VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Berlín a Paříž slaví 50 let spolupráce, chtějí ji dál prohlubovat

Berlín - Německo a Francie chtějí dál posilovat vzájemnou spolupráci, v jejímž rámci se chystají například představit společné návrhy na prohloubení hospodářské a měnové unie. Oznámili to v úterý německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande.

22.1.2013 2
SDÍLEJ:

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande.Foto: ČTK

A sice u příležitosti berlínských oslav 50. výročí podpisu Elysejské smlouvy, kterou byly položeny základy pro úzkou spolupráci mezi oběma zeměmi.

„Jsme si vědomi naší obrovské odpovědnosti za zlepšení situace v Evropě, za překonání krize eura a za to, aby byl umožněn hospodářský růst," prohlásila na společné tiskové konferenci Merkelová.

„Proto chceme do května představit společné návrhy pro červnový summit Evropské unie, v nichž půjde o stabilizaci a prohloubení hospodářské a měnové unie. Jde nám o užší hospodářsko-politickou spolupráci s cílem zajistit sociální jistotu, zaměstnanost, růst, finanční stabilitu a konkurenceschop­nost," uvedla kancléřka.

Hollande vyzdvihl pokrok, kterého dosáhla EU a eurozóna v boji proti krizi a který by podle něj bez spolupráce Berlína a Paříže nebyl možný. Socialistický francouzský prezident také popřel, že by si s křesťanskode­mokratickou kancléřkou nerozuměl. „Chemie mezi námi funguje," prohlásil za přikyvování Merkelové Hollande, který si s německou političkou začal dokonce tykat, jak si povšimla německá média.

Setkání obou státníků bylo součástí oslav 50. výročí Elysejské smlouvy, kterou 22. ledna 1963 podepsali někdejší spolkový kancléř Konrad Adenauer a tehdejší francouzský prezident Charles de Gaulle a která formálně zahájila úzkou spolupráci mezi Paříží a Berlínem. Předcházel jí proces usmíření mezi oběma do té doby rivalskými státy, které jsou nyní označovány za motor evropské integrace.

Do Berlína na oslavy kromě Hollandea přijela téměř celá pařížská vláda a také obě komory francouzského parlamentu. Jejich vrcholem bude společné zasedání německého Spolkového sněmu a francouzského Národního shromáždění, dolních komor zastupitelských sborů, na němž jako hlavní řečníci promluví znovu Merkelová a Hollande.

Autor: ČTK

22.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies