Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Boj o volnou neděli v Evropě začíná

Brusel, Norimberk - Evropané se díky Lisabonské smlouvě mohou zapojit do navrhování zákonů. První iniciativa se chce bít za nedělní oddyc.

5.3.2010 66
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

Neděle – to v Evropě není zrovna den, kdy se „nedělá“. Zastavit zevšednění tohoto času chce jedna z prvních „iniciativ evropských občanů“.

Zapojit se do tvorby zákonů mohou nově díky Lisabonské smlouvě sami Evropané.

Jak podle zastánců volného posledního dne vypadá v této éře typická neděle? Lidé – rodiče, děti, babičky, dědečkové – se nahrnou do supermarketů, kde hodiny postrkují vozíky a brouzdají po atrakcích. Konzumují. A ti, co nekonzumují, sedí za kasou nebo u výrobního pásu.

Motto dětí: V neděli patří máma a táta nám

Tak věci vidí i průkopník iniciativy Martin Kastler z lidovecké frakce Evropského parlamentu. Chce uzákonit volnou neděli pro evropskou sedmadvacítku. „V neděli patří máma a táta nám.“ Tak zní motto z pohledu dětí.

Zapojte se do diskuse: Chtěli byste mít zaručenu volnou neděli? Jak byste ji využili?

Hlavní myšlenkou je prosazovat i jiné hodnoty než konzum. Chránit neděli jako den pro rodinu. „Aby nebyla takovým dnem, jako každý jiný pracovní. Aby měl člověk čas i na ostatní zájmy ve volném čase,“ říká Kastler.

Před rokem předložil spolu se čtyřmi dalšími v parlamentu deklaraci o schválení volné neděle. 261 hlasů tehdy nestačilo. Nyní využívá možnosti předložit návrh zákona „zezdola“. Sbírání hlasů napříč EU začíná, a to i v Česku.

Nutný milion příznivců

Jaký je postup pro zavedení všeevropského nařízení? Složitý a zatím dost nejasný. Zřejmé je to, že je třeba jednoho milionu příznivců dané věci. Návrh se pak předkládá Evropské komisi, odkud putuje do Evropského parlamentu, kde je poznámkován. Pak směřuje ke konečnému schválení Evropské radě.

O přesných podmínkách se jedná. Onen milion občanů bude muset být nejspíš z devíti nebo deseti zemí EU; v každé z nich půjde o určité procento. Inicitiva možná podá přesný text, možná jen teze, s kterými pak naloží po svém Evropská komise.

Ve chvíli, kdy by se začalo chránit právo na volnou neděli evropsky, i jednotlivé země by k tomu mohly říct své. Musí fungovat například zdravotnictví nebo benzinové pumpy.

Musí přijít veřejný tlak

Šestnáct zemí volnou neděli praktikuje, ne všude je na to ale zákon. Například Němcům pracovní klid o nedělích garantuje ústava. Přelomovým verdiktem z prosince 2009 například zakázal ústavní soud Berlínu mít otevřené obchody o všech čtyřech adventních nedělích.

„Advent není přece nějaký balíček na podporu ekonomiky,“ poznamenala tehdy zástupkyně evangelické církve Katrin Göringová-Eckardtová. Neděle není balíček na rozmach nákupů a šichty ve velkých podnicích, jako by říkali dnes podporovatelé chráněné neděle.

Iniciativa sbírá podpisy internetově. Na stránkách free-sunday.eu se zatím vyrojilo 8735 podpisů. „Než kampaň oficiálně začne, musíme vyvinout obrovský veřejný tlak,“ míní Martin Kastler.

RICHARD MÜLLER, TOMÁŠ PROCHÁZKA

5.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 66
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Romové napadli posádku záchranné služby. Ta se ubránila

Kostel v Tennesse zachvátila střelba

V kostele v americkém Nashvillu zaútočil střelec. Jeden mrtvý a šest zraněných

AKTUALIZOVÁNO

Herec Jan Tříska se zranil při pádu z Karlova mostu, je ve vážném stavu

Herec Jan Tříska leží ve vážném stavu v nemocnici. Zranil se včera po pádu z Karlova mostu v Praze. Populární český herec měl od pondělí natáčet film Na střeše. 

Trump se vulgárně opřel do slavných sportovců. Hvězdy se bouří

Prezident Donald Trump čelí v poslední době vlně kritiky, a to kvůli tomu, že se vulgárně opřel do sportovců, kteří klečí při hymně. Tímto gestem sportovci uctívají černošské oběti policejního násilí a shodují se na tom, že všichni mají právo na svobodu projevu. V této tradici i přes kritiku pokračují i nadále. Naposledy poklekly hvězdy amerického fotbalu na londýnském stadionu ve Wembley, kdy proti sobě nastoupily dva týmy – Baltimore Ravens a Jacksonville. 

Ústavní soud odmítl stížnost exhejtmana Davida Ratha

Bývalý hejtman Středočeského kraje David Rath neuspěl se svou stížností, v níž poukazoval na domnělou podjatost senátu Nejvyššího soudu a zpolitizovanost jeho rozhodování. Ústavní soud jeho stížnost odmítl s tím, že neexistují objektivní důvody pochybovat o nestrannosti tří soudců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení