Oznámila to dnes komise, která případ vyšetřovala, a potvrdila výsledky předběžného šetření neštěstí, považovaného za nejhorší od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

"Automatický systém ukazující hladinu metanu byl záměrně vypnut, aby ukazoval nižší hladinu koncentrace plynu a zabránilo se tak zavření dolu," řekl představitel Ruské služby technického dohledu (Rostěchnadzor) Konstantin Pulikovskij. Obvinil manažery dolu "na všech úrovních", že dali k tomu pokyn.

"Je možné, že mezi viníky jsou i ti, kteří v dole zemřeli. Jména podezřelých musí být ještě zjištěna," dodal.

Podle ruských médií není tajemstvím, že horníci občas manipulují s bezpečnostními systémy, protože nechtějí, aby upozorňovaly na zvýšenou hladinu metanu. V takovém případě musejí opustit pracoviště a vyfárat na povrch. Přerušení práce se potom odrazí na jejich mzdách, jejichž větší část závisí na odvedeném výkonu.

Podle odborů mají horníci na výběr mezi prací s vysokým rizikem a také s vyšší mzdou a nízko placenou bezpečností.

"K naší lítosti máme takový systém, že horníci jsou nuceni riskovat život, aby si více vydělali. Když se nepodvolí riziku, dostávají almužnu," řekl šéf nezávislého odborového svazu horníků Alexandr Sergejev.

Podle něho horníci, kteří neplní limity, dostávají 9000 rublů měsíčně (zhruba 7000 Kč), zatímco ti, kdo plní, si přijdou na 30.000 až 40.000 rublů (24.000-32.000 Kč). Průměrný plat v Rusku je v přepočtu necelých 10.000 Kč.

Doly na území bývalého Sovětského svazu, především v Rusku a na Ukrajině, jsou v současnosti považovány za jedny z nejnebezpečnějších na světě. Příčinou havárií v nich bývá porušování pravidel bezpečnosti práce a zastaralé zařízení. Od roku 1991 v nich zahynulo již několik tisíc horníků.

Po neštěstí v dole Uljanovskaja byla nařízena revize všech šachet a důlních společností v Rusku. Na Sibiři bylo pak dočasně uzavřeno 20 dolů, kde byla při kontrole zjištěna nedostatečná bezpečnostní opatření.