Připomenula Havlova vlastní slova o tom, že byl hýčkaným dítětem v bohaté rodině úspěšného inženýra. Dále pak osud za komunismu, kdy rodina o vše přišla a on sám coby člen buržoazie nemohl studovat.

V přehledu československých dějinných událostí připomíná uvolnění 60. let, kdy mohl Havel ve svých hrách otevřeně kritizovat a ironizovat stalinisty. Dále, jak jeho sny stejně jako sny celé generace rozbila invaze v roce 1968 a Havlovy hry byly zakázány. Jeho jednoaktové hry pak byly hrány v soukromí.

BBC cituje Havla, když tvrdil, že nikdy nechtěl být politickým spisovatelem. Připomíná jeho výrok o dobrém umění a divadle zvlášť, které je vždy politické nikoli z vůle autorů nebo režisérů, ale protože je to podstatou divadla.

BBC pak shrnuje dějinný vývoj až po tak zvanou sametovou revoluci, a Havlovo jmenování prezidentem v roce 1989.

"Na rozdíl od předchozích východoevropských politiků byl svěže otevřený, někdo by řekl excentrický, příležitostně projíždějící rozsáhlým hradem na koloběžce," uvádí BBC. Připomíná také to, že Havel jmenoval amerického hudebníka Franka Zappu čestným kulturním vyslancem.

Výčet historických událostí pak pokračuje rozdělením Československa, za něž byl Havel kritizován, abdikoval a byl znovu zvolen, a stal se kritikem korupce, která provázela privatizaci státních podniků.

BBC se také zmiňuje o Havlových zdravotních potížích a o jeho činnosti ve prospěch ochrany lidských práv po ukončení mandátu v roce 2003.

BBC na Havla vzpomíná jako na člověka, který neměl rád pompu a obřadnost, a který, obklopen doma mazanějšími českými politiky, byl ve světě obdivován jako spíše poněkud nervózní vyslanec své země než jako profesionální politik. Vždy toužil vrátit se k psaní, což nakonec učinil.

"Především to byl muž, který nejen pomohl ke zkáze komunismu, ale jemuž se podařilo bez krveprolití," končí nekrolog BBC.