VYBERTE SI REGION

Bělorusko: Lidé berou obchody útokem

Minsk – Znehodnocení běloruského rublu vyvolalo v zemi paniku. Lidé skupují vše, co prodejci nestihli zdražit.

24.5.2011 1
SDÍLEJ:

Alexandr Lukašenko se počtvrté ujal funkce běloruského prezidenta. Západ, který kritizoval kontroverzní prosincové volby, inauguraci bojkotoval.Foto: AP PHOTO/Nikolai Petrov

Lednice, pračky, vysavače, televizory, zlaté šperky, nábytek, kožichy, ale i žehličky, varné konvice nebo kožené rukavice v těchto dnech bleskově mizí z běloruských obchodů. V panice je vykupují lidé zaskočení prudkým růstem cen, který vyvolalo znehodnocení běloruského rublu. Přestože státní média ujišťují o vyřešení situace během několika příštích týdnů, lidé už podle všeho argumentům režimu Alexandra Lukašenka nevěří.

Počínaje minulým týdnem lidé v Bělorusku spíš nakupují než pracují, popisuje situaci v Minsku zpravodaj ruské agentury ITAR-TASS. Skupují všechno, co prodejci ještě nestihli zdražit - po desítkách si odnášejí lahve tvrdého alkoholu a pytle pracích prášků, jistý zákazník si prý v sobotu z obchodu odnesl 36 lednic. Víkendové tržby se vyšplhaly na pětinásobek obvyklého průměru. Na venkově prý došel ocet, sůl a těstoviny.

Nedostatkovým zbožím se nakonec stal i znehodnocený běloruský rubl. Mezi lidmi se rozšířila zpráva, že měna bude v bankomatech na příděl: za 24 hodin bude možné si vyzvednout jen asi 60.000 běloruských rublů, což je v nynějším oficiálním kurzu asi 350 korun. V Minsku, Mogilevě a Gomelu se okamžitě začaly tvořit fronty před bankomaty navzdory opakovanému ujišťování šéfa běloruské Státní banky, že se žádná omezení nechystají.

Měnová krize

Panická nervozita na běloruském vnitřním trhu je důsledkem hluboké měnové krize, která propukla koncem března. Příčinou krize jsou podle měnových expertů hrubé hospodářské a politické chyby Lukašenkova režimu, který v zemi udržuje sovětský model hospodaření. Před loňskými prosincovými volbami se Lukašenko snažil získat přízeň voličů výrazným zvýšením mezd zaměstnanců státních podniků, dotacemi a levnými půjčkami. Naspořené rubly Bělorusové okamžitě investovali do nákupu dolarů a eur.

Ještě na přelomu loňského a letošního roku stál v Minsku dolar kolem tří běloruských rublů - nyní je k mání oficiálně za 3155 rublů, reálně ale (tedy na černém trhu) až za trojnásobek. Státní banka přestala cizí měnu uvolňovat k volnému prodeji.

V důsledku střemhlavé inflace se Bělorusové snaží nakoupit v obchodech cokoli, co má trvalejší hodnotu. Experti volají po revizi rozpočtových pravidel, privatizaci státních podniků a zrušení dotací ve stavebnictví, dopravě a zemědělství.

Podle předsedy běloruské vlády Michaila Mjasnikoviče má zemi spasit Moskvou dojednaná půjčka ve výši několika miliard dolarů. Výměnou chce ale Kreml získat kontrolu nad síti plynovodů, která je páteří běloruské ekonomiky.

Čtěte také: Bělorusko: o zdražování a nezaměstnanosti se nepíše

Autor: ČTK

24.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies