VYBERTE SI REGION

Boj o Bílý dům: Dojde v USA na revoluci naštvaných? Iowa hodně napoví

Des Moines /INFOGRAFIKA/ – Vidina Oválné pracovny v Bílém domě dělá s kandidáty na amerického prezidenta často nevídané věci.Ve snaze oslovit voliče se i z těch nejbohatších politiků najednou stávají obyčejní sousedé „od vedle" – a tak třeba šampionka demokratů, exministryně zahraničí a bývalá první dáma Hillary Clintonová zahajuje svou cestu za voliči v malé dodávce, zatímco milionář a republikánský favorit bankéřů Ted Cruz voličům v džínách a vyhrnuté košili servíruje kuřecí polévku.  

1.2.2016 15
SDÍLEJ:

Donald TrumpFoto: čtk

Ne tak Donald Trump, který od začátku popírá všechny poučky, jak vést kampaň. Do státu Iowa, kde dnes začíná ostrý výběr stranických kandidátů, přiletěl o víkendu v soukromém Boeingu 757 a před dav napochodoval v okázalém stylu za zvuků hudby z hollywoodského trháku Air Force One, v němž postavu amerického prezidenta ztvárnil Harrison Ford. Prostořeký magnát se už mimo jiné zmínil, že právě tento rázný šéf Bílého domu se mu líbil. Ford pak excentrického republikánského kandidáta přes média přátelsky upozornil: „Donalde, to byl jenom film. Ve skutečném životě to chodí jinak."

Konec zábavy

Vypadá to jako legrační kuriozita zpestřující souboj mezi vážnými kandidáty. Ostatně i prestižní server Huffington Post zpočátku zařazoval zprávy o Trumpovi do sekce „zábava".

Jenže skutečný život může být někdy filmu blíž, než se zdá. Neotesaný Trump, jehož kandidatura byla zpočátku mnohými považována za vtip, je podle průzkumů už zhruba rok favoritem většiny republikánských voličů jak v Iowě, tak v celých Spojených státech. A stranickými elitami hýčkaní Cruz, jeho konzervativní souputník Marco Rubio, natož z prezidentské rodiny pocházející Jeb Bush zůstávají za ním.

Podobně překvapeně se škrábou na hlavě i elity demokratů. Stranická nominace Clintonové se brala za předem danou věc a ostatní kandidáti měli přisouzenou roli pouhých komparzistů. Místo toho předpokládanou spanilou jízdu stranické matadorky vážně ohrožuje revolučně naladěný čtyřiasedmdesátiletý senátor Bernie Sanders, který se hlásí k socialismu a k demokratům vstoupil teprve loni. Jeho kampaň patří k nejlépe financovaným, místo miliardářů a velkých korporací mu ale většinu příspěvků zasílají drobní dárci.

I když v Bílém domě nakonec určitě nemusí usednout Trump ani Sanders, míra jejich popularity u veřejnosti a fakt, že do značné míry nastavují agendu amerických voleb, zřetelně ohlašují dramatickou změnu.

Letošní americké prezidentské volby jsou zkrátka už nyní jiné než ty předchozí a vedení dvou největších stran v zemi dávají důrazné varování, že ztrácejí kontakt s tím, co voliči chtějí. Trump i Sanders jsou na první pohled hodně rozdílné osobnosti – třeba v otázce imigrace, ženských práv či globálního oteplování by hledali společnou řeč jen těžko. Přesto oba něco spojuje. Zatímco tradiční kandidáti v kampani opatrně našlapují, Trump ani Sanders si neberou servítky a mnoho nespokojených Američanů má pocit, že politici konečně mluví jejich hlasem.

Co spojuje Trumpa a Sanderse

Oba nekonvenční kandidáti si přitom berou na mušku způsob, jakým lobbisté a velké firmy tradičně ovlivňují šance kandidátů v prezidentských volbách a volají po velké reformě americké politiky.

Kritizují velké nadnárodní korporace, které se vyhýbají placení daní ve Spojených státech a výrobu přesouvají do levnějších lokalit v zahraničí. Dívají se proto také kriticky na vyjednávané smlouvy o volném obchodu, transatlantickou TTIP a transpacifickou TTP.

Argumenty mnohých politologů, podle nichž mají v primárkách větší šanci umírněnější Clintonová či Rubio s Cruzem, protože průzkumy nejsou totéž, co skutečné hlasování, vypadají na první pohled rozumně. Má to ale jeden háček – předpovědi zmíněných expertů v těchto volbách zatím moc nefungují a přetrvávající vysoké preference Trumpa se Sandersem je zaskočily přinejmenším stejně jako všechny ostatní.

O tom, zda se oběma svérázným politikům podaří dosavadní popularitu přetavit v reálný politický úspěch, hodně napoví dnešní stranická shromáždění (takzvané caucus – pozn. red.), z nichž vzejdou straničtí kandidáti za Iowu.

Nenápadný třímilionový stát, který na sebe jinak upozorňuje především množstvím pěstované kukuřice a chovaných vepřů, se dostává do centra pozornosti přesně jednou za čtyři roky. Tamní obyvatelé, v drtivé většině bílí konzervativní venkované, jsou totiž vždy prvními, kdo odstartují kolotoč primárek, z nichž nakonec vzejdou finální kandidáti obou stran.

I když v Iowě nežije reprezentativní vzorek americké populace, vítězství v prvním státě má někdy nezanedbatelný vliv. Poprvé se to ukázalo v roce 1976, kdy do té doby neznámý Jimmy Carter vítězstvím v Iowě započal cestu, která skončila až v Bílém domě. A své by mohla vyprávět i Clintonová, který nyní jistě doufá, aby se historie neopakovala.

V roce 2008, čtyři dny před stranickými shromážděními v Iowě, měla mezi voliči demokratů v celonárodním průzkumu podporu 42 procent a zdálo se, že ji nemůže nic ohrozit. 
Z Iowy ovšem jako vítěz vzešel jakýsi senátor, který měl v onom průzkumu jen 23 procent. Jmenoval se Barack Obama.

Kandidáti na prezidenta USA.

Autor: Martin Dohnal

1.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

Růžičkovi hrozí vězení. Za zpronevěru musí zaplatit 400.000 Kč

Praha - Soud uložil hokejovému trenérovi Vladimíru Růžičkovi peněžitý trest 400.000 korun za zpronevěru půl milionu určeného pro klub Slavia Praha. Pokud Růžička částku nezaplatí, půjde na 16 měsíců do vězení. Dnešní verdikt není pravomocný. Růžička, kterému hrozilo až pět let za mřížemi a který kvůli kauze opustil funkci reprezentačního kouče, vinu odmítá.

AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto.

V Drážďanech explodovaly dvě bomby. Před mešitou a konferenčním centrem

Drážďany - V Drážďanech na východě Německa vybuchly v pondělí večer dvě improvizované bomby: jedna byla nastražena před mešitou a druhá před mezinárodním konferenčním centrem. Exploze si nevyžádaly žádné zraněné, informovala dnes s odvoláním na německou policii agentura Reuters. "Zatím se k činu nikdo nepřihlásil, vycházíme ale z toho, že motivem byla xenofobie," uvedl šéf drážďanské policie Horst Kretzschmar.

V Česku je šest tisíc hospod „čtyřek" a pět tisíc cukráren. S EET váhají

Připomíná to pověstný klid před bouří. Ti, kteří jsou zavedením povinných účtenek nejvíce „zasaženi", se dva měsíce do startu elektronické evidence tržeb (EET) tváří, že se jich to zatím moc netýká. Upozorňuje na to třeba aktuální průzkum společnosti Storyous, která je jedničkou na tuzemském trhu gastronomických pokladen.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies