Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bělorusko popravilo oba muže odsouzené za atentát v metru

Minsk - Bělorusko popravilo oba muže odsouzené k trestu smrti za loňský dubnový atentát v minském metru, který si vyžádal 15 mrtvých a desítky zraněných. Oznámila to v sobotu večer běloruská státní tisková agentura BelTA.

18.3.2012 6
SDÍLEJ:

Atentátníci z metra v Minsku u soudu: Uladzislav Kavaljov a Dzmitryj Kanavalav.Foto: ČTK

Popravy se uskutečnily navzdory odporu, který soudní verdikt vyvolal v zahraničí, a navzdory výzvám, aby Minsk od absolutního trestu upustil.

„Rozsudky smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem byly vykonány,“ citovala běloruská televize sdělení tiskové agentury.

O Kavaljovově popravě již v sobotu dopoledne informovala jeho rodina a už tato zpráva se setkala s kritickou reakcí v zahraničí. Rodina druhého odsouzeného s novináři neudržuje kontakt, a tak byl jeho osud zprvu nejasný. Kavaljovovi blízcí řekli, že o vykonání trestu je běloruský Nejvyšší soud zpravil dopisem datovaným 16. března.

„Jsme hluboce zarmouceni touto zprávou,“ reagoval generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland na informaci o první popravě. Zároveň prohlásil, že „běloruské úřady se stávají stále více izolovanými od demokratické Evropy“.

Ještě před oznámením druhé popravy kritizoval postup Minsku také německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, který řekl, že Kavaljovovu popravu odmítá. Šéf německé diplomacie zároveň vyslovil politování nad tím, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko ignoroval výzvy, aby na trestu smrti netrval.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz podle agentury DPA prohlásil, že je zděšen zprávou o popravě v Minsku. Také on reagoval ještě před informací o druhé popravě. Trest smrti je podle Schulze „nevratný, krutý a hanebný“.

Za své činy, kterými údajně chtěli dosáhnout změny totalitního režimu, byli oba pětadvacetiletí mladíci odsouzeni loni v listopadu. Obhajoba přitom neuspěla s námitkami, že předložené důkazy jsou neprůkazné.

Kromě atentátu v metru, který měl za následek 15 mrtvých a přes 300 zraněných, byli Kanavalav a Kavaljov obžalováni ze dvou dalších pumových útoků, a to ve Vitebsku v roce 2005 a v Minsku v roce 2008. Při těchto akcích byly desítky lidí zraněny, ale nikdo nezahynul.

Zatímco Kanavalav se podle agentury ITAR-TASS přiznal k oběma minským atentátům, Kavaljov před soudem odvolal své přiznání na policii a řekl, že ho učinil pod nátlakem. Po vynesení rozsudku Kavaljov požádal o prezidentskou milost; Kanavalav, který byl označen za hlavního strůjce atentátu, odmítl žádat o omilostnění a podle neoficiálních zdrojů to za něj učinila jeho matka.

Běloruský prezident však tento týden možnost milosti pro oba odsouzené odmítl. Podle Lukašenka byl jejich čin mimořádně nebezpečný a měl zvlášť těžké následky.

Po vynesení rozsudku tisíce lidí podepsaly petici proti trestu smrti. Ze zahraničí mimo jiné zazněla výzva od generálního tajemníka Rady Evropy, aby Bělorusko od trestu smrti pro oba muže ustoupilo. „Zločin, z jehož spáchání byli shledáni vinnými, byl barbarský, ale jejich trest nesmí být stejný… oběti teroristických činů v Minsku volají po spravedlivém soudu, nikoli po mstě,“ řekl Jagland.

V běloruských opozičních médiích se objevovaly spekulace, že v atentátu mohla mít prsty běloruská tajná služba nebo jiné složky mocenského aparátu autoritářského státu. Na internetu bloggeři tvrdili, že režim chce po vzoru sovětského diktátora Josifa Stalina krvavým terorem odvést pozornost od těžké politické a hospodářské krize.

O tomto víkendu zazněly nové spekulace v souvislosti s tím, že rozsudek smrti vynesený loni 30. listopadu byl realizován relativně rychle – po necelých čtyřech měsících. Běloruskou praxí přitom bývá, že poprava následuje rok či dva po oznámení verdiktu. „Verze, že celá záležitost je grandiózní provokací bezpečnostních služeb, je stále velmi populární,“ řekl serveru Gazeta.ru listu minský politolog Viktor Děmidov. Podle něj uspěchaná poprava posílí kontroverznost, která kolem atentátu v minském metru existuje.

Bělorusko je jediným z evropských států, kde nebyl trest smrti zrušen či alespoň jeho výkon pozastaven. Podle aktivistů organizací na ochranu lidských práv tam od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 na základě soudního rozhodnutí přišlo o život na 400 lidí. V Bělorusku se popravuje výstřelem do týla, termín a místo popravy jsou považovány za státní tajemství a pozůstalí se nedozvědí ani to, kde byl jejich blízký pohřben.

Čtěte také: Jeden z mužů odsouzených k smrti za atentát v Minsku byl popraven

Autor: ČTK

18.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
AKTUALIZOVÁNO
29 18

Ministr Pelikán podal žalobu na soudkyni Helenu Královou

Kim Čong Un
10

KLDR nazvala Trumpa psem. Od Jižní Koreje dostane humanitární injekci

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

Modelce, která chtěla dobýt svět, hrozí mnohaletý žalář

Chtěla dobýt modelingový svět, nyní jí však hrozí, že svou krásou bude dlouhé roky ohromovat pouze osazenstvo věznice.

Meteorologové varují: Vytrvalý déšť může v Beskydech zvednout hladiny řek

Vydatný a vytrvalý déšť v Beskydech může během dneška a v noci zvedat hladiny řek hlavně v povodí Olše a Ostravice. Krátkodobě může být překročen i třetí stupeň povodňové aktivity, informoval dopoledne Český hydrometeorologický ústav.

AUTOMIX.CZ

Kolik stojí vlastnictví McLarenu F1? Tohoto majitele náklady donutily vůz prodat

Je jasné, že vlastnictví vzácného supersportu nepřináší jen radost. Péče o automobilový klenot totiž vyžaduje také spoustu peněz. Slavný McLaren F1 není výjimkou, což potvrzuje americký podnikatel, sběratel aut a dnes už bývalý majitel právě McLarenu F1, který prozradil, jaké náklady si tento vůz vyžádal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení