VYBERTE SI REGION

Bin Ládina prý rozčilovala ztráta vlivu Al-Káidy, plánoval další útoky na USA

Washington - Vůdce teroristické sítě Al-Káida Usáma bin Ládin se podle svých poznámek a dopisů nalezených v místě jeho posledního úkrytu rozčiloval nad ztrátou operačních kapacit své organizace. Zároveň ho vyvádělo z míry, že muslimové, které chtěl poštvat proti jejich vládám a Západu, ztráceli k Al-Káidě důvěru.

3.5.2012
SDÍLEJ:

Pákistánské úřady nechaly v únoru bývalý Bin Ládinův úkryt zbouratFoto: čtk

Podle agentury AP Bin Ládinovy záznamy umístilo dnes na internet středisko americké armády pro boj s terorismem. Jde o 17 dokumentů, které našlo americké komando v bin Ládinově domě v pákistánském Abbottábádu, kde ho před rokem zabilo.

Zatímco bin Ládin čelil hroutící se prestiži Al-Káidy v očích islámského světa, nalezené dokumenty svědčí o tom, že hlavní pozornost nadále věnoval útokům proti Američanům a přišel i s plánem zabít americké vůdce v čele s prezidentem, i když to mělo pramalou naději na úspěch.

„Chystám se vydat prohlášení, že zahajujeme novou fázi napravování toho, co jsme způsobili," napsal například bin Ládin v roce 2010. „Dělám to proto, abychom si mohli získat zpátky, dá-li Bůh, důvěru velké části těch, kteří ji ve svaté bojovníky ztratili," dodal.

Obamova smrt

Bin Ládin si především přál sestřelit letouny přepravující prezidenta Baracka Obamu a bývalého šéfa amerických sil v Afghánistánu generála Davida Petraeuse. Domníval se, že s Obamovou smrtí by se do čela USA dostal „zcela nepřipravený" viceprezident Joe Biden, což by podle něho uvrhlo zemi do chaosu.

Bin Ládinova korespondence také ukazuje, že vůdce sítě měli jeho polní velitelé v úctě, ale někdy ho rovněž ignorovali, například když přehlíželi jeho naléhavé výzvy, aby útočili na americké cíle.

Podle analýzy amerických odborníků, která doprovází bin Ládinovu korespondenci, byl vůdce Al-Káidy znepokojen neschopností teroristických skupin operujících v terénu získat podporu veřejnosti pro své poslání. Byl také znepokojen jejich neúspěšnými mediálními kampaněmi a špatně plánovanými operacemi, při nichž bylo i podle něho samotného zabito příliš mnoho nevinných muslimů.

Jeden z bin Ládinových poradců mu také radil, aby se distancoval od irácké odnože hlásící se k Al-Káidě, která tím byla proslulá. Bin Ládin také vybízel ostatní skupiny, aby se vyvarovaly jejích chyb.

Veřejná opatření

Mezi dokumenty se našel také dopis někdejšího druhého muže po bin Ládinovi abú Jahjá Libího adresovaný Pákistánskému hnutí Taliban (Tehríke Taliban, TTP), v němž jeho činitele varuje před bezbřehými útoky proti muslimům a hrozí jim „veřejným opatřením", pokud nezmění své praktiky a přestanou páchat chyby, které porušují islámské právo.

Sám bin Ládin také apeloval na šéfa odnože Al-Káidy v Jemenu, aby se místo úsilí o svržení tamější vlády zaměřoval na útoky na americké cíle. O uznání islamistických milicí Šabab zřejmě ale tolik nestál, protože jejich vůdce považoval za neschopné a příliš přísné v uplatňování islámského práva šaría například při trestání zlodějů usekáváním ruky.

Podle americké strany komunikovala Al-Káida například i s Íránem, ale spíš ve snaze získat svobodu pro své vězněné aktivisty. O Pákistáncích se bin Ládin ve svých poznámkách vyjadřuje jako o bratrech, konkrétně ale nikoho z významných činitelů země jako spojence nejmenuje.

Podle AP ovšem podobné materiály údajně mohou existovat ovšem pod označením „přísně tajné". Podle amerického generála ve výslužbě Johna Abizaida je totiž pravděpodobné, že zveřejněné dokumenty (vztahující se k období let 2006 až 2011) jsou jen zlomkem toho, co bylo v bin Ládinově skrýši nalezeno.

Křik dětí

Ven se mohly dostat jen některé zajímavosti z bin Ládinova osobního života: například byl hrdý na bezpečnostní opatření, která jeho a jeho rodinu chránila v Pákistánu po řadu let. Chválil také příbuzné, že dohlíželi i na to, aby se před cizími lidmi neprozrazovaly křikem malé děti.

Podle amerických analytiků bylo komando, které bin Ládina přepadlo, vycvičeno i k tomu, aby posbíralo všechen možný písemný a počítačový materiál, aby mohl být analyzován a aby mohl bezpečnostní složky dovést k dalším činitelům Al-Káidy.

Ukázalo se, že bin Ládin nebyl s to řídit operace skupin, které se k němu hlásily, a tak tyto skupiny jednaly zcela samostatně.

Poradce Bílého domu pro boj s terorismem John Brennan před několika dny řekl, že bin Ládin psal i o svých obavách ohledně budoucnosti Al-Káidy, která prý neměla moc nadějí na přežití vzhledem k rychlé likvidaci jejích vůdců Američany. Podle Brennana se tak potvrzuje, že USA jsou v mnohem větším bezpečí od té doby, co byl bin Ládin usmrcen.

Autor: ČTK

3.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies