VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Barmská opozice žádá propuštění vězňů

New York – Celosvětovou petici za okamžité propuštění barmských politických vězňů podepsalo 680.000 lidí ve všech 192 zemích sdružených v Organizaci spojených národů.

17.6.2009
SDÍLEJ:

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun.Foto: AP/Mahmoud Tawil

Dokument naléhá na generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, aby osvobození vězňů přijal jako svoji osobní prioritu. Propuštění vězňů je zásadní krok k nastolení svobody a demokracie v této jihoasijské zemi, uvádí se v textu.

Na úterní tiskové konferenci v New Yorku, kterou uspořádala česká mise při OSN, oznámili představitelé barmské exilové opozice, že petici předali zvláštnímu poradci generálního tajemníka pro Barmu Ibrahimu Gambarimu. Vyjádřili naději, že globální kampaň s názvem Osvoboďte barmské politické vězně ihned! přispěje k větší rozhodnosti Pan Ki-muna při jeho připravované návštěvě Barmy. Podle kuloárových informací by se mohla uskutečnit už začátkem července.

Barmští ochránci lidských práv na tiskové konferenci uvedli, že v barmských vězeních a pracovních táborech je zadržováno 2155 politických vězňů. Od loňského října nechal vojenský režim odsoudit přes 350 demokratických aktivistů, z nichž někteří dostali tresty vězení až 104 let.

Petice byla předaná generálnímu tajemníkovi OSN jen pár dní před 64. narozeninami vůdkyně barmské opozice, nositelky Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij, které hrozí, že ji barmský režim odsoudí na dalších pět let do vězení. Od července 1989 strávila v domácím vězení více než 13 let. Její poslední trest měl vypršet letos 26. května, ale pod záminkou, že nechala přespat ve svém domě nepozvaného Američana, stojí znovu před soudem.

Předseda barmské exilové organizace v USA Aung Din na tiskové konferenci požadoval, aby se Rada bezpečnosti OSN zasadila za vytvoření zvláštní komise, která by se zabývala situací v jeho zemi. Takový krok ale podle některých diplomatů není příliš pravděpodobný, protože by to určité státy mohly považovat za vměšování se do vnitřních záležitostí Barmy.

Bývalí barmští vězňové a příbuzní vězněných aktivistů seznámili novináře s tvrdými podmínkami, v nichž odsouzení žijí. „Trpí systematickým násilím, nedostatkem jídla a léků, jsou jim odpírány kontakty s rodinou,“ řekla představitelka opozice Khin Ohmarová. Za dvacet let ve vězeních zemřelo 140 politických vězňů, dodala.

Stupňující se represí se vojenská junta podle zástupců opozice připravuje na volby v příštím roce. Snahou současného režimu je umlčet demokratické síly, uvedl bývalý politický vězeň Tate Naing.

Vedle petice organizované barmským politickým exilem probíhá na světě další kampaň, v níž bývalí političtí vězni, slavné osobnosti i řadoví občané naléhají na barmskou juntu, aby propustila Su Ťij. K této kampani, která žije z velké části na internetu, se připojili například český exprezident Václav Havel, bývalý jihokorejský prezident Kim Te-džung, obhájkyně lidských práv Šírín Ebadiová z Íránu či americká filmová hvězda Julia Robertsová.

Petici barmské opozice podepsalo 5000 českých občanů, řekl na tiskové konferenci český velvyslanec při OSN Martin Palouš. Podporu jí vyslovili také Václav Havel a šéf diplomacie Jan Kohout. O solidaritě české vlády s hnutím za demokratizaci Barmy podle Palouše svědčí skutečnost, že podpisové archy od organizace Člověk v tísni, která kampaň v České republice zaštiťovala, osobně převzal ministr zahraničí. Dokument podepsalo také 57 členů českého parlamentu z různých politických stran.

Prosazování lidských práv vychází z české zkušenosti z dob komunismu, řekl Palouš. „I u nás byli političtí vězni a i pro ně bylo důležité, aby zaznívaly hlasy mezinárodní solidarity. Myslím, že co platilo tehdy, platí i v dnešním světě. Proto je velice dobré pro takovéto případy zvednout hlas a něco udělat,“ prohlásil.

Autor: ČTK

17.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Volby ve Francii ONLINE: volební místnosti v obležení voličů

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 35 let. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies