VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bloomberg: Ukrajinští oligarchové se pustili do sebe

Kyjev – I když jedním z cílů loňské revoluce v Kyjevě bylo zbavit destruktivního vlivu a moci ukrajinské miliardáře, ti z nich, kteří se dají považovat za občansky uvědomělejší, zemi stejně nakonec řídí. Napsal to komentátor agentury Bloomberg Leonid Beršidskij, podle něhož to nyní vypadá, že se začínají chovat stejně jako dřív.

21.3.2015 38
SDÍLEJ:

Ihor Kolomojskyj.Foto: ghall.com.ua

Ještě dříve, než se loni prezidentem stal čokoládový magnát Petro Porošenko, byl v jeho domovské Dněpropetrovské oblasti jmenován gubernátorem Ihor Kolomojskyj. Nyní se tito dva oligarchové dostali do otevřeného střetu, který pro bezprostřední budoucnost Ukrajiny nevěstí nic dobrého, uvedl komentátor Bloombergu.

Kolomojskyj byl pro mnoho Ukrajinců hrdinou porevolučního období. Úřadu guvernéra se ujal v době, kdy Rusko rozdmýchávalo nepokoje na východě Ukrajiny. Aby země o Dněpropetrovskou oblast nepřišla, stal se Kolomojskyj nejštědřejším sponzorem ukrajinských nacionalistických oddílů. Dokonce i část z obrněných vozidel, která jezdila pro jeho finanční ústav Privatbank, posloužila k vojenským účelům. Díky tomuto úsilí se separatisté v jeho regionu neuchytili. Jiný bohatý průmyslník, Serhij Taruta, který byl jmenován gubernátorem v Doněcké oblasti, v této funkci neobstál, protože mu chybělo vášnivé osobní nasazení typické pro Kolomojského. Velkou část této oblasti nyní ovládají proruští povstalci.

Rozšíření impéria

Nicméně Kolomojskyj zcela nezištně nejednal, píše komentátor Bloombergu. Lobboval proti svých konkurentům, jako je Rinat Achmetov nebo Viktor Pinčuk, a zřejmě se domníval, že se mu podaří rozšířit své impérium výměnou za pomoc, kterou poskytl ukrajinskému státu. Zároveň si udržel moc v několika formálně státních společnostech, do nichž za předchozího režimu dosadil své manažery.

Jednou z touto firem byla ropná UkrTransNafta, kde člověkem Kolomojského byl od roku 2009 ředitel Oleksandr Lazorko. Zařídil změnu rozložení kapacity ropovodu ve prospěch málo využívané rafinérie vlastněné Kolomojským a umožnil, aby získávala ropu z Ázerbájdžánu, čímž jí odpadly náklady za přepravu suroviny po železnici. Ruský gigant Lukoil, který v důsledku tohoto kroku musel zavřít vlastní rafinérii, proti vyšachování z ropovodu ostře protestoval.

Obsazení sídla UkrTransNafty

Porošenko sice nemá v ropném byznysu žádné osobní zájmy, ale nezávislost a vliv Kolomojského pro něho představuje hrozbu. Své manipulace prý prováděl příliš okatě a elita z něj začala mít strach. Ve čtvrtek vláda jmenovala nového šéfa UkrTransNafty, Lazorko ale odejít nechtěl. Strážci nového ředitele se museli probojovat přes ochranný kordon.

Kolomojskyj zareagoval rychle a sídlo firmy obsadil s jednotkou zamaskovaných mužů. Později se pustil do novinářů, kteří o dění informovali a tvrdil, že budovu přišel „osvobodit od ruských sabotérů". Ministrovi energetiky Volodymyru Demčyšynovi se od něho zřejmě dostalo lepšího vysvětlení, protože se rozhodl nezavolat policii, aby Kolomojského z budovy vytlačila. Podle portálu pravda.com.ua Kolomojskyj Demčyšynovi řekl, že pokud to bude nutné, dostane do Kyjeva 2000 dobrovolných bojovníků, „protože jsou mu odebírány podniky". Těmi „podniky" Kolomojskyj myslel UkrTransNaftu a další státem kontrolovanou společnost Ukrnaftu, v níž má menšinový podíl, ale ovládá management.

Těžký úkol

Bylo by přirozené, aby ho Porošenko vyhodil z gubernátorského úřadu. „Země dostala těžký úkol," napsal na svém blogu Mustafa Najem z Porošenkova volebního bloku. Pokud na tuto událost nijak nezareaguje, předvede se Ukrajina před svými věřiteli a spojenci jako „neschopný stát, o jakém po léta sní Vladimir Putin", upozorňuje Najem.

I když Porošenko Kolomojského odvolá, ten díky svému bohatství a vlivu na dobrovolnické oddíly nadále zůstane vlivnou figurou. Když o někom prohlásí, že je to „ruský rozvraceč", tisíce ozbrojených lidí ho poslechnou už kvůli tomu, že je schopen je lépe vyzbrojit a zaplatit než vláda v Kyjevě. Kolomojskyj je příliš chytrý na to, aby se pouštěl do vojenského převratu, píše Bloomberg, ale jen stěží se nechá od Porošenka sekýrovat.

Ukrajina se sice snaží směřovat na Západ, zůstává ale zemí, kterou řídí oligarchové a kterou po léta vykrádala malá skupina bezohledných mužů. Ukrajincům se je zatím nepodařilo svrhnout a místo toho se rozhodli v jejich sporech podporovat tu nebo onu stranu. To znamená, že loňská revoluce ve skutečnosti neskončila a nezbývá než doufat, že bude pokračovat mírovou cestou, uzavírá komentář Bloomberg.

Autor: ČTK

21.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 38
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies