.

Naopak lidské maso žralokům zjevně moc „nevoní“. Pro suchozemské šelmy je člověk daleko lákavější krmě – žraločí útok jen zřídkakdy končí pozřením člověka. „Naprostá většina útoků žraloků na člověka neměla s lovem potravy nic společného,“ píše institut na svých webových stránkách.

Může za to stavba lidského těla, v níž je proti žraločímu gustu příliš mnoho kostí a málo tuku. Daleko více si tito dravci pochutnají třeba na masitém tučňákovi. Aby se hladový žralok přesvědčil, že našel dobrou kořist, zpravidla mu stačí jen drobné kousnutí. Pokud narazí na člověka, obvykle posléze zklamaně odplave.

Naneštěstí je žralok proti člověku dost velký, takže i takové „ochutnávací“ kousnutí obvykle způsobí značné poranění s nebezpečím rychlého vykrvácení.

„Žraloci prostě čekají na svou příležitost. Když nás zaslechnou ve vodě, považují nás za možnou kořist a instinktivně si hned plavou kousnout, “ řekl odborník na podmořský život Greg Pickering australskému rozhlasu. „Když jedete autem na pláž, jste v mnohem větším ohrožení života," bagatelizuje žraločí hrozbu John West ze sydneyské zoo.

Čísla mu dávají za pravdu. Během dvacátého století počet lidí, pro které setkání se žralokem mělo smrtelné následky, neustále klesal. Mohou za to pokroky v zabezpečení pláží, zdravotnická péče a v neposlední řadě zvyšující se povědomí o zvyklostech žraloků. Nejvíce útoků je zaznamenáno ve Spojených státech, nejrizikovější oblastí je Florida.

Ovšem severoameričtí žraloci, jakkoli jsou nejčastějšími útočníky, nejsou pro plavce a surfaře takovou hrozbou, jako ti australští. V australských vodách se nacházejí podstatně větší druhy, které jsou tím pádem pro člověka daleko nebezpečnější. V letech 1990 až 2007 zemřelo v Austrálii 19 lidí, zatímco na Floridě čtyři. Naposledy se zpět na břeh nevrátil jednapadesátiletý muž, který se potápěl poblíž pláže jižně od australského Perthu.

Je tedy ve vodě vůbec ještě bezpečno? Žraločí populace se sice každoročně snižuje, ale podle Mezinárodního archivu žraločích útoků na člověka bude setkání člověka se žralokem čím dál běžnější.

„ Protože počet lidí, kteří tráví svou dovolenou u moře, celosvětově roste, dá se očekávat, že i množství žraločích útoků bude přibývat,“ sděluje archiv prostřednictvím svých internetových stránek.


(lkw)

17.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
8 5

Ukrajina hlásí kybernetický útok, hackeři napadli banky, úřady, firmy i poštu

Antonín Panenka.
9

Český fotbal? Situace není dobrá, říká Antonín Panenka

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky.

Brusel udělil Googlu rekordní pokutu, gigant musí zaplatit 63 miliard

Evropská komise potrestala americký internetový gigant za zneužití dominantního postavení na trhu. Google musí zaplatit rekordní pokutu ve výši 2,42 miliardy eur (63,6 miliard korun) za to, že ve svém vyhledávači blokoval produkty konkurečních firem. Jednalo se o služby spojené s porovnáváním obchodních nabídek.  

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Spor o expozici Body The Exhibition vystavující mrtvá těla spěje k rozuzlení. Vedení Prahy 7 získalo právní analýzu, která by mohla přesvědčit policii o nevhodnosti výstavy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies