VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tony Blair odchází obdivován i nemilován

LONDÝN - Britský premiér Tony Blair říká, že "nehraje hru na úspěchy a neúspěchy". Nechává ji prý na novinářích a historicích.

29.4.2007
SDÍLEJ:

Tony BlairFoto: REUTERS/Carl De Souza/WPA Pool

Právě ti ji nyní hrají naplno a právě o něm - Blair 1. května oslaví deset let v úřadu a zároveň začne poslední etapa jeho "dlouhého sbohem", tedy postupného odchodu z funkce, který ohlásil loni na podzim a dokončí letos v létě.

Blair stejně jako jeho konzervativní předchůdkyně Margaret Thatcherová zvítězil ve třech volbách po sobě - což pro labouristického premiéra je historické prvenství. Na rozdíl od Thatcherové ale nejspíš nedotáhne jejích 11 a půl roku v úřadu.

Před deseti lety nastoupil do Downing Street jako jeden z nejmladších premiérů s elánem a slibem, že bude vládnout pro všechny Brity. I když průzkumy mínění ukazují, že většina voličů si nyní už přeje jeho odchod, není pochyb, že se mu za deset let podařilo možná více, než si mnozí dokázali představit.

Tony Blair dokázal, že Labouristická strana dokáže úspěšně řídit ekonomiku. Podle kritiků na labouristické levici při tom stranu navždy zničil, podle jiných modernizoval a přizpůsobil 21. století dříve, než to udělaly jiné strany nejen v Británii, ale i v Evropě. I když jeho "třetí cesta" má mnoho kritiků, není pochyb o tom, že z britské politické debaty prakticky vypudil ideologické pojmy jako pravice a levice a zaměřil ji na efektivitu státních služeb, účel, pragmatismus.

Stejně jako Margaret Thatcherová si mohla pochvalovat, že Blair ji v některých bodech kopíruje, a tak jí složil vlastně největší kompliment, může Blair dnes poukázat na to, že nynější konzervativní vůdce a nástupce Thatcherové David Cameron se snaží v mnohém kopírovat právě jeho.

"Blairův triumf není v tom, že posunul Labouristickou stranu z extrémně levého křídla do středu, ale v tom, že pojmy levice, pravice a střed prostě zrušil," říká profesor Essexské univerzity Anthony King. "Pole, na kterém se odehrává politika, se prostě posunulo," napsal Blair ve vlastním hodnocení politického desetiletí, které rozdal poslancům.

I když Blairovým hlavním cílem bylo měnit Británii, není pochyb, že do jisté míry změnil svět. Pro mnoho lidí zůstane zapsán jako spoluautor nynější krize v Iráku, i když mnoho lidí už zapomnělo, že Blair svou teorii mezinárodních intervencí vyslovil již v projevu v Chicagu v roce 1999.

Od nástupu do úřadu poslal britské vojáky do Kosova (1999), Sierry Leone (2000), Afghánistánu (2001) a Iráku (2003). První tři zásahy se považují za převážně úspěšné. O názoru na Irák platí pravý opak. "Jsem hrdý intervencionista," říká ale i dnes Blair, podle něhož jsou jeho rozhodnutí zasáhnout založena na doktríně mezinárodního společenství, jehož každý člen nese odpovědnost a musí se jí zhostit.

Každodenní zabíjení v Iráku pro mnohé definuje Blaira i jeho zahraniční politiku. Pro některé to byla akce, za kterou by měl být jednou souzen. Královský institut pro mezinárodní záležitosti nedávno v analýze napsal, že Blairovo selhání spočívá v tom, že nedokázal americkou vládu George Bushe v ničem významném ovlivnit, a to navzdory britským vojenským, finančním a diplomatickým obětem. Mnoho Britů si myslí něco podobného, i když zásah v Iráku zde stále není tak nepopulární jako v mnohých jiných evropských zemích. Nicméně 58 procent Britů ho nyní považuje za největší Blairovu chybu.

Konflikt, který se mu naopak vyřešit podařilo, je Severní Irsko, kde po létech zavilé nesnášenlivosti převažuje snaha o hledání politických řešení, a to hlavně díky nasazení, s jakým o řešení bojoval Tony Blair. Premiér dokázal také znovu roztočit globální jednání o možných společných akcích proti změnám klimatu a prosadit nový přístup vyspělých států k pomoci Africe.

Jedním z Blairových diplomatických cílů bylo dovést Británii "do středu" rozhodování o Evropské unii. Není pochyb o tom, že Británie dnes už není neustále na okraji a proti všem jako dříve, ale její vliv nedosahuje tam, kam premiér chtěl dojít. Zčásti je to důsledkem rozporů kolem Iráku, zčásti politikou jiných zemí, kterým není britský vliv po chuti. Zčásti pokračující britskou pragmatickou skepsí, která má ale zejména po vstupu deseti nových členských zemí a po prohře snah o velkolepou ústavní smlouvu mnohem více zastánců, než když Blair nastoupil do Downing Street.

Z britského hlediska je ale právě nyní EU na novém začátku - německá kancléřka je Londýnu více nakloněna než její předchůdce a Francie bude mít nového prezidenta a novou dynamiku.

"Tony Blair bude mít obrovský politický odkaz. O tom není pochyb. Potíž je, že v ní budou velké neúspěchy vedle velkých úspěchů a rozhodnout bude muset historie," soudí profesor King.

 

Výběr Blairových výroků během jeho premiérského působení

LONDÝN/PRAHA - Výběr výroků Tonyho Blaira, který 2. května bude již deset let britským premiérem:

"Jsme velikou zemí, britský lid je veliký. Je to velká čest vám sloužit a zastupovat vás," prohlásil 2. května 1997, v den, kdy se stal premiérem.

"Tato dohoda se zrodila díky odvaze národů odhodlaných neopakovat svou minulost. Je to dar historie naší budoucnosti. Žárlivě jej střežme a moudře používejme," řekl po podpisu dohody mezi Ruskem a NATO 27. května 1997.

"Diana byla skvělou osobností, vřelá, plná zájmu, a měli ji rádi nejen lidé ve Velké Británii, ale na celém světě. Celá Británie, my všichni jsme šokováni a ve stavu nejhlubšího smutku," řekl po tragické smrti princezny Diany 31. srpna 1997.

"Lidé tady si zaslouží lepší budoucnost než život plný krveprolití a vražd," pronesl 8. dubna 1998 k znepřáteleným stranám v Ulsteru, dva dny před podpisem mírové velkopáteční dohody.

"Moje politika vychází z víry, že jako jednotlivci se můžeme realizovat pouze v prosperující, občanské společnosti, kterou tvoří silné rodiny a občanské instituce a která je podepřena rozumnou vládou," řekl listu The Independent v září 1998.

"Děláme to, co je správné. Pro Británii. Pro Evropu. Pro svět, který musí vědět, že nemůže být dovoleno, aby barbarství porazilo spravedlnost," uvedl 26. března 1999, před leteckým zásahem NATO proti Miloševičově Jugoslávii.

"Británie dluží Američanům podporu za jejich pomoc během druhé světové války a nyní jim ji poskytne bez váhání," potvrdil 20. září 2001 závazek Británie podpořit USA při očekávaných odvetných akcích proti světovému terorismu.

"Pokud bychom nyní ustoupili, budoucí konflikty budou nepochybně mnohem horší a ničivější," prohlásil 18. března 2003 v parlamentu před nadcházející válkou v Iráku.

"Rozhodnutí, kdo bude příští premiér, je samozřejmě na britském lidu, oni jsou boss. Ale pokud budu zvolen, budu sloužit plné (příští) funkční období, ale nebudu pak kandidovat na čtvrté období," řekl 1. října 2004 v BBC o své politické budoucnosti, těsně před drobnou operací srdce.

"Příští stranický sjezd (labouristů) za dva týdny bude mým posledním sjezdem v roli šéfa strany. Také na kongres odborářské centrály TUC pojedu naposledy, zřejmě k oboustranné úlevě," uvedl v televizním prohlášení 7. září 2006. "Nyní přesný termín (odchodu) nesdělím. Nemyslím si, že by to bylo správné. Udělám to někdy v budoucnosti a udělám to v zájmu země," dodal.

"Když jsem v politice začínal, chtěl jsem být dobrý pro všechny. Nyní vím, že to není možné. Časem se naučíte, že nejlepší je udělat to, o čem jste přesvědčení, že je správné. Každý podle vlastního názoru. To je teorie pana Tonyho…," prohlásil mimo jiné 19. prosince 2006 při přednášce na univerzitě ve Spojených arabských emirátech.

 

29.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
10 32

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies