VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bělorusko popravilo oba muže odsouzené za atentát v metru

Minsk - Bělorusko popravilo oba muže odsouzené k trestu smrti za loňský dubnový atentát v minském metru, který si vyžádal 15 mrtvých a desítky zraněných. Oznámila to v sobotu večer běloruská státní tisková agentura BelTA.

18.3.2012 6
SDÍLEJ:

Atentátníci z metra v Minsku u soudu: Uladzislav Kavaljov a Dzmitryj Kanavalav.Foto: ČTK

Popravy se uskutečnily navzdory odporu, který soudní verdikt vyvolal v zahraničí, a navzdory výzvám, aby Minsk od absolutního trestu upustil.

„Rozsudky smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem byly vykonány,“ citovala běloruská televize sdělení tiskové agentury.

O Kavaljovově popravě již v sobotu dopoledne informovala jeho rodina a už tato zpráva se setkala s kritickou reakcí v zahraničí. Rodina druhého odsouzeného s novináři neudržuje kontakt, a tak byl jeho osud zprvu nejasný. Kavaljovovi blízcí řekli, že o vykonání trestu je běloruský Nejvyšší soud zpravil dopisem datovaným 16. března.

„Jsme hluboce zarmouceni touto zprávou,“ reagoval generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland na informaci o první popravě. Zároveň prohlásil, že „běloruské úřady se stávají stále více izolovanými od demokratické Evropy“.

Ještě před oznámením druhé popravy kritizoval postup Minsku také německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, který řekl, že Kavaljovovu popravu odmítá. Šéf německé diplomacie zároveň vyslovil politování nad tím, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko ignoroval výzvy, aby na trestu smrti netrval.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz podle agentury DPA prohlásil, že je zděšen zprávou o popravě v Minsku. Také on reagoval ještě před informací o druhé popravě. Trest smrti je podle Schulze „nevratný, krutý a hanebný“.

Za své činy, kterými údajně chtěli dosáhnout změny totalitního režimu, byli oba pětadvacetiletí mladíci odsouzeni loni v listopadu. Obhajoba přitom neuspěla s námitkami, že předložené důkazy jsou neprůkazné.

Kromě atentátu v metru, který měl za následek 15 mrtvých a přes 300 zraněných, byli Kanavalav a Kavaljov obžalováni ze dvou dalších pumových útoků, a to ve Vitebsku v roce 2005 a v Minsku v roce 2008. Při těchto akcích byly desítky lidí zraněny, ale nikdo nezahynul.

Zatímco Kanavalav se podle agentury ITAR-TASS přiznal k oběma minským atentátům, Kavaljov před soudem odvolal své přiznání na policii a řekl, že ho učinil pod nátlakem. Po vynesení rozsudku Kavaljov požádal o prezidentskou milost; Kanavalav, který byl označen za hlavního strůjce atentátu, odmítl žádat o omilostnění a podle neoficiálních zdrojů to za něj učinila jeho matka.

Běloruský prezident však tento týden možnost milosti pro oba odsouzené odmítl. Podle Lukašenka byl jejich čin mimořádně nebezpečný a měl zvlášť těžké následky.

Po vynesení rozsudku tisíce lidí podepsaly petici proti trestu smrti. Ze zahraničí mimo jiné zazněla výzva od generálního tajemníka Rady Evropy, aby Bělorusko od trestu smrti pro oba muže ustoupilo. „Zločin, z jehož spáchání byli shledáni vinnými, byl barbarský, ale jejich trest nesmí být stejný… oběti teroristických činů v Minsku volají po spravedlivém soudu, nikoli po mstě,“ řekl Jagland.

V běloruských opozičních médiích se objevovaly spekulace, že v atentátu mohla mít prsty běloruská tajná služba nebo jiné složky mocenského aparátu autoritářského státu. Na internetu bloggeři tvrdili, že režim chce po vzoru sovětského diktátora Josifa Stalina krvavým terorem odvést pozornost od těžké politické a hospodářské krize.

O tomto víkendu zazněly nové spekulace v souvislosti s tím, že rozsudek smrti vynesený loni 30. listopadu byl realizován relativně rychle – po necelých čtyřech měsících. Běloruskou praxí přitom bývá, že poprava následuje rok či dva po oznámení verdiktu. „Verze, že celá záležitost je grandiózní provokací bezpečnostních služeb, je stále velmi populární,“ řekl serveru Gazeta.ru listu minský politolog Viktor Děmidov. Podle něj uspěchaná poprava posílí kontroverznost, která kolem atentátu v minském metru existuje.

Bělorusko je jediným z evropských států, kde nebyl trest smrti zrušen či alespoň jeho výkon pozastaven. Podle aktivistů organizací na ochranu lidských práv tam od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 na základě soudního rozhodnutí přišlo o život na 400 lidí. V Bělorusku se popravuje výstřelem do týla, termín a místo popravy jsou považovány za státní tajemství a pozůstalí se nedozvědí ani to, kde byl jejich blízký pohřben.

Čtěte také: Jeden z mužů odsouzených k smrti za atentát v Minsku byl popraven

Autor: ČTK

18.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

EET ilustrační foto
5

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Ilustrační foto.
6

Policie v Porsche. Muži zákona jezdí zabavenými auty

Pohledem Realistů: Naše ambice jsou realistické

V minulých dnech jsme začali s představováním naší strany. Máme za sebou Prahu, Ostravu a Brno, další místa nás čekají. Svým příznivcům i široké veřejnosti podrobně vysvětlujeme svá východiska, plány i cíle. I naše ambice. 

DOTYK.CZ

Evropa, daňový ráj to na pohled

Španělsko a další země EU by podle MMF hospodařily s přebytkem. Kdyby část jejich daní nemizela za hranicemi.

Policie obvinila hejtmana Půtu z korupce. Nic jsem neudělal, říká politik

Po téměř třech letech ukončili kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu vyšetřování údajné korupce kolem libereckého hejtmana Martina Půty (STAN). Spis předali státnímu zástupci s návrhem obžalovat Půtu a dalších 12 lidí a také čtyři firmy. Hejtmana viní z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí pět až deset let vězení, uvedlo dnes Právo.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies